Věc C‑433/15

Evropská komise

proti

Italské republice

„Nesplnění povinnosti státem – Mléko a mléčné výrobky – Doplňková dávka z mléka – Hospodářské roky 1995/1996 až 2008/2009 – Nařízení (ES) č. 1234/2007 – Články 79, 80 a 83 – Nařízení (ES) č. 595/2004 – Články 15 a 17 – Porušení – Neuhrazení dávky ve stanovených lhůtách – Nevymáhání v případech neuhrazení dávky“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 24. ledna 2018

1. Zemědělství–Společná organizace trhů–Mléko a mléčné výrobky–Doplňková dávka na mléko–Vyměření a výběr–Povinnosti členských států–Nesplnění povinnosti–Odůvodnění vycházející z právních a politických obtíží na úrovni Unie–Nepřípustnost

   (Nařízení Rady č. 3950/92, články 1 a 2, č. 1788/2003, článek 4, a č. 1234/2007, články 79, 80 a 83; nařízení Komise č. 536/93, článek 7, a č. 1392/2001, čl. 11 odst. 1 a 2; nařízení Komise č. 595/2004, ve znění nařízení č. 1468/2006, články 15 a 17)

2. Zemědělství–Společná organizace trhů–Mléko a mléčné výrobky–Doplňková dávka na mléko–Vyměření a výběr–Povinnost řádné péče členských států–Rozsah

   (Článek 4 odst. 3 SEU)

3. Žaloba pro nesplnění povinnosti–Prokázání nesplnění povinnosti–Důkazní břemeno Komise–Předložení poznatků, z nichž je patrné nesplnění povinnosti–Vyvrácení příslušející dotčenému členskému státu

   (Článek 258 SFEU)

4. Členské státy–Povinnosti–Nesplnění povinnosti–Odůvodnění vycházející z vnitrostátního právního řádu–Nepřípustnost

   (Článek 258 SFE)

1.  Členský stát, který nezajistí, aby doplňková dávka z mléka dlužná za hospodářské roky, v nichž se skutečně uplatnila, byla skutečně přičtena k tíži jednotlivých producentů, kteří se podíleli na každém z překročení produkce, byla včas uhrazena na základě předchozího oznámení dlužné výše odběratelem nebo producentem v případě přímých prodejů, nebo, nebyla-li uhrazena ve stanovené lhůtě, aby byla zaregistrována a případně vymáhána od těchto odběratelů nebo producentů, nesplní povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 1 a 2 nařízení č. 3950/92, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků, z článku 4 nařízení č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků, z článků 79, 80 a 83 nařízení č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), z článku 7 nařízení č. 536/93, kterým se stanoví prováděcí pravidla týkající se doplňkové dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků, z čl. 11 odst. 1 a 2 nařízení č. 1392/2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 3950/92, jakož i z článků 15 a 17 nařízení č. 595/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady č. 1788/2003, ve znění nařízení č. 1468/2006.

   Na jedné straně se totiž podle čl. 2 odst. 1 nařízení č. 3950/92 doplňková dávka podle článku 1 tohoto nařízení rozdělí mezi producenty, kteří přispěli k překročení referenčních množství. Takové rozdělení doplňkové dávky je rovněž stanoveno v článku 4 nařízení č. 1788/2003, jakož i v článcích 79, 80 a 83 nařízení č. 1234/2007. Na druhé straně podle článku 7 nařízení č. 536/93, čl. 11 odst. 1 a 2 nařízení č. 1392/2001, jakož i článků 15 a 17 nařízení č. 595/2004 jsou členské státy povinny přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění, aby dávka, včetně úroků v případě nedodržení lhůty k zaplacení, byla správně vybrána a účinně rozdělena mezi producenty, kteří přispěli k překročení referenčních množství. Okolnost, že režim doplňkové dávky z mléka vedl k právním a politickým obtížím na unijní úrovni a že byl uvedený režim nakonec nahrazen, nijak neodůvodňuje, že členské státy nepřijaly všechna opatření nezbytná k zajištění jeho účinnosti na vnitrostátní úrovni.

   (viz body 40, 41, 57, výrok 1)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 42)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 43, 44)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 56)