Věc T‑136/15

Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE

proti

Evropskému parlamentu

„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Výzvy k podávání nabídek týkající se všech položek v rámci zadávacího řízení – Odepření přístupu – Neposouzení požadovaných dokumentů jednotlivě a konkrétně – Výjimka týkající se ochrany veřejné bezpečnosti – Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů – Výjimka týkající se ochrany soukromí – Výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu – Obecná domněnka – Nepřiměřená pracovní zátěž“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 14. prosince 2017

1. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Striktní výklad i uplatnění – Povinnost orgánu posoudit dokumenty individuálně a konkrétně – Rozsah – Vyloučení povinnosti – Možnost opřít se o obecné domněnky vztahující se k některým kategoriím dokumentů – Meze

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, článek 4)

2. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana rozhodovacího procesu – Podmínky – Konkrétní skutečné a vážné ohrožení uvedeného procesu – Rozsah

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 3 první pododstavec)

3. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Rozsah působnosti – Nabídky předložené uchazeči o veřejnou zakázku – Zahrnutí – Obecná domněnka o uplatnění výjimky z práva na přístup – Uplatnění domněnky na výzvu zadavatele k podávání nabídek formulovanou za účelem realizace rámcové smlouvy – Vyloučení

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka)

4. Veřejné zakázky Evropské unie – Zadávací řízení – Rozhodnutí o odmítnutí nabídky – Žádost o přístup k dokumentům – Použitelnost nařízení č. 1049/2001 o přístupu k dokumentům

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001 a nařízení č. 966/2012, článek 102)

5. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Rozsah působnosti – Výzva zadavatele k podávání nabídek formulovaná za účelem realizace rámcové smlouvy – Vyloučení

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, článek 47, nařízení č. 966/2012, článek 102)

6. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Povinnost orgánu posoudit dokumenty konkrétně a individuálně – Posouzení, které se jeví jako obzvlášť zatěžující a nepřiměřené – Výjimka z povinnosti posoudit dokumenty – Omezený rozsah – Důkazní břemeno nesené orgánem – Povinnost orgánu dohodnout se s žadatelem

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 2)

7. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Povinnost orgánu posoudit dokumenty konkrétně a individuálně – Posouzení, které se jeví jako obzvlášť zatěžující a nepřiměřené – Pojem

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 7 odst. 1 a 3 a čl. 8 odst. 2)

8. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Povinnost orgánu posoudit dokumenty konkrétně a individuálně – Nepřiměřená pracovní zátěž – Povinnost orgánu dohodnout se s žadatelem – Meze – Nedostatek součinnosti ze strany žadatele

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 1 a 3, čl. 8 odst. 1 a 2)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 37, 38, 47, 48)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 58)

3.  V oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům Soudní dvůr v několika případech včetně případu nabídky uchazeče podané v rámci řízení na veřejnou zakázku uznal existenci obecných domněnek použitelných na kategorie dokumentů z důvodu jejich povahy. Pokud však jde o výzvy k podávání nabídek, zaslané orgánem uchazečům, s nimiž tento orgán uzavřel rámcovou smlouvu, obecná domněnka o ohrožení obchodních zájmů nemůže vycházet ani z judikatury týkající se přístupu k nabídkám uchazečů, ani obecně z úvah týkajících se řízení o kontrole státních podpor a koncentrací. Věci, v nichž byly vydány rozsudky v oblasti státních podpor a koncentrací, totiž mají společný rys, a sice existenci samostatné zvláštní právní úpravy odlišné od č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, která konkrétním způsobem upravuje přístup ke spisu či dokumentům, které byly požadovány, pokud jde o osoby i samotné informace.

   Na rozdíl od oznámení o veřejné zakázce či oznámení o výsledku zadávacího řízení výzva k podání nabídky formulovaná zadavatelem za účelem plnění z rámcové smlouvy není upravena zvláštním ustanovením v nařízení č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu, či v nařízení č. 1268/2012 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení č. 966/2012, které by konkrétně vymezovalo či omezovalo informace obsažené ve výzvě, které zadavatel může či musí sdělit uchazečům či ostatním kandidátům.

   Dotčený orgán dále nemůže tvrdit, že zpřístupnění výzvy k podávání nabídek ohrožuje jeho zájmy, protože by mohlo odhalit jeho profil jakožto kupujícího na trhu. Ačkoli by zveřejnění úkolů, které mají být plněny, a počet pracovních dnů k jejich splnění mohlo uchazečům napomoci zjistit pro účely budoucích veřejných zakázek způsob, jakým uvedený orgán provádí kalkulace, skutečnost, že tito uchazeči mohou z minulosti znát cenu požadovanou za rovnocennou službu, spíše povede k reálné hospodářské soutěži než k tomu, že bude narušena.

   (viz body 62–65, 71)

4.  Nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise a nařízení č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, plní různé cíle a neobsahují ustanovení, která by výslovně upravovala přednost jednoho před druhým, takže je třeba zajistit použití každého z těchto nařízení, které bude slučitelné s použitím toho druhého, a umožní tudíž jejich konzistentní uplatňování. Zásada transparentnosti zakotvená v článku 102 nařízení č. 966/2012 musí být tedy uplatňována v souladu se zásadami ochrany veřejného zájmu, oprávněných obchodních zájmů podniků a korektní hospodářské soutěže.

   (viz bod 67)

5.  Za účelem dosažení cíle úpravy v oblasti unijních veřejných zakázek, který spočívá v nenarušené hospodářské soutěži, je třeba, aby zadavatelé nezveřejňovali žádné informace týkající se řízení o zadání veřejných zakázek, jejichž obsah by mohl být použit k narušení soutěže, ať již v probíhajících nebo v předchozích řízeních o zadání zakázky. Hospodářské a technické informace obsažené v nabídkách uchazečů mohou být v tomto ohledu důvodem k tomu, aby dotčený orgán odepřel přístup k nabídce vybraného uchazeče. To platí zejména v případě, že takové nabídky vykazují zvláštní know-how uchazečů.

   Neplatí to však v případě výzvy k podávání nabídek formulované zadavatelem za účelem plnění z rámcové smlouvy. S ohledem na povahu a předmět takové výzvy totiž nelze mít za to, že takový dokument obsahuje hospodářské a technické údaje o smluvním partnerovi či detaily o jeho specifickém know-how. Právě naopak, výzva podaná zadavatelem, a nikoli jeho smluvními partnery, obecně obsahuje popis úkolů, které si zadavatel přeje realizovat na základě rámcové smlouvy, kterou podepsal se smluvním partnerem. Takový partner tedy v zásadě poskytne informace o plnění, které může zadavateli dodat, profil odborníků, které mu může dát k dispozici, či cenu jeho služeb pouze v odpověď na tuto výzvu.

   (viz body 68–70)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 78–82)

7.  Pokud jde o žádost o přístup k dokumentům, která by obnášela ruční vyhledání asi 1500 dokumentů z více než 10000 dokumentů o průměrné délce 12 stran obsažených ve více než tisícovce složek a která celkově představuje alespoň 18000 stran, je třeba dospět k závěru, že individuální zjišťování všech požadovaných dokumentů by představovalo dodatečnou pracovní zátěž pro dotčený orgán.

   Tento administrativní úkol totiž lze považovat za nepřiměřený, jelikož pro účely posouzení všech požadovaných dokumentů ve lhůtách uložených čl. 7 odst. 1 a 3, jakož i čl. 8 odst. 1 a 2 nařízení č.1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, by muselo být vyčleněno několik osob pracujících na plný úvazek v rámci několika generálních ředitelství pouze pro žadatele. Tyto osoby zaměstnané u dotčeného orgánu za účelem plnění úkolů ve veřejném zájmu a placené z veřejných prostředků by tedy nemohly plnit úkoly, které jim byly svěřeny na prvním místě v zájmu naplňování tohoto veřejného zájmu, což by mohlo závažným způsobem narušit řádné fungování dotčených útvarů. Dotčený orgán tedy může za účelem zachování zájmu řádné správy zvážit jednak zájem veřejnosti na přístupu k dokumentům a jednak pracovní zatížení, které z toho plyne.

   (viz body 84, 90–92)

8.  Pokud jde o povinnost orgánu, kterému byla podána žádost zpřístupnění velkého počtu dokumentů, pokusit se s žadatelem dohodnout a zvážit méně omezující alternativní řešení, brání-li žadatelův postoj ve spolupráci a žadatel striktně odmítá návrh přijatelného řešení ze strany dotčeného orgánu, ačkoli mohl bez problému identifikovat dokumenty, které považoval za prioritní, uvedený orgán nemůže ve lhůtách stanovených nařízením č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise předložit jiné konkrétní návrhy, na jejichž základě by bylo možné alespoň částečně zpřístupnit požadované dokumenty a vyvážit tak zájem na řádné správě a zájem veřejnosti na zpřístupnění požadovaných dokumentů.

   Za těchto okolností může dotčený orgán poukázat na nepřiměřenou pracovní zátěž a z toho důvodu odmítnout posoudit konkrétně a jednotlivě všechny požadované dokumenty, aniž musí vzhledem k neexistenci jiných realizovatelných možností ve svém rozhodnutí podrobně uvést, proč s sebou tyto další možnosti také nesou nepřiměřenou pracovní zátěž. Dotčený orgán proto může odmítnout přístup k těmto dokumentům v plném rozsahu i bez výzvy, aby předložil kopie dokumentů, které ve skutečnosti posoudil.

   (viz body 100, 102)