EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62014CJ0117

Nisttahuz Poclava

Věc C‑117/14

Grima Janet Nisttahuz Poclava

v.

Jose María Ariza Toledano

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social no 23 de Madrid)

„Řízení o předběžné otázce — Listina základních práv Evropské unie — Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS — Vnitrostátní právní předpisy, které upravují pracovní smlouvy na dobu neurčitou s jednoroční zkušební dobou — Uplatňování unijního práva — Absence — Nedostatek pravomoci Soudního dvora“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 5. února 2015

  1. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Návrh na výklad Listiny základních práv Evropské unie – Vnitrostátní právní úprava, která není opatřením k uplatňování unijního práva – Nedostatek pravomoci Soudního dvora

    (Článek 267 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 51 odst. 1)

  2. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70 – Oblast působnosti – Pracovní smlouva na dobu neurčitou na podporu podnikatelů upravující zkušební dobu v délce jednoho roku – Vyloučení

    (Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 2 a 3)

  3. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Výklad ustanovení mezinárodního práva, která váží členské státy mimo rámec unijního práva – Vyloučení

    (Článek 267 SFEU)

  1.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 28, 29, 38, 40, 41, 44)

  2.  Směrnice 1999/70 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS a rámcová dohoda se použijí na všechny zaměstnance vykonávající činnost odměňovanou v rámci zaměstnaneckého poměru na dobu určitou, ve kterém jsou vázáni ke svému zaměstnavateli. Podle ustanovení 2 bodu 1 rámcové dohody se tato dohoda vztahuje na zaměstnance s pracovním poměrem na dobu určitou, kteří mají pracovní smlouvu nebo jsou v pracovním poměru vymezeném platnými právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi v každém členském státě.

    Podle definic uvedených v ustanovení 3 rámcové dohody se „zaměstnancem v pracovním poměru na dobu určitou“ rozumí „osoba s pracovní smlouvou nebo poměrem uzavřeným přímo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, pokud skončení pracovní smlouvy nebo poměru je určeno objektivními podmínkami, jakými jsou dosažení určitého dne, dokončení určitého úkolu nebo vznik určité události“.

    Taková smlouva, jako je „pracovní smlouva na dobu neurčitou na podporu podnikatelů“ upravená vnitrostátním právem, pro kterou je charakteristická skutečnost, že smlouva je uzavřena na dobu neurčitou a že se řídí ustanoveními statutu zaměstnanců a kolektivními smlouvami použitelnými na smlouvy na dobu neurčitou, s jedinou výjimkou, kterou je délka zkušební doby, není pracovní smlouvou na dobu určitou, která spadá do působnosti směrnice 1999/70. Zkušební doba totiž slouží hlavně k ověření způsobilosti a schopností zaměstnance, kdežto pracovní smlouva na dobu určitou se použije v případě, kdy je ukončení pracovní smlouvy nebo pracovního poměru určováno objektivními podmínkami.

    (viz body 31–34, 36, 38)

  3.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 43)

Top

Věc C‑117/14

Grima Janet Nisttahuz Poclava

v.

Jose María Ariza Toledano

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social no 23 de Madrid)

„Řízení o předběžné otázce — Listina základních práv Evropské unie — Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS — Vnitrostátní právní předpisy, které upravují pracovní smlouvy na dobu neurčitou s jednoroční zkušební dobou — Uplatňování unijního práva — Absence — Nedostatek pravomoci Soudního dvora“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 5. února 2015

  1. Předběžné otázky — Pravomoc Soudního dvora — Meze — Návrh na výklad Listiny základních práv Evropské unie — Vnitrostátní právní úprava, která není opatřením k uplatňování unijního práva — Nedostatek pravomoci Soudního dvora

    (Článek 267 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 51 odst. 1)

  2. Sociální politika — Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS — Směrnice 1999/70 — Oblast působnosti — Pracovní smlouva na dobu neurčitou na podporu podnikatelů upravující zkušební dobu v délce jednoho roku — Vyloučení

    (Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 2 a 3)

  3. Předběžné otázky — Pravomoc Soudního dvora — Meze — Výklad ustanovení mezinárodního práva, která váží členské státy mimo rámec unijního práva — Vyloučení

    (Článek 267 SFEU)

  1.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 28, 29, 38, 40, 41, 44)

  2.  Směrnice 1999/70 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS a rámcová dohoda se použijí na všechny zaměstnance vykonávající činnost odměňovanou v rámci zaměstnaneckého poměru na dobu určitou, ve kterém jsou vázáni ke svému zaměstnavateli. Podle ustanovení 2 bodu 1 rámcové dohody se tato dohoda vztahuje na zaměstnance s pracovním poměrem na dobu určitou, kteří mají pracovní smlouvu nebo jsou v pracovním poměru vymezeném platnými právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi v každém členském státě.

    Podle definic uvedených v ustanovení 3 rámcové dohody se „zaměstnancem v pracovním poměru na dobu určitou“ rozumí „osoba s pracovní smlouvou nebo poměrem uzavřeným přímo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, pokud skončení pracovní smlouvy nebo poměru je určeno objektivními podmínkami, jakými jsou dosažení určitého dne, dokončení určitého úkolu nebo vznik určité události“.

    Taková smlouva, jako je „pracovní smlouva na dobu neurčitou na podporu podnikatelů“ upravená vnitrostátním právem, pro kterou je charakteristická skutečnost, že smlouva je uzavřena na dobu neurčitou a že se řídí ustanoveními statutu zaměstnanců a kolektivními smlouvami použitelnými na smlouvy na dobu neurčitou, s jedinou výjimkou, kterou je délka zkušební doby, není pracovní smlouvou na dobu určitou, která spadá do působnosti směrnice 1999/70. Zkušební doba totiž slouží hlavně k ověření způsobilosti a schopností zaměstnance, kdežto pracovní smlouva na dobu určitou se použije v případě, kdy je ukončení pracovní smlouvy nebo pracovního poměru určováno objektivními podmínkami.

    (viz body 31–34, 36, 38)

  3.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 43)

Top