Věci T‑353/14 a T‑17/15

(zveřejnění formou výňatků)

Italská republika

v.

Evropská komise

„Jazykový režim — Oznámení o otevřených výběrových řízení na pozici administrátor — Výběr druhého jazyka ze tří jazyků — Nařízení č. 1 — Článek 1d odst. 1, článek 27 a článek 28 písm. f) služebního řádu — Zásada zákazu diskriminace — Proporcionalita“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 15. září 2016

1. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Obecná pravidla platná pro otevřená výběrová řízení – Akt neobsahující nová pravidla, která by šla nad rámec povinností vyplývajících z unijního práva – Vyloučení

   (Článek 263 SFEU)

2. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Oznámení o otevřených výběrových řízeních stanovící omezení volby druhého jazyka k účasti na výběrovém řízení – Zahrnutí

   (Článek 263 SFEU; služební řád úředníků, příloha III, čl. 1 odst. 1 písm. e)

1.  Pro posouzení, zda texty mají za cíl stanovení závazných právních norem, které mohou být předmětem žaloby na základě článku 263 SFEU, je třeba zkoumat jejich obsah. Jestliže nejsou nestanoveny zvláštní nebo nové povinnosti, pak pouhé zveřejnění sdělení nestačí k závěru, že toto sdělení je aktem, které může mít závazné právní účinky.

   Pokud jde o obecná pravidla platná pro otevřená výběrová řízení zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie Evropským úřadem pro výběr zaměstnanců (EPSO), a to včetně Obecných pokynů sboru vedoucích administrativních útvarů k používání jazyků ve výběrových řízení pořádaných úřadem EPSO, uvedených v jejich příloze 2, ze samotného znění těchto textů vyplývá, že jejich zveřejněním nestanovil úřad EPSO s konečnou platností jazykový režim všech výběrových řízení, jejichž pořádáním je pověřen. Obecná pravidla a obecné pokyny totiž výslovně ponechávají volbu jazykového režimu každého výběrového řízení na oznámení o výběrovém řízení, které bude přijato v okamžiku zahájení příslušného řízení. Nelze mít proto za to, že dotčené texty stanovují zvláštní nebo nové povinnosti.

   Kromě toho a v každém případě, i když obecná pravidla a obecné pokyny zahrnují řadu formulací, podle nichž je volba druhého jazyka výběrových řízení pořádaných úřadem EPSO, jakož i jazyka pro komunikaci mezi ním a uchazečem omezena na němčinu, angličtinu a francouzštinu, nelze tyto formulace vykládat tak, že stanovují jazykový režim použitelný na všechna výběrová řízení pořádaná úřadem EPSO vzhledem k tomu, že žádné ustanovení uvedenému úřadu nebo sboru vedoucích administrativních útvarů nepřiznává pravomoc takový obecně použitelný režim stanovit či v tomto ohledu přijmout obecné zásady, od nichž by se oznámení o výběrovém řízení mohlo odchýlit pouze výjimečně. V tomto ohledu úřadu EPSO není bráněno, v zájmu zajištění rovného zacházení a právní jistoty, v přijetí a zveřejnění takových aktů, jako jsou obecná pravidla a obecné pokyny, jejichž cílem je oznámit, jak v konkrétních situacích zamýšlí užívat posuzovací pravomoc, kterou mu tato ustanovení přiznávají. Úřad EPSO je nicméně takovými texty vázán pouze v rozsahu, v němž se neodchylují od pravidel s obecnou působností upravující jeho úkoly, a za podmínky, že se jejich přijetím nezříká výkonu pravomocí, které mu náleží při vyhodnocování potřeb orgánů a subjektů Unie včetně jejich jazykových potřeb v rámci pořádání různých výběrových řízení.

   Je třeba dospět k závěru, že obecná pravidla a obecné pokyny musí být vykládány tak, že představují nanejvýše sdělení, která uvádí kritéria, podle nichž má úřad EPSO v úmyslu postupovat při volbě jazykového režimu výběrových řízení, jejichž pořádáním je pověřen.

   (viz body 47, 49, 50, 52, 53, 57, 58)

2.  Žalobě na neplatnost musí podléhat všechna opatření přijatá unijními orgány bez ohledu na jejich povahu či formu, je-li jejich účelem založit právní účinky, tedy taková, jež přinášejí změnu právní situace, která existovala před jejich přijetím. Z toho vyplývá, že soudnímu přezkumu stanovenému článkem 263 SFEU nepodléhají akty, jež nezakládají právně závazné účinky, které by se mohly dotknout zájmů jednotlivců, jako jsou potvrzující a čistě prováděcími akty. Co se týče konkrétně potvrzujících aktů, o akt čistě potvrzující dřívější individuální akt se jedná tehdy, když neobsahuje oproti dřívějšímu aktu žádnou novou skutečnost a jeho vydání nepředcházelo přezkoumání postavení jeho adresáta. Tuto úvahu lze vztáhnout i na akty, které nelze považovat za akty individuální, jako je nařízení nebo oznámení o výběrovém řízení. Pokud jde o čistě prováděcí akty, takové akty nezakládají žádná práva ani povinnosti třetích osob, ale jsou přijímány v rámci provádění dřívějšího aktu, jehož cílem je vyvolat závazné právní účinky, přičemž všechny součásti normy stanovené tímto posledním aktem již byly definovány a přijaty.

   Pokud jde o oznámení o výběrovém řízení, každé oznámení o výběrovém řízení je proto přijato za účelem stanovení pravidel upravujících postup průběhu jednoho čí více konkrétních výběrových řízení, jež oznamuje, a normativního rámce v závislosti na cíli vytyčeném orgánem oprávněným ke jmenování. Právě tento normativní rámec stanovený případně v souladu s pravidly s obecnou působností použitelnými na pořádání výběrových řízení upravuje postup dotčeného výběrového řízení od okamžiku zveřejnění předmětného oznámení do zveřejnění rezervního seznamu obsahujícího jména úspěšných uchazečů dotčeného výběrového řízení. Je tedy nutno konstatovat, že oznámení o výběrovém řízení, které vzhledem ke konkrétním potřebám dotčených orgánů nebo subjektů Unie stanoví normativní rámec konkrétního výběrového řízení včetně jeho jazykového režimu a vyvolává samostatné právní účinky, nelze zásadně považovat za akt potvrzující nebo čistě prováděcí dřívější akt. Ačkoli orgán oprávněný ke jmenování musí v rámci výkonu svých úkolů spočívajících v přijetí oznámení o výběrovém řízení dodržovat nebo uplatňovat pravidla obsažená v dřívějších aktech s obecnou působností, nic to nemění na skutečnosti, že je normativní rámec každého výběrového řízení stanoven a upřesněn odpovídajícím oznámením o výběrovém řízení, jež tak blíže upravuje podmínky vyžadované pro dané pracovní místo nebo místa.

   V důsledku toho oznámení o otevřeném výběrovém řízení, která omezují volbu druhého jazyka na omezený počet jazyků, představují akty, jež mají právně závazné účinky, pokud jde o jazykový režim dotčených výběrových řízení, a představují napadnutelné akty. Skutečnost, že Evropský úřad pro výběr zaměstnanců (EPSO) při jejich přijímání zohlednil kritéria uvedená v obecných pravidlech platných pro otevřená výběrová řízení a v obecných pokynech sboru vedoucích administrativních útvarů k používání jazyků ve výběrových řízení pořádaných úřadem EPSO, na která tato oznámení výslovně odkazovala, nemůže tento závěr zpochybnit.

   (viz body 61–64, 66, 67, 70)