Věc C‑463/14

Asparuchovo Lake Investment Company OOD

v.

Direktor na Direkcija „Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika“ Varna pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencija za prichodite

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad – Varna)

„Řízení o předběžné otázce — Společný systém daně z přidané hodnoty — Směrnice 2006/112/ES — Článek 24 odst. 1, čl. 25 písm. b), čl. 62 odst. 2, článek 63 a čl. 64 odst. 1 — Pojem ‚poskytnutí služby‘ — Smlouva o předplatném na poradenské služby — Uskutečnění zdanitelného plnění — Nezbytnost prokázat skutečné poskytnutí služeb — Daňová povinnost“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 3. září 2015

1. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Pravomoc vnitrostátního soudu – Prokázání a posouzení skutkového základu sporu – Nezbytnost předběžné otázky a relevance vznesených otázek – Posouzení vnitrostátním soudem

   (Článek 267 SFEU)

2. Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Poskytování služeb – Pojem – Smlouvy o předplatném na poradenské služby – Poskytovatel, který je k dispozici zadavateli po dobu platnosti smlouvy – Zahrnutí

   (Směrnice Rady 2006/112, čl. 24 odst. 1)

3. Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Uskutečnění zdanitelného plnění a daňová povinnost – Smlouvy o předplatném na poradenské služby – Poskytovatel, který je k dispozici zadavateli po dobu platnosti smlouvy – Uskutečnění zdanitelného plnění a vznik daňové povinnosti na konci každého období, ke kterému se vztahuje dohodnutá platba

   (Směrnice Rady 2006/112, čl. 62 odst. 2, článek 63 a čl. 64 odst. 1)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 29)

2.  Článek 24 odst. 1 směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „poskytnutí služby“ zahrnuje smlouvy o předplatném na poskytování poradenských služeb podniku, zejména právní, obchodní a finanční povahy, v jejichž rámci je poskytovatel k dispozici zadavateli po dobu platnosti smlouvy.

   Základ daně při poskytování služeb totiž tvoří vše, co je přijato jako protiplnění za poskytnutou službu a služba je tedy zdanitelná pouze tehdy, existuje-li přímý vztah mezi poskytnutou službou a obdrženým protiplněním. Pokud se předmětné poskytování služeb vyznačuje zejména nepřetržitou připraveností poskytovatele služeb poskytnout v daný okamžik služby vyžadované zadavatelem, není nutné za účelem konstatování existence přímého vztahu mezi uvedenou službou a obdrženým protiplněním prokazovat, že se určitá platba vztahuje k určité individualizované a přesně konkretizované službě poskytnuté na žádost zadavatele. Skutečnost, že plnění nejsou předem definovaná ani individualizovaná a že platba je vyplácena formou paušálu, nemůže mít vliv na přímý vztah mezi poskytnutými službami a obdrženým protiplněním, jehož výše je určena předem a na základě jasně stanovených kritérií.

   (viz body 35, 38, 39, 43, výrok 1)

3.  Pokud jde o smlouvy o předplatném na poradenské služby, v jejichž rámci je poskytovatel k dispozici zadavateli po dobu platnosti smlouvy, musí být čl. 62 odst. 2, článek 63 a čl. 64 odst. 1 směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládány v tom smyslu, že k uskutečnění zdanitelného plnění dochází a daňová povinnost vzniká uplynutím období, za něž byla dohodnuta platba, a to nezávisle na tom, zda a jak často zadavatel skutečně využil služeb poskytovatele.

   Poskytnutí služeb, které spočívá zejména v tom, být nepřetržitě k dispozici svému zákazníkovi za účelem poskytnutí poradenských služeb a být odměňován prostřednictvím pravidelně vyplácených paušálních částek, totiž musí být považováno za uskutečněné během období, ke kterému se vztahuje platba, ať již poskytovatel během tohoto období skutečně poskytl svému zákazníkovi poradenství, či nikoli. Na konci každého období, ke kterému se vztahují platby, musí být poskytnutí služeb považováno za uskutečněné ve smyslu čl. 64 odst. 1 směrnice 2006/112.

   (viz body 49–51, výrok 2)