Věc C‑60/15 P

Saint-Gobain Glass Deutschland GmbH

proti

Evropské komisi

„Kasační opravný prostředek – Právo na přístup k dokumentům v držení orgánů Evropské unie – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup – Článek 4 odst. 3 první pododstavec – Ochrana rozhodovacího procesu těchto orgánů – Životní prostředí – Aarhuská úmluva – Nařízení (ES) č. 1367/2006 – Článek 6 odst. 1 – Veřejný zájem na zpřístupnění informací o životním prostředí – Informace, které německé orgány předaly Evropské komisi, týkající se zařízení nacházejících se na německém území, na něž se vztahují unijní právní předpisy o systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – Částečné odmítnutí přístupu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 13. července 2017

1. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Důvod předložený poprvé v rámci kasačního opravného prostředku–Nepřípustnost–Argumenty představující pouhé rozšíření důvodu předloženého v žalobě–Přípustnost

   (Jednací řád Soudního dvora, čl. 170 odst. 1)

2. Orgány Evropské unie–Právo veřejnosti na přístup k dokumentům–Nařízení č. 1049/2001–Žádost o přístup k informacím o životním prostředí–Nařízení č. 1367/2006–Výjimky z práva na přístup k dokumentům–Ochrana rozhodovacího procesu–Podmínky–Restriktivní výklad i uplatnění–Rozlišení pojmů rozhodovací proces a související správní řízení

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, bod 11 odůvodnění a článek 4 a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, článek 6)

3. Orgány Evropské unie–Právo veřejnosti na přístup k dokumentům–Nařízení č. 1049/2001–Oblast působnosti–Správní činnost Komise–Zahrnutí

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 2 odst. 3)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 49–55)

2.  Právo na přístup k dokumentům orgánů přiznané veřejnosti na základě nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise podléhá omezením vycházejícím z důvodů veřejného či soukromého zájmu. Konkrétně nařízení č. 1049/2001 v souladu se svým bodem 11 odůvodnění v článku 4 stanoví režim výjimek, který orgánům povoluje odepřít přístup k dokumentu, pokud by jeho zpřístupnění vedlo k porušení jednoho ze zájmů chráněných tímto článkem. Avšak vzhledem k tomu, že se takové výjimky odchylují od zásady co nejširšího zpřístupnění dokumentů veřejnosti, musí být vykládány a uplatňovány restriktivně.

   Pojem „rozhodovací proces“ uvedený v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci nařízení č. 1049/2001 tak musí být chápán v tom smyslu, že se vztahuje k přijetí rozhodnutí, a nikoli na celé správní řízení, které vedlo k přijetí tohoto rozhodnutí. Takový výklad vyplývá ze samotného znění uvedeného ustanovení a splňuje požadavek vykládat jej restriktivně.

   Pokud jde o právo na přístup k informacím o životním prostředí, které mají v držení unijní orgány nebo subjekty, je uvedený výklad čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení č. 1049/2001 třeba použít rovněž s ohledem na účel nařízení č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství. Je zajisté pravda, že se článek 6 tohoto nařízení omezuje na uvedení, že výjimka stanovená v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci nařízení č. 1049/2001 musí být vykládána restriktivně, aniž upřesňuje pojem „rozhodovací proces“ ve smyslu tohoto ustanovení. Aarhuská úmluva však stanoví v čl. 4 odst. 4 písm. a), že lze žádost o informace o životním prostředí zamítnout, jestliže by poskytnutí těchto informací nepříznivě ovlivnilo důvěrný ráz řízení či postupů orgánů veřejné správy v případech, kdy vnitrostátní právo stanoví tento důvěrný ráz, a nikoli celého správního řízení, po jehož skončení tyto orgány rozhodují.

   (viz body 62–64 a 76–81)

3.  Ačkoli správní činnost Komise nevyžaduje natolik rozsáhlý přístup k dokumentům, jako je přístup k dokumentům týkající se legislativní činnosti unijního orgánu, to v žádném případě neznamená, že takováto činnost nespadá do oblasti působnosti nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, jelikož se toto nařízení v souladu se svým čl. 2 odst. 3 uplatní na všechny dokumenty v držení orgánu, tzn. ty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení, ve všech oblastech činnosti Unie.

   (viz bod 85)