Věc T‑70/15

(zveřejnění formou výňatků)

Trajektna luka Split d.d.

proti

Evropská komise

„Hospodářská soutěž — Zneužití dominantního postavení — Rozhodnutí konstatující porušení článku 102 SFEU — Stanovení ze strany přístavního orgánu města Split maximálních částek poplatků za přístavní služby týkající se vnitrostátního provozu — Zamítnutí stížnosti — Vyřízení věci orgánem pro hospodářskou soutěž členského státu — Nedostatečný zájem Unie“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 30. září 2016

1. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise odložit stížnost, kterou již vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž řešil a zamítl z důvodu přednosti – Přípustnost – Podmínky

   (Články 101 SFEU a 102 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 13 odst. 2)

2. Hospodářská soutěž – Rozdělení pravomocí mezi Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž – Rozhodnutí vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž, kterým byla zamítnuta stížnost – Soudní přezkum – Pravomoc vnitrostátních soudů

   (Články 101 SFEU a 102 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 13 odst. 2)

3. Přistoupení nových členských států k Evropské unii – Chorvatsko – Schopnost vnitrostátních soudů uplatňovat právo Unie

1.  Článek 13 odst. 2 nařízení č. 1/2003 se stejně jako všechna ustanovení uvedeného nařízení týká situací, kdy se provádějí články 101 SFEU a 102 SFEU. Komise tedy může zamítnout stížnost na základě uvedeného ustanovení jen, pokud byla prošetřena z hlediska pravidel unijního práva hospodářské soutěže.

   Za těchto podmínek, v případě, kdy vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž ve svých rozhodnutích rozhodl pouze, pokud jde o vnitrostátní právo hospodářské soutěže, nemohou být ustanovení čl. 13 odst. 2 nařízení č. 1/2003 tudíž použita.

   (viz body 26–29)

2.  Hospodářské subjekty, které jsou údajně obětí protiprávního jednání, nemohou považovat Komisi za odvolací orgán, který může zrušit rozhodnutí vnitrostátního orgánu, kterými nebylo vyhověno jejich stížnosti. Přezkum rozhodnutí orgánů pro hospodářskou soutěž členských států totiž přísluší jen vnitrostátním soudům, které mají zásadní roli při uplatňování unijních pravidel hospodářské soutěže

   (viz bod 34)

3.  Chorvatská republika mohla přistoupit k Unii až poté, co splnila politická a hospodářská kritéria a závazky, které musí splnit státy, které jsou kandidáty na přistoupení k Evropské unii, jak byly stanoveny Evropskou radou v Kodani (Dánsko) ve dnech 21. a 22. června 1993. Tato kritéria od kandidátského státu vyžadují zejména schopnost plnit závazky vyplývající z přistoupení, především schopnost účinně provést pravidla, normy a politiky, které tvoří soubor právních předpisů Unie. Proto v zásadě nelze zpochybnit schopnost chorvatských soudů uplatňovat právo Unie.

   (viz body 53, 54)