Věc C‑103/14

Bronius Jakutis

a

Kretingalės kooperatinė ŽŪB

v.

Nacionalinė mokėjimo agentūra prie Žemės ūkio ministerijos a Liauvos valstybė

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vilniaus apygardos administracinis teismas)

„Řízení o předběžné otázce — Zemědělství — Nařízení (ES) č. 73/2009 — Článek 7 odst. 1, čl. 10 odst. 1, článek 121 a čl. 132 odst. 2 — Prováděcí akty k tomuto nařízení — Platnost s ohledem na Smlouvu o FEU, Akt o přistoupení z roku 2003, jakož i zásady zákazu diskriminace, právní jistoty, ochrany legitimního očekávání a řádné správy — Modulace přímých plateb poskytovaných zemědělcům — Snížení částek — Úroveň přímých plateb použitelná v členských státech Evropského společenství ve složení ke dni 30. dubna 2004 a v členských státech, které k němu přistoupily dne 1. května 2004 — Nezveřejnění a chybějící odůvodnění“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. listopadu 2015

1. Právo Evropské unie — Výklad — Metody — Doslovný, systematický a teleologický výklad

   (Nařízení Rady č. 73/2009, články 10 a 121 a čl. 132 odst. 2)

2. Zemědělství — Společná zemědělská politika — Režimy přímých podpor — Společná pravidla — Modulace přímých plateb poskytovaných zemědělcům v členských státech, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004 — Snížení doplňkových vnitrostátních přímých plateb — Úrovně přímých plateb použitelné ve starých a v nových členských státech — Prováděcí pravidla

   (Akt o přistoupení z roku 2003; nařízení Rady č. 73/2009, čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a článek 121)

3. Zemědělství — Společná zemědělská politika — Režimy přímých podpor — Společná pravidla — Modulace přímých plateb poskytovaných zemědělcům v členských státech, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004 — Snížení doplňkových vnitrostátních přímých plateb — Povinnost Komise respektovat souběžnost mezi modulací přímých plateb a modulací doplňkových vnitrostátních přímých plateb — Rozsah

   [Akt o přistoupení z roku 2003, příloha II, kapitola 6 část A bod 27 písm. b); nařízení Rady č. 1259/1999, článek 1c, a č. 73/2009, bod 17 odůvodnění a čl. 7 odst. 1 a 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 132 odst. 2 a 5 až 8]

4. Právo Evropské unie — Výklad — Vícejazyčné texty — Jednotný výklad — Rozdíly mezi jednotlivými jazykovými verzemi — Zohlednění celkové systematiky a účelu právní úpravy

   (Nařízení Rady č. 1259/1999, čl. 1c odst. 2)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 52, 93)

2.  Článek 7 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a článek 121 nařízení č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, musí být vykládány v tom smyslu, že formulace „úroveň přímých plateb v jiných než nových členských státech“ musí být chápána v tom smyslu, že uvedená úroveň se v roce 2012 rovnala 90 % úrovně veškerých přímých plateb, a formulace „úroveň přímých plateb v nových členských státech“ musí být chápána v tom smyslu, že tato úroveň byla v roce 2012 rovna úrovni v členských státech Evropského společenství ve složení ke dni 30. dubna 2004. Odkaz na úroveň přímých plateb v jiných než nových členských státech, uvedený v článcích 10 a 121 nařízení č. 73/2009, byl vložen do unijního práva Aktem o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, za účelem úpravy postupného zavádění přímých plateb v nových členských státech. Vzhledem k tomu, že vztah mezi příslušnými úrovněmi přímých plateb v obou skupinách členských států vyplývá z uvedeného Aktu o přistoupení, a tudíž z ustanovení primárního práva, musí být při výkladu nařízení č. 73/2009 považován za daný v rozsahu, v němž toto nařízení odráží ustanovení uvedená v příloze II uvedeného Aktu o přistoupení.

   Za těchto okolností nelze přijmout argumentaci, jejímž cílem je zpochybnit ekvivalenci, ve smyslu článku 10 nařízení č. 73/2009, úrovní přímých plateb v jiných než nových členských státech a v nových členských státech z důvodu, že nepoužitelnost modulace na přímé platby nižší než 5000 eur vede k tomu, že výše přímých plateb vyplácených v roce 2012 v jiných než nových členských státech navzdory modulaci o 10 % ve skutečnosti překračuje úroveň 90 % veškerých přímých plateb, což je úroveň formálně dosažená v nových členských státech. Vzhledem k tomu, že úroveň přímých plateb použitelná před modulací je 100 % bez ohledu na částky skutečně vyplácené v jednotlivých členských státech, celkovou modulaci o 10 % podle čl. 7 odst. 1 nařízení č. 73/2009 je totiž nutno považovat za snížení ve smyslu čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení, ke kterému je třeba přihlédnout při konstatování ekvivalence použitelných úrovní přímých plateb. Naproti tomu zohlednění nominálních důsledků těchto výpočtů by vyvolalo, vedle otázky počtu zemědělců pobírajících méně než 5000 eur v jiných než nových členských státech a v nových členských státech, otázku značného rozdílu ve výši příslušných přímých plateb na hektar a znemožnilo by to absolutní srovnání úrovní plateb vyplácených v obou těchto skupinách členských států. Volba abstraktního kritéria použitelné úrovně přímých plateb přitom může takovým úvahám zabránit.

   (viz body 53, 59–63, výrok 1)

3.  Pokud jde o doplňkové vnitrostátní přímé platby, jež lze poskytovat v nových členských státech, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004, v rámci režimu jednotné platby na plochu, zmocnění ze strany Komise, kterým je poskytnutí uvedených plateb podle čl. 132 odst. 6 nařízení č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, podmíněno, závisí na konkrétním a pečlivém přezkumu dotčených plateb, přičemž fáze tohoto přezkumu byly uvedeny již v článku 1c, který byl bodem 27 písm. b) části A kapitoly 6 přílohy II Aktu o podmínkách přistoupení uvedených nových členských států k Evropské unii vložen do nařízení č. 1259/1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky.

   Třebaže se totiž jak uvedený článek 1c, tak čl. 132 odst. 2 nařízení č. 73/2009 v zásadě vztahují na všechny tyto nové členské státy, z odstavce 4 každého z těchto článků vyplývá, že nový členský stát, který používá režim jednotné platby na plochu, může za podmínek uvedených v odstavcích 5 až 8 obou z uvedených článků poskytovat doplňkovou vnitrostátní přímou podporu. V souladu s legitimním důvodem uplatňovat od roku 2012 režim modulace v nových členských státech, a to i v souvislosti s doplňkovými vnitrostátními přímými platbami, jak plyne z bodu 17 odůvodnění nařízení č. 73/2009, je třeba přizpůsobit mechanismus snížení kumulované částky přímých plateb ze strany Unie a doplňkových vnitrostátních přímých plateb mechanismu modulace pouze přímých plateb ze strany Unie. Pokud jde o uvedenou kumulovanou částku, musí být snížení zohledněna pouze tehdy, pokud se modulace vztahuje na přímé platby ze strany Unie. V rozsahu, v němž se podle čl. 10 odst. 2 nařízení č. 73/2009 modulace nevztahuje na platby do 300000 eur, nesmí se snížení dotknout ani doplňkových vnitrostátních přímých plateb.

   Vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 1 nařízení č. 73/2009 se v členských státech, které přistoupily v Evropské unii v roce 2004, nepoužije, je použitelný pouze čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení, a uplatní se tedy pouze snížení o 4 procentní body pro částky přesahující 300000 eur. Rozhodnutí Komise, které nerespektovalo souběžnost mezi modulací přímých plateb a modulací doplňkových vnitrostátních přímých plateb, když vyžadovalo uplatnění modulace za rok 2012 vůči zemědělcům, v jejichž případě činí celková výše vnitrostátních přímých plateb a přímých plateb ze strany Unie 5000 eur až 300000 eur, tedy musí být prohlášeno za neplatné.

   (viz body 81–87, výrok 2)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 103)