Spojené věci C‑108/14 a C‑109/14

Beteiligungsgesellschaft Larentia + Minerva mbH & Co. KG

v.

Finanzamt Nordenham

a

Finanzamt Hamburg-Mitte

v.

Marenave Schiffahrts AG

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Bundesfinanzhof)

„Řízení o předběžné otázce — DPH — Šestá směrnice 77/388/EHS — Článek 17 — Nárok na odpočet daně — Částečný odpočet daně — DPH zaplacená holdingovými společnostmi v souvislosti s nabytím kapitálu investovaného do jejich dceřiných společností — Služby poskytované dceřiným společnostem — Dceřiné společnosti založené ve formě osobních společností — Článek 4 — Vytvoření skupiny osob, jež mohou být považovány za jedinou osobu povinnou k dani — Podmínky — Nutnost vztahu podřízenosti — Přímý účinek“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 16. července 2015

1. Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Hospodářské činnosti ve smyslu článku 4 šesté směrnice – Podílení se holdingové společnosti na řízení svých dceřiných společností – Zahrnutí podmíněné prováděním plnění podléhajících DPH na základě článku 2 této směrnice

   (Směrnice Rady 77/388, článek 2 a čl. 4 odst. 2)

2. Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Odpočet daně zaplacené na vstupu – Osoba povinná k dani vykonávající současně hospodářskou i nehospodářskou činnost – Daň splatná nebo odvedená při nabytí kapitálu investovaného holdingovou společností do svých dceřiných společností – Poměrný odpočet daně – Posuzovací pravomoc členských států – Meze

   (Směrnice Rady 77/388, čl. 17 odst. 2 a 5)

3. Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osoby povinné k dani – Pojem – Možnost členských států považovat úzce propojené osoby za jedinou osobu povinnou k dani – Vnitrostátní právní úprava vyhrazující možnost vytvořit seskupení osob, které mohou být považovány za jedinou osobu povinnou k dani, pouze subjektům, jež mají právní osobnost a jsou ke svému ovládajícímu subjektu ve vztahu podřízenosti – Přípustnost – Omezení – Předcházení daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem

   (Směrnice Rady 77/388, čl. 4 odst. 4 druhý pododstavec)

4. Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osoby povinné k dani – Pojem – Článek 4 odstavec 4 šesté směrnice – Přímý účinek – Absence

   (Směrnice Rady 77/388, čl. 4 odst. 4)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 19–21)

2.  Článek 17 odst. 2 a 5 šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, ve znění směrnice 2006/69, musí být vykládán v tom smyslu, že:—

   na výdaje holdingové společnosti spojené s nabytím účastí v jejích dceřiných společnostech, na jejichž řízení se tato holdingová společnost podílí a v tomto ohledu vykonává hospodářskou činnost, je třeba pohlížet tak, že jsou součástí jejích režijních výdajů a že daň z přidané hodnoty zaplacená z těchto výdajů musí být v zásadě odečtena v plné výši, ledaže by určitá hospodářská plnění uskutečněná na výstupu byla na základě šesté směrnice 77/388, ve znění směrnice 2006/69, osvobozena od daně z přidané hodnoty, přičemž v takovém případě by se nárok na odpočet daně mohl uplatnit pouze v souladu s pravidly stanovenými v čl. 17 odst. 5 této směrnice;—

   na výdaje holdingové společnosti spojené s nabytím účastí v dceřiných společnostech této holdingové společnosti, která se podílí na řízení pouze některých z těchto společností a ve vztahu k ostatním z těchto společností naopak nevykonává hospodářskou činnost, je třeba pohlížet tak, že jsou součástí jejích režijních výdajů pouze částečně, takže daň z přidané hodnoty zaplacená z těchto výdajů může být odečtena pouze poměrně, a to z výdajů, které připadají na hospodářskou činnost, v souladu s kritérii pro rozdělení vymezenými členskými státy, které při výkonu této pravomoci musí zohlednit – což přísluší ověřit vnitrostátním soudům – účel a systematiku šesté směrnice a stanovit v tomto ohledu způsob výpočtu, který objektivně odráží podíl vstupních výdajů, který skutečně připadá na hospodářskou a nehospodářskou činnost.

   (viz body 33, výrok 1)

3.  Článek 4 odst. 4 druhý pododstavec šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, ve znění směrnice 2006/69, musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby vnitrostátní právní úprava vyhrazovala možnost vytvořit seskupení osob, které mohou být považovány za jedinou osobu povinnou k dani z přidané hodnoty, jak je uvedeno v tomto ustanovení, pouze subjektům, jež mají právní osobnost a jsou k ovládajícímu subjektu tohoto seskupení ve vztahu podřízenosti, nejsou-li tyto dva požadavky opatřeními, jež jsou nezbytná a vhodná pro dosažení cílů spočívajících v předcházení zneužívajícím praktikám a zneužívajícímu chování nebo v boji proti daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

   (viz bod 46, výrok 2)

4.  Článek 4 odst. 4 šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, ve znění směrnice 2006/69, nemůže být považován za ustanovení s přímým účinkem, jehož se osoby povinné k dani mohou vůči svému členskému státu dovolávat v případě, že právní úprava tohoto státu není s tímto ustanovením slučitelná a nemůže být v souladu s ním vykládána. Tento článek má totiž podmínečnou povahu, jelikož předpokládá přijetí vnitrostátních ustanovení vymezujících jeho konkrétní rozsah.

   (viz body 50, 52, výrok 3)