Věc C‑397/14

Polkomtel sp. z o.o.

proti

Prezesowi Urzędu Komunikacji Elektronicznej

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąde Najwyższym)

„Řízení o předběžné otázce — Sítě a služby elektronických komunikací — Směrnice 2002/22/ES — Článek 28 — Nezeměpisná čísla — Přístup koncových uživatelů s bydlištěm v členském státě operátora ke službám poskytovaným pod nezeměpisnými čísly — Směrnice 2002/19/ES — Články 5, 8 a 13 — Pravomoci a odpovědnosti vnitrostátních regulačních orgánů ve vztahu k přístupu a propojení — Ukládání, změna nebo rušení povinností — Uložení povinností podnikům, které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům — Regulace cen — Podnik, který nemá významnou tržní sílu — Směrnice 2002/21/ES — Řešení sporů mezi podniky — Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu, kterým se stanoví podmínky spolupráce a cenové podmínky pro poskytování služeb mezi podniky“

Shrnutí – Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 14. dubna 2016

1. Sbližování právních předpisů – Sítě a služby elektronických komunikací – Univerzální služba a práva uživatelů – Směrnice 2002/22 – Přístup k číslům a službám elektronických komunikací – Nezeměpisná čísla – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví povinnost operátora zajistit přístup k nezeměpisným číslům na vnitrostátním území pro všechny koncové uživatele své sítě, a nikoli jen pro koncové uživatele z jiných členských států – Přípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22, článek 28)

2. Předběžné otázky – Přípustnost – Nezbytnost předběžné otázky a relevance vznesených otázek – Posouzení vnitrostátním soudem – Domněnka relevance položených otázek

   (Článek 267 SFEU)

3. Sbližování právních předpisů – Sítě a služby elektronických komunikací – Univerzální služba a práva uživatelů – Směrnice 2002/22 – Pravomoci a odpovědnosti vnitrostátních regulačních orgánů – Směrnice 2002/19 – Řešení sporů mezi podniky – Směrnice 2002/21 – Pravomoc vnitrostátního regulačního orgánu uložit operátorovi jak povinnost zajistit pro koncové uživatele přístup ke službám poskytovaným pod nezeměpisnými čísly v síti jiného operátora, tak jiné cenové povinnosti – Dodržování zásady proporcionality – Ověření vnitrostátním soudem

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19, čl. 5 odst. 1, čl. 8 odst. 3 a 4, a článek 13, 2002/21, články 6 až 8, a 2002/22, článek 28)

1.  Článek 28 směrnice 2002/22 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) musí být vykládán v tom smyslu, že členský stát může stanovit, že operátor veřejné sítě elektronických komunikací musí dbát na to, aby byl přístup k nezeměpisným číslům zajištěn pro všechny koncové uživatele jeho sítě v tomto členském státě, a nikoli jen pro koncové uživatele z jiných členských států.

   (viz bod 35, výrok 1)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 37, 38)

3.  Článek 5 odst. 1 a čl. 8 odst. 3 směrnice 2002/19 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice), ve spojení s článkem 28 směrnice 2002/22 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu regulačnímu orgánu (VRO) umožňují v rámci řešení sporu mezi dvěma operátory uložit jednomu z nich povinnost zajistit koncovým uživatelům přístup ke službám, které jsou poskytovány pod nezeměpisnými čísly v síti druhého operátora, a stanovit na základě článku 13 směrnice 2002/19 cenové podmínky mezi uvedenými operátory pro tento přístup, jsou-li tyto povinnosti objektivní, transparentní, přiměřené a nediskriminační a vycházejí z povahy zjištěného problému, jsou odůvodněné s ohledem na cíle stanovené v článku 8 směrnice 2002/21 o společném předpisovém rámci pro elektronické komunikační sítě a služby (rámcová směrnice) a byly případně dodrženy postupy stanovené v článcích 6 a 7 posledně uvedené směrnice, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

   V této souvislosti čl. 8 odst. 3 přístupové směrnice nebrání tomu, aby v rámci uplatňování článku 28 směrnice o univerzální službě byly povinnosti v oblasti kontroly cen, jako jsou ty, jež jsou stanoveny v čl. 13 odst. 1 přístupové směrnice, uloženy operátoru, který nemá významnou sílu na daném trhu, pokud tyto povinnosti představují nezbytná a přiměřená opatření k zaručení přístupu koncových uživatelů ke službám poskytovaným pod nezeměpisnými čísly v Unii.

   Rovněž vzhledem k tomu, že článek 13 přístupové směrnice neupravuje cenové podmínky, je na VRO, aby tyto podmínky stanovily a dbaly přitom na to, aby tyto podmínky splňovaly požadavky uvedené v čl. 8 odst. 4 této směrnice.

   Konečně možnost, že VRO přijme rozhodnutí, které by nahrazovalo smlouvu mezi dotyčnými operátory, není v rozporu se svobodou podnikání za podmínky, že povinnosti uložené v rámci řešení sporu mezi dotyčnými operátory byly nezbytné a přiměřené. Právo svobodně vykonávat podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost může být totiž stejně jako výkon vlastnického práva omezeno za podmínky, že tato omezení skutečně odpovídají cílům obecného zájmu sledovaným Unií a vzhledem k sledovanému cíli nepředstavují nepřiměřený a neúnosný zásah do samotné podstaty takto zaručených práv.

   (viz body 51, 52, 55–62, výrok 2)