EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62014CJ0574

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. září 2016.
PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna SA v. Prezes Urzędu Regulacji Energetyki.
Řízení o předběžné otázce – Státní podpory – Dlouhodobé smlouvy o prodeji kapacity a elektrické energie – Náhrady za dobrovolné ukončení – Rozhodnutí Komise, jímž se prohlašuje slučitelnost státní podpory s vnitřním trhem – Ověření legality podpory vnitrostátním soudem – Roční úprava uvízlých nákladů – Okamžik zohlednění příslušnosti výrobce elektrické energie ke skupině podniků.
Věc C-574/14.

Court reports – general

Věc C‑574/14

PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S. A.

proti

Prezes Urzędu Regulacji Energetyki

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Najwyższy)

„Řízení o předběžné otázce — Státní podpory — Dlouhodobé smlouvy o prodeji kapacity a elektrické energie — Náhrady za dobrovolné ukončení — Rozhodnutí Komise, jímž se prohlašuje slučitelnost státní podpory s vnitřním trhem — Ověření legality podpory vnitrostátním soudem — Roční úprava uvízlých nákladů — Okamžik zohlednění příslušnosti výrobce elektrické energie ke skupině podniků“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. září 2016

  1. 1. Podpory poskytované státy – Pravomoci Komise a pravomoci vnitrostátních soudů – Úloha vnitrostátních soudů – Rozhodnutí Komise, jímž se prohlašuje slučitelnost režimu státních podpor – Pravomoc ověření zákonnosti tohoto režimu vnitrostátním soudem při jeho zavedení – Neexistence – Pravomoc vnitrostátního soudu požádat Komisi o vyjasnění nebo předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru

    (Článek 4 odst. 3 SEU; článek 107 SFEU, čl. 108 odst. 2 a 3 SFEU a čl. 267 druhý a třetí pododstavec SFEU; rozhodnutí Komise 2009/287, čl. 4 odst. 2; sdělení Komise o metodice analýzy státních podpor souvisejících s uvízlými náklady)

  2. 2. Podpory poskytované státy – Pravomoci Komise a pravomoci vnitrostátních soudů – Úloha vnitrostátních soudů – Roční úprava náhrady uvízlých nákladů, která má být zaplacena výrobci patřícímu do skupiny podniků – Zohlednění příslušnosti výrobce elektrické energie ke skupině podniků k okamžiku, kdy byla tato úprava provedena, a nikoli k okamžiku přezkumu slučitelnosti systému náhrady s vnitřním trhem

    (Článek 4 odst. 3 SEU; články 107 SFEU a 108 SFEU; rozhodnutí Komise 2009/287, čl. 4 odst. 1 a 2)

  1.  1. Článek 107 SFEU a čl. 4 odst. 3 SEU ve spojení s čl. 4 odst. 2 rozhodnutí 2009/287 o státní podpoře, kterou Polsko poskytlo v rámci dlouhodobých smluv o prodeji kapacity a elektrické energie, a státní podpoře, kterou Polsko hodlá poskytnout v rámci odškodnění za dobrovolné ukončení dlouhodobých smluv o prodeji kapacity a elektrické energie, musejí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby, pokud Komise přezkoumala režim státních podpor ve světle sdělení Komise o metodice analýzy státních podpor souvisejících s uvízlými náklady a považovala ho slučitelný s vnitřním trhem před jeho zavedením, vnitrostátní orgány a soudy při provádění dotčené podpory samy ověřovaly její soulad se zásadami obsaženými v této metodice.

    Posouzení slučitelnosti opatření podpory nebo režimu státních podpor s vnitřním trhem totiž spadá do výlučné pravomoci Komise, jejíž jednání podléhá přezkumu unijních soudů, přičemž vnitrostátní soudy se musejí zdržet přijímání rozhodnutí, jež by byla v rozporu s rozhodnutím Komise, byť prozatímním.

    Možnost, aby vnitrostátní soud v rámci provádění takového režimu státních podpor sám rozhodoval o slučitelnosti takového režimu s vnitřním trhem, by v podstatě vedla k tomu, že by tomuto soudu byla přiznána pravomoc nahradit svým vlastním posouzením posouzení provedené Komisí.

    Dále by uznání možnosti vnitrostátního soudu provést takové posouzení vedlo právě k překročení mezí jeho vlastních pravomocí, které mají zajistit dodržování unijního práva týkajícího se státních podpor, jakož i k porušení povinnosti loajální spolupráce s unijními orgány v oblasti státních podpor. Nelze totiž vyloučit, že ověření provedené dotčeným vnitrostátním soudem povede tento soud k přijetí rozhodnutí v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí, které je mimoto konečné.

    Pokud však má vnitrostátní soud pochybnosti, pokud jde o výklad rozhodnutí Komise, které označilo určité opatření za státní podporu, může požádat uvedený orgán o vyjasnění nebo dle okolností může nebo musí, podle čl. 267 druhého a třetího pododstavce SFEU, předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu článku 107 SFEU.

    (viz body 32–34, 36, 37, 40, 41, výrok 1)

  2.  2. Článek 4 odst. 1 a 2 rozhodnutí 2009/287 o státní podpoře, kterou Polsko poskytlo v rámci dlouhodobých smluv o prodeji kapacity a elektrické energie, a státní podpoře, kterou Polsko hodlá poskytnout v rámci odškodnění za dobrovolné ukončení dlouhodobých smluv o prodeji kapacity a elektrické energie, ve světle sdělení Komise o metodice analýzy státních podpor souvisejících s uvízlými náklady, musí být vykládán v tom smyslu, že za okolností vyznačujících se změnou ve struktuře skupin podniků dotčených uvedeným rozhodnutím vyžaduje, aby při určení roční úpravy náhrady uvízlých nákladů, která má být zaplacena výrobci patřícímu do skupiny podniků, byla zohledněna tato příslušnost a tudíž finanční výsledek této skupiny ke dni, kdy byla tato úprava provedena.

    Jelikož je rozhodnutí 2009/287 v souladu se svým čl. 4 odst. 2 založeno na metodice uvízlých nákladů a jelikož má být použito na náhrady uvízlých nákladů, které mají být zaplaceny za období od roku 2006 do roku 2025, je třeba mít za to, že spadá do téže vývojové logiky jako tato metodika, a musí proto být vykládáno podle dynamického přístupu. Na základě toho musí být roční úprava náhrady uvízlých nákladů uskutečněna s ohledem na skutečnou situaci na trhu v okamžiku, kdy je tato částka počítána, což vyžaduje posouzení vývoje hospodářské soutěže na dotyčném trhu. Z toho vyplývá, že všechny změny ve vlastnických strukturách výrobců elektřiny spadají do působnosti uvedeného rozhodnutí, a z tohoto důvodu musejí být zohledněny vnitrostátními orgány nebo soudy, když provádějí korekci roční výše náhrady uvízlých nákladů.

    (viz body 51–53, 56, výrok 2)

Top