EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62015CJ0411

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 12. ledna 2017.
Timab Industries a Cie financière et de participations Roullier (CFPR) v. Evropská komise.
Kasační opravný prostředek – Kartelové dohody – Evropský trh s fosfáty používanými ve výživě zvířat – Přidělování prodejních kvót, koordinace cen a obchodních podmínek, jakož i výměna citlivých obchodních informací – Odstoupení navrhovatelek z postupu při narovnání – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Ochrana legitimního očekávání a rovného zacházení – Přiměřená délka řízení.
Věc C-411/15 P.

Court reports – general

Věc C‑411/15 P

Timab Industries a Cie financière a de participations Roullier (CFPR)

proti

Evropské komisi

„Kasační opravný prostředek – Kartelové dohody – Evropský trh s fosfáty používanými ve výživě zvířat – Přidělování prodejních kvót, koordinace cen a obchodních podmínek, jakož i výměna citlivých obchodních informací – Odstoupení navrhovatelek z postupu při narovnání – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Ochrana legitimního očekávání a rovného zacházení – Přiměřená délka řízení“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 12. ledna 2017

  1. Soudní řízení–Ústní část řízení–Znovuotevření–Podmínky

    (Statut Soudního dvora, článek 23; jednací řád Soudního dvora, článek 83)

  2. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Přezkum posouzení důkazních materiálů Soudním dvorem–Vyloučení s výjimkou případu zkreslení–Přezkum dodržování obecných právních zásad a pravidel použitelných v oblasti dokazování

    (Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, článek 58 první pododstavec)

  3. Hospodářská soutěž–Správní řízení–Žádost o informace–Právo na obhajobu–Právo odepřít odpověď, kterou by bylo přiznáno protiprávní jednání

    (Nařízení Rady č. 1/2003, článek 18)

  4. Hospodářská soutěž–Pokuty–Výše–Stanovení–Neuložení nebo snížení pokuty v důsledku spolupráce stíhaného podniku–Nezbytnost chování, které Komisi usnadnilo zjištění protiprávního jednání–Posuzovací pravomoc Komise

    (Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; oznámení Komise 2002/C 45/03)

  5. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Chybné posouzení skutkového stavu–Nepřípustnost–Přezkum posouzení skutkového stavu a důkazů Soudním dvorem–Vyloučení s výjimkou případu zkreslení

    (Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, článek 58 první pododstavec)

  6. Hospodářská soutěž–Pokuty–Výše–Stanovení–Posuzovací pravomoc Komise–Soudní přezkum–Pravomoc unijního soudu přezkoumat věc v plné jurisdikci–Rozsah

    (Články 261 a 263 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31; oznámení Komise 22002/C 45/03 a 2006/C 210/02, bod 29)

  7. Hospodářská soutěž–Správní řízení–Postup při narovnání–Sdělení rozpětí pokut–Odstoupení podniku z postupu při narovnání–Nepoužití uvedeného rozpětí v konečném rozhodnutí ze strany Komise–Přípustnost–Porušení zásady ochrany legitimního očekávání–Neexistence

    (Nařízení Rady č. 1/2003; sdělení Komise 2002/C 45/03 a 2006/C 210/02, bod 29)

  8. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Nevymezení dovolávaného nesprávného právního posouzení–Nepřesný důvod–Nepřípustnost

    [Článek 256 odst. 1 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, článek 58 první pododstavec; jednací řád Soudního dvora, čl. 168 odst. 1 písm. d)]

  9. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Přezkum posouzení skutkových okolností a důkazních materiálů Soudním dvorem–Vyloučení s výjimkou případu zkreslení–Důvod kasačního opravného prostředku vycházející ze zkreslení důkazů–Věcná nesprávnost skutkových zjištění nevyplývající z písemností ve spise–Nepřípustnost

    (Článek 256 odst. 1 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, článek 58 první pododstavec)

  10. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Pouhé zopakování žalobních důvodů a argumentů předložených před Tribunálem–Nepřípustnost–Popření výkladu nebo použití unijního práva Tribunálem–Přípustnost

    [Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, článek 58 první pododstavec; jednací řád Soudního dvora, čl. 168 odst. 1 písm. d) a čl. 169 odst. 2]

  11. Soudní řízení–Délka řízení před Tribunálem–Přiměřená lhůta–Spor o existenci porušení pravidel hospodářské soutěže–Nedodržení přiměřené lhůty–Důsledky–Mimosmluvní odpovědnost–Složení soudního senátu

    (Články 101 a 102 SFEU, čl. 256 odst. 1 SFEU, článek 268 SFEU a čl. 340 druhý pododstavec SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 47 druhý pododstavec)

  12. Soudní řízení–Délka řízení před Tribunálem–Přiměřená lhůta–Kritéria pro posouzení

    (Články 101 a 102 SFEU, čl. 256 odst. 1 SFEU, článek 268 SFEU a čl. 340 druhý pododstavec SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 47 druhý pododstavec)

  1.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 47)

  2.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 58 a 59)

  3.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 83)

  4.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 84 až 86)

  5.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 89)

  6.  Pokud jde o soudní přezkum rozhodnutí, jimiž Komise rozhodla o uložení pokuty nebo penále za porušení pravidel hospodářské soutěže, unijní soud vedle přezkumu legality stanoveného v článku 263 SFEU disponuje pravomocí přezkumu v plné jurisdikci, jež mu byla přiznána článkem 31 nařízení č. 1/2003 v souladu s článkem 261 SFEU a opravňuje ho nahradit posouzení Komise svým posouzením, a uložené pokuty nebo penále tedy zrušit, snížit nebo zvýšit. Soudnímu dvoru nepřísluší, když rozhoduje o právních otázkách v řízení o kasačním opravném prostředku, aby z důvodů ekvity nahradil posouzení Tribunálu vlastním posouzením při rozhodování – v rámci výkonu pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci – o výši pokut ukládaných podnikům za porušení unijního práva. Nesprávné právní posouzení Tribunálu z důvodu nepřiměřené výše pokuty by bylo možné konstatovat pouze v případě, že by Soudní dvůr měl za to, že výše pokuty je nejen nevhodná, ale také nadměrná, a to natolik, že je nepřiměřená.

    Vzhledem k tomu, že v projednávané věci Tribunál odpověděl na všechny argumenty, kterými navrhovatelky vytýkaly Komisi, že podniku, který odstoupil z postupu při narovnání, uložila vyšší pokutu, než činila nejvyšší částka rozpětí, které bylo navrhováno v rámci jednání za účelem narovnání, a to za dobu protiprávního jednání, jež byla podstatně kratší, taková analýza dodržuje zásady řádného výkonu spravedlnosti a transparentnosti. Z toho vyplývá, že Tribunálu nelze vytýkat, že v rámci sporu, v němž poprvé rozhodoval o situaci, ve které podnik odstoupil z postupu při narovnání, do kterého se nejdříve zapojil, provedl takto vyčerpávající přezkum. Tribunál proto řádně vykonal pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci tím, že provedl zevrubný přezkum jak legality sporného rozhodnutí, tak přiměřenosti částky v něm uložené pokuty.

    Tribunál totiž řádně ověřil opodstatněnost analýzy provedené Komisí s ohledem na všechny okolnosti existující při přijímání sporného rozhodnutí a zohlednil rozsah spolupráce navrhovatelek po jejich odstoupení od narovnání, tedy v průběhu řádného řízení. Tribunál rovněž systematicky ověřil skutečnosti, které použila Komise pro výpočet částky pokuty uložené ve sporném rozhodnutí. Zejména podrobně přezkoumal způsob, jakým Komise zohlednila faktory, které umožňují nebo neumožňují uplatnění snížení této pokuty na základě oznámení o shovívavosti a na základě spolupráce podle bodu 29 pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003. Dále je třeba konstatovat, že navrhovatelky neprokázaly, v čem byla výše pokuty, která jim byla uložena, nadměrná až nepřiměřená.

    (viz body 104 až 106 a 108 až 112)

  7.  Zásada ochrany legitimního očekávání patří mezi základní zásady Unie a možnost se jí dovolávat mají všechny hospodářské subjekty, u kterých příslušný orgán vyvolá podložené naděje poskytnutím konkrétních ujištění. Kromě toho Komise nemůže poskytnout žádné přesné ujištění o jakémkoli snížení nebo osvobození od pokuty v řízení předcházejícím přijetí konečného rozhodnutí, a strany takové kartelové dohody tedy v tomto ohledu nemohou mít žádné legitimní očekávání.

    Zaprvé, postup při narovnání je alternativním správním řízením k řádnému správnímu řízení, jež se od posledně uvedeného řízení liší a vykazuje určité zvláštnosti, jako je například sdělení rozpětí možných pokut. Zadruhé, nepředloží-li podnik návrh na narovnání, bude namísto postupu při narovnání následovat postup vedoucí k přijetí konečného rozhodnutí podle obecných ustanovení nařízení č. 773/2004 o vedení řízení Komise podle článků 101 a 102 SFEU.

    Zatřetí, pokud jde o toto řádné řízení, v rámci kterého musí být odpovědnost teprve prokázána, je Komise vázána pouze oznámením námitek, které nestanoví rozpětí pokut, a musí zohlednit nové skutečnosti, se kterými se seznámí v rámci tohoto řízení. V projednávaném případě navrhovatelky nejprve odstoupily od postupu při narovnání a teprve až po tomto odstoupení se dovolávaly v rámci řádného řízení skutečností směřujících ke zkrácení doby trvání jejich účasti na vytýkaném protiprávním jednání.

    Z toho vyplývá, že navrhovatelky se nemohly dovolávat žádného legitimního očekávání v zachování odhadů, které jim byly sděleny Komisí v průběhu postupu při narovnání v podobě rozpětí možných pokut, které bylo stanoveno v závislosti na skutečnostech zohledněných v této fázi řízení. Kromě toho platí, že když navrhovatelky odstoupily z postupu při narovnání, měly k dispozici všechny skutečnosti, které jim umožnily předpokládat, že popření jejich účasti na kartelové dohodě v období před dotčeným rokem bude mít nezbytně vliv na snížení, která jim mohla být přiznána jak v rámci oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, tak i na základě bodu 29 pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003. Tribunálu tedy nelze vytýkat porušení zásady legitimního očekávání.

    (viz body 134 až 139)

  8.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 140 až 142)

  9.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 153)

  10.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body154, 155, 157)

  11.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 165 a 166)

  12.  Návrh na náhradu škody způsobené nedodržením přiměřené délky soudního řízení Tribunálem nemůže být předložen v rámci kasačního opravného prostředku přímo Soudnímu dvoru, ale musí být předložen k samotnému Tribunálu, jelikož žaloba na náhradu škody představuje účinný prostředek nápravy. Avšak je-li zřejmé, že Tribunál dostatečně závažným způsobem porušil povinnost rozhodnout v přiměřené lhůtě, a není třeba, aby účastníci řízení předložili v tomto ohledu dodatečné důkazy, může Soudní dvůr na toto pochybení poukázat. Soudní dvůr proto může v rámci řízení o kasačním opravném prostředku konstatovat, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces, které je zaručeno čl. 47 druhým pododstavcem Listiny základních práv, z důvodu nepřiměřené délky řízení před Tribunálem.

    Pokud jde o kritéria, která umožňují posoudit, zda Tribunál dodržel zásadu přiměřené lhůty, přiměřený charakter lhůty rozhodování se musí posoudit v závislosti na okolnostech vlastních každé věci, jako je složitost sporu a chování účastníků řízení. Výčet relevantních kritérií není taxativní a posouzení přiměřeného charakteru dotčené lhůty nevyžaduje systematický přezkum okolností věci ve vztahu ke každému z nich, pokud se ve vztahu jen k jednomu z nich jeví délka řízení jako odůvodněná. Složitost věci nebo zdržující chování navrhovatele tedy mohou odůvodnit na první pohled příliš dlouhou lhůtu.

    (viz body 165, 167 až 169)

Top