Věc C‑90/16

The English Bridge Union Limited

proti

Commissioners for Her Majesty’s Revenue & Customs

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce

podaná Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber)]

„Řízení o předběžné otázce – Daně – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Osvobození poskytnutí služeb, které úzce souvisejí s provozováním sportu, od daně – Pojem ‚sport‘ – Činnost vyznačující se tělesným aspektem – Hra sportovní bridž“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 26. října 2017

1. Právo Evropské unie–Výklad–Metody–Doslovný, systematický a teleologický výklad

   [Směrnice Rady 2006/112, čl. 132 odst. 1 písm. m)]

2. Harmonizace daňových právních předpisů–Společný systém daně z přidané hodnoty–Osvobození od daně–Poskytnutí služeb úzce souvisejících s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou–Provozování sportu–Pojem–Sportovní bridž–Činnost, která se vyznačuje tělesným aspektem, který se jeví jako zanedbatelný–Vyloučení

   [Směrnice Rady 2006/112, čl. 132 odst. 1 písm. m)]

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 18, 20, 21, 26 a 27)

2.  Článek 132 odst. 1 písm. m) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že taková činnost, jako je sportovní bridž, která se vyznačuje tělesným aspektem, který se jeví jako zanedbatelný, nespadá pod pojem „sport“ ve smyslu tohoto ustanovení.

   Přezkum kontextu čl. 132 odst. 1 písm. m) směrnice 2006/112 tedy svědčí ve prospěch výkladu, podle něhož se pojem „sport“ uvedený v tomto ustanovení omezuje na činnosti odpovídající obvyklému smyslu výrazu „sport“, které se vyznačují nezanedbatelným tělesným aspektem, aniž se vztahují na všechny činnosti, které by z jakéhokoli hlediska mohly být spojeny s tímto pojmem.

   Co se konečně týče účelu čl. 132 odst. 1 písm. m) uvedené směrnice, je třeba připomenout, že cílem tohoto ustanovení je podpora určitých činností ve veřejném zájmu, a sice služeb úzce souvisejících s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou, které poskytují neziskové organizace osobám vykonávajícím sportovní nebo tělovýchovnou činnost, a cílem uvedeného ustanovení je podpořit provozování takových aktivit širokými vrstvami obyvatelstva.

   Okolnost, že je určitá činnost prospěšná pro tělesnou i duševní pohodu provozována v rámci soutěží, neumožňuje dospět k jinému závěru. Soudní dvůr totiž rozhodl, že čl. 132 odst. 1 písm. m) směrnice 2006/112 ke své použitelnosti nevyžaduje, aby sportovní činnost byla provozována na určité úrovni, například profesionální, ani aby dotčená sportovní činnost byla provozována určitým způsobem, a sice pravidelně nebo organizovaně nebo za účelem účasti na sportovních soutěžích (rozsudky ze dne 21. února 2013, Žamberk, C‑18/12, EU:C:2013:95, bod 22, jakož i ze dne 19. prosince 2013, Bridport and West Dorset Golf Club, C‑495/12, EU:C:2013:861, bod 19). V tomto ohledu je třeba rovněž uvést, že soutěžní charakter určité činnosti nemůže stačit sám o sobě k podložení její kvalifikace jakožto „sportu“ v případě, že neexistuje nezanedbatelný tělesný aspekt.

   (viz body 22, 23, 25, 29 a výrok)