Věc T‑463/14,

Österreichische Post AG

proti

Evropské komisi

„Směrnice 2004/17/ES — Postupy při zadávání zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb — Prováděcí rozhodnutí o vynětí některých služeb v poštovním odvětví v Rakousku z použití směrnice 2004/17 — Článek 30 směrnice 2004/17 — Povinnost uvést odůvodnění — Zjevně nesprávné posouzení“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (pátého senátu) ze dne 27. dubna 2016

1. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí Komise o vynětí některých služeb v poštovním odvětví v členském státu z použití směrnice 2004/17

   (Článek 296 druhý pododstavec SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17, článek 30; rozhodnutí Komise 2014/184)

2. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb – Směrnice 2004/17 – Oblast působnosti – Zakázky na výkon činnosti, jež není přímo vystavena hospodářské soutěži v dotyčném členském státě – Vynětí – Určení míry vystavení hospodářské soutěži – Kritéria

   (Čl. 47 odst. 2 ES, články 55 ES a 95 ES; články 101 SFEU a 102 SFEU; nařízení Rady č. 139/2004; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17, body 2, 3, 9 a 40 odůvodnění a článek 30; rozhodnutí Komise 2005/15, bod 2 odůvodnění, a 2014/184, bod 8 odůvodnění)

3. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb – Směrnice 2004/17 – Oblast působnosti – Zakázky na výkon činnosti, jež není přímo vystavena hospodářské soutěži v dotyčném členském státě – Vynětí – Vymezení relevantního trhu – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Meze

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17, čl. 30 odst. 1)

4. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb – Směrnice 2004/17 – Oblast působnosti – Zakázky na výkon činnosti, jež není přímo vystavena hospodářské soutěži v dotyčném členském státě – Vynětí – Důkazní břemeno – Povinnost Komise provést studie a analýzy související s vymezením relevantního trhu – Neexistence

   (Nařízení Rady č. 1/2003 a č. 139/2004; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17, článek 30)

5. Žaloba na neplatnost – Pravomoc unijního soudu – Nahrazení odůvodnění rozhodnutí orgánu – Nepřípustnost

   (Články 263 SFEU a 264 SFEU)

6. Soudní řízení – Organizační procesní opatření – Dokazování – Posuzovací pravomoc unijního soudu – Rozsah

   [Jednací řád Tribunálu (2015), čl. 92 odst. 1]

7. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb – Směrnice 2004/17 – Oblast působnosti – Zakázky na výkon činnosti, jež není přímo vystavena hospodářské soutěži v dotyčném členském státě – Vynětí – Rozhodnutí Komise, jež odmítá vyjmout některé poštovní služby v členském státě z použití směrnice a nepovažuje způsoby doručování poštou a elektronicky za zaměnitelné – Přípustnost

   (Článek 14 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67, 2004/17, článek 30, a 2008/6, bod 3 odůvodnění; směrnice Rady 2010/45, bod 8 odůvodnění; rozhodnutí Komise 2014/184)

8. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb – Směrnice 2004/17 – Oblast působnosti – Zakázky na výkon činnosti, jež není přímo vystavena hospodářské soutěži v dotyčném členském státě – Vynětí – Vymezení relevantního trhu – Kritéria

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17, článek 30; rozhodnutí Komise 2005/15, příloha I, oddíl 3)

9. Žaloba na neplatnost – Napadený akt – Posuzování legality v závislosti na informacích, které byly k dispozici v okamžiku přijetí aktu

   (Článek 263 SFEU)

10. Soudní řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Podmínky – Žalobní důvod založený na skutečnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení

    [Jednací řád Tribunálu (1991), čl. 48 odst. 2]

11. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Nedostatek nebo nedostatečnost odůvodnění – Žalobní důvod odlišný od důvodu týkajícího se legality po meritorní stránce

    (Články 263 SFEU a 296 SFEU)

12. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb – Směrnice 2004/17 – Oblast působnosti – Zakázky na výkon činnosti, jež není přímo vystavena hospodářské soutěži v dotyčném členském státě – Vynětí – Rozhodnutí Komise – Posuzování legality uvedeného rozhodnutí v závislosti na informacích, které byly k dispozici v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí

    (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17, článek 30)

13. Soudní řízení – Předkládání důkazů – Lhůta – Opožděně předložené návrhy důkazů – Podmínky

    [Jednací řád Tribunálu (1991), čl. 44 odst. 1 písm. e), čl. 46 odst. 1 a čl. 48 odst. 1]

14. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Určení předmětu sporu – Stručný popis dovolávaných žalobních důvodů – Obecný odkaz na další písemnosti připojené k žalobě – Nepřípustnost

    [Statut Soudního dvora, článek 21; jednací řád Tribunálu (1991), čl. 44 odst. 1 písm. c)]

15. Základní práva – Listina základních práv Evropské unie – Právo na řádnou správu – Právo být vyslechnut – Dosah

    [Článek 6 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 2 písm. a)]

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 20, 46, 50, 83, 197)

2.  Pokud jde v oblasti udělování veřejných zakázek o posouzení, zda určitá činnost je přímo vystavena hospodářské soutěži, a spadá tedy do oblasti působnosti směrnice 2004/17 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, kritéria a metody používané k posouzení přímého vystavení hospodářské soutěži podle článku 30 uvedené směrnice nejsou nutně totožné s těmi, které jsou používány k provedení posouzení podle článků 101 SFEU a 102 SFEU nebo nařízení č. 139/2004 o kontrole spojování podniků.

   Je totiž sice pravda, že podle čl. 30 odst. 2 směrnice 2004/17 se otázka, zda je činnost přímo vystavena hospodářské soutěži, rozhoduje na základě kritérií, která jsou v souladu s ustanoveními Smlouvy o FEU v oblasti hospodářské soutěže. Znění tohoto ustanovení však nevyžaduje, aby tato kritéria byla stejná, jako jsou kritéria uvedená v unijních ustanoveních v oblasti hospodářské soutěže. Směrnice 2004/17 navíc nepatří mezi unijní právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže. Jejím právním základem jsou čl. 47 odst. 2 ES a články 55 ES a 95 ES. Jak vyplývá zejména z bodů 2, 3 a 9 odůvodnění směrnice 2004/17, je hlavním cílem unijních právních předpisů v oblasti veřejných zakázek volný pohyb služeb a otevření nenarušené hospodářské soutěži ve všech členských státech. V tomto ohledu je účelem uvedené směrnice zajištění otevřeného zadávání veřejných zakázek, na které se tato směrnice vztahuje, v Unii, a to podporou co možná nejširšího vyjádření zájmu mezi hospodářskými subjekty z členských států. V bodě 8 odůvodnění rozhodnutí 2014/184 o vynětí některých služeb v poštovním odvětví v Rakousku z použití směrnice 2004/17 je tak správně odkázáno na cíl sledovaný směrnicí 2004/17 za účelem stanovení, jaké úrovně účinné hospodářské soutěže musí být dosaženo, aby mohlo být podle článku 30 této směrnice konstatováno, že výkon dané činnosti je přímo vystaven hospodářské soutěži. Navíc články 101 SFEU a 102 SFEU ani nařízení č. 139/2004 neodkazují na pojem činnost „přímo vystaven[á] hospodářské soutěži“, uvedený v čl. 30 odst. 2 směrnice 2004/17.

   Dále podle bodu 2 odůvodnění rozhodnutí 2005/15 o prováděcích pravidlech k postupu stanovenému v článku 30 směrnice 2004/17 musí posuzování podmínek stanovených v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17 probíhat výlučně pro účely této směrnice a nesmí jím být dotčeno použití pravidel hospodářské soutěže. Z bodu 40 odůvodnění uvedené směrnice navíc vyplývá, že její článek 30 by měl poskytnout dotčeným subjektům právní jistotu, stejně jako vhodný rozhodovací proces, který by zajistil v krátkých lhůtách jednotné uplatňování práva Unie v této oblasti. Tyto úvahy potvrzují, že Komise není při posuzování žádosti podle článku 30 směrnice 2004/17 povinna uplatnit kritéria a metody stanovené ve Smlouvě o FEU v oblasti hospodářské soutěže jako taková.

   (viz body 26, 28, 29)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 38, 39, 176)

4.  V rámci postupu podle článku 30 směrnice 2004/17 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb nese důkazní břemeno o skutečnosti, že podmínky stanovené ve výše uvedeném ustanovení jsou splněny, žadatel nebo dotyčný členský stát, neboť Komise má v dané věci pouze omezené pravomoci ve vztahu k rozsáhlým vyšetřovacím pravomocem, které jí jsou při uplatňování unijního práva hospodářské soutěže svěřeny nařízením č. 1/2003 a nařízením č. 139/2004 o kontrole spojování podniků. Komise je mimoto povinna přijmout konečné rozhodnutí ve lhůtě uvedené v čl. 30 odst. 6 této směrnice, má-li za to, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku nejsou splněny.

   Komise tudíž nemusí provést vlastní studie ani analýzy související s vymezením relevantního trhu. Naproti tomu je na žadateli, aby poskytl dostatečné informace a důkazy pro vymezení relevantního trhu.

   (viz body 41, 89, 125, 204)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 44)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 44)

7.  Je pravda, že směrnice 2010/45, kterou se mění směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace, zavedla pravidla, podle kterých platí – jak vyplývá z bodu 8 odůvodnění směrnice 2010/45 ohledně požadavků stanovených v oblasti daně z přidané hodnoty – že s papírovými i elektronickými fakturami by se mělo zacházet stejným způsobem. Pokud jde však o rozhodnutí Komise, kterým bylo konstatováno, že podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži, stanovená v článku 30 směrnice 2004/17 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, nebyla na území členského státu splněna, tato skutečnost nedokládá, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že neshledala, že způsoby poštovního a elektronického doručování jsou zaměnitelné. Vzhledem k tomu, že se elektronická fakturace stala v dotyčném členském státě podle práva závaznou ve vztazích mezi podniky a vládou, otázka zaměnitelnosti nevyvstává.

   Navíc z právního hlediska jsou poštovní služby, a nikoli služby elektronické uznány za služby obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 14 SFEU, jak vyplývá z bodu 3 odůvodnění směrnice 2008/6/ES, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství. Podle článku 3 směrnice 97/67 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby je za všeobecnou službu označeno poskytování poštovních služeb. Nelze tedy dovodit, že z právního hlediska jsou elektronické faktury zpravidla stavěny na roveň poštovním fakturám. V této souvislosti je třeba podotknout, že skutečnost, že směrnice 2008/6 považuje z právního hlediska adresné reklamní zásilky za listovní zásilky, nemá vliv na správnou definici relevantního trhu v rámci zkoumání podle článku 30 směrnice 2004/17.

   (viz body 53, 54, 168)

8.  Z pojmu „relevantní trh“ ve smyslu rozhodnutí 2005/15 o prováděcích pravidlech k postupu stanovenému v článku 30 směrnice 2004/17 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb vyplývá, že účinná hospodářská soutěž může existovat mezi výrobky, které jsou jeho součástí, což předpokládá dostatečný stupeň zaměnitelnosti pro účely téhož použití mezi všemi výrobky, které jsou součástí téhož trhu. Zaměnitelnost či zastupitelnost se neposuzuje pouze ve vztahu k objektivním charakteristikám dotčených výrobků a služeb, ale je třeba rovněž zohlednit podmínky hospodářské soutěže a strukturu poptávky a nabídky na trhu.

   (viz bod 57)

9.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 64, 146)

10.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 127)

11.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 132, 138)

12.  Legalita rozhodnutí Komise přijatého na základě článku 30 směrnice 2004/17 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb musí být posuzována v závislosti na informacích, které mohla mít Komise k dispozici v okamžiku, kdy jej přijala.

    (viz bod 142)

13.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 146, 190)

14.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 151, 170, 200)

15.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 188)