Věc C‑234/14

„Ostas celtnieks“ SIA

v.

Talsu novada pašvaldība

a

Iepirkumu uzraudzības birojs

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa)

„Řízení o předběžné otázce — Veřejné zakázky — Směrnice 2004/18/ES — Hospodářské a finanční předpoklady — Technická nebo odborná způsobilost — Článek 47 odst. 2 a čl. 48 odst. 3 — Zadávací dokumentace obsahující povinnost uchazeče uzavřít se subjekty, jejichž schopnosti využívá, dohodu o partnerství nebo s nimi založit veřejnou obchodní společnost“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 14. ledna 2016

1. Předběžné otázky — Pravomoc Soudního dvora — Ustanovení unijního práva, jež se stala na základě vnitrostátního práva přímo a bezpodmínečně použitelnými na situace nespadající do jejich působnosti — Zahrnutí

   (Článek 267 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18, článek 7)

2. Sbližování právních předpisů — Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby — Směrnice 2004/18 — Zadávání zakázek — Kritéria pro kvalitativní výběr — Technická a odborná způsobilost — Veřejný zadavatel, jenž od uchazečů, kteří využívají schopnosti jiných subjektů, vyžaduje, aby s těmito subjekty uzavřeli dohodu o partnerství nebo s nimi založili veřejnou obchodní společnost — Nepřípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18, čl. 47 odst. 2 a čl. 48 odst. 3)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 19, 20)

2.  Článek 47 odst. 2 a čl. 48 odst. 3 směrnice 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby veřejný zadavatel mohl v zadávací dokumentaci týkající se zadávacího řízení na veřejnou zakázku uložit uchazeči, který využije schopnosti jiných subjektů, povinnost, aby před zadáním uvedené zakázky uzavřel s těmito subjekty dohodu o partnerství nebo s nimi založil veřejnou obchodní společnost.

   V rámci ověření způsobilosti uchazeče plnit danou zakázku ze strany veřejného zadavatele totiž čl. 47 odst. 2 ani čl. 48 odst. 3 směrnice 2004/18 neumožňují vycházet z domněnky, že uchazeč disponuje či nedisponuje prostředky nezbytnými k plnění veřejné zakázky, natož vyloučit a priori určité způsoby dokazování. Z toho vyplývá, že si uchazeč může zvolit jednak právní povahu vztahů, které hodlá navázat s jinými subjekty, jejichž schopnosti využije k plnění určité veřejné zakázky, a jednak způsob prokázání existence těchto vztahů. Navíc tím, že čl. 47 odst. 2 a čl. 48 odst. 3 směrnice 2004/18 výslovně stanoví, že předložení závazku jiných subjektů poskytnout uchazeči nezbytné prostředky k plnění veřejné zakázky představuje pouhý příklad přijatelného důkazu toho, že uchazeč bude těmito prostředky skutečně disponovat, nijak nevylučují jiné způsoby, jakými může uchazeč prokázat vztahy, které jej pojí k jiným subjektům, jejichž schopnosti využije k řádnému plnění veřejné zacházky, o niž se uchází.

   (viz body 26–29, 34 a výrok)