Věc C‑111/15

Občina Gorje

proti

Republice Slovinsko

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upravno sodišče)

„Řízení o předběžné otázce — Společná zemědělská politika — Nařízení (ES) č. 1698/2005 — Nařízení (EU) č. 65/2011 — Financování z EZFRV — Podpora pro rozvoj venkova — Pravidla pro způsobilost operací a výdajů — Časová podmínka — Vyloučení v celém rozsahu — Snížení podpory“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 7. července 2016

1. Akty orgánů – Nařízení – Přímá použitelnost – Prováděcí pravomoci svěřené členskému státu – Omezení

   (Článek 288, druhý pododstavec SFEU)

2. Zemědělství – Společná zemědělská politika – Financování z EZFRV – Podpora rozvoje venkova – Způsobilost operací a výdajů – Časová podmínka – Vnitrostátní právní úprava, která omezuje způsobilost výdajů na výdaje vynaložené po přidělení podpory – Přípustnost

   (Nařízení Rady č. 1698/2005, bod 5 odůvodnění a článek 71)

3. Zemědělství – Společná zemědělská politika – Financování z EZFRV – Podpora rozvoje venkova – Způsobilost operací a výdajů – Časová podmínka – Snížení a vyloučení – Vnitrostátní právní úprava, v níž se stanoví zamítnutí žádosti o platbu, v celém rozsahu v případě výdajů vynaložených před přijetím rozhodnutí o přidělení podpory – Nepřípustnost

   (Nařízení Rady č. 1698/2005, čl. 71 odst. 3; nařízení Komise č. 65/2011, čl. 30)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 34, 35)

2.  Článek 71 nařízení č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které jsou za výdaje způsobilé pro získání příspěvku z EZFRV v rámci spolufinancování operace rozvoje venkova, kterou vybral dotčený řídicí orgán programu rozvoje venkova nebo která byla vybrána z jeho pověření, považovány pouze výdaje vynaložené po přijetí rozhodnutí o přidělení takové podpory.

   Podle čl. 71 odst. 3 nařízení č. 1698/2005 se totiž pravidla pro způsobilost výdajů stanoví na úrovni členských států a podléhají zvláštním podmínkám stanoveným uvedeným nařízením pro některá opatření na rozvoj venkova. Z toho vyplývá, že jestliže toto ustanovení v zásadě svěřuje členským státům pravomoc, aby stanovily pravidla pro způsobilost výdajů, jsou uvedené členské státy oprávněny stanovit podmínku jejich způsobilosti, která bude vázána zejména na to, zda tyto výdaje byly vynaloženy po schválení žádosti o podporu. Kromě toho vzhledem k tomu, že cíl nařízení č. 1698/2005 podle znění jeho bodu 5 odůvodnění spočívá v podpoře rozvoje venkova, je podmínka, která omezuje způsobilost výdajů souvisejících se spolufinancovanou operací pouze na výdaje vynaložené po přijetí rozhodnutí o přidělení podpor, přiměřená tomuto cíli, pokud zajišťuje optimální přidělování prostředků z EZFRV.

   (viz body 37, 39, 41, 45, výrok 1)

3.  Článek 71 odst. 3 nařízení č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ve spojení s článkem 30 nařízení č. 65/2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1698/2005, musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, v níž se stanoví zamítnutí žádosti o platbu, která souvisí s operací vybranou pro spolufinancování z EZFRV, v celém rozsahu, pokud určité výdaje vzniklé v souvislosti s touto operaci byly vynaloženy před přijetím rozhodnutí o přidělení takové podpory, jestliže příjemce podpory nepodal v rámci své žádosti o platbu úmyslně nepravdivé prohlášení.

   Členské státy by totiž měly uplatňovat striktní opatření týkající se odmítnutí platby pouze na případy stanovené podle čl. 30 odst. 2 nařízení č. 65/2011, které se týkají případu nepravdivého prohlášení, které úmyslně podal příjemce podpory, a nikoli na jiné situace. Pro všechny ostatní případy se podle článku 30 tohoto nařízení stanoví snížení částky podpory, které se vypočte podle metody stanovené v odstavci 1 tohoto článku. Tato metoda, která spočívá ve vyloučení nezpůsobilých výdajů, je dostatečně odrazující, neboť částka, která má být vyplacena, je snížena o částku citelně vyšší, než je částka odpovídající nezpůsobilým výdajům. Za těchto podmínek přispívá takováto metoda k zabránění tzv. efektu mrtvé váhy a zároveň je zachována přiměřenost, neboť skutečně způsobilé výdaje nejsou vyloučeny z podpory v celém rozsahu.

   (viz body 53–55, výrok 2)