ROZSUDEK TRIBUNÁLU

(kasačního senátu)

24. listopadu 2015

Evropská komise

v.

Luigi D’Agostino

„Kasační opravný prostředek — Vedlejší kasační opravný prostředek — Veřejná služba — Smluvní zaměstnanec — Rozhodnutí o neobnovení — Povinnost jednat s náležitou péčí — Porušení článku 12a odst. 2 služebního řádu — Povinnost uvést odůvodnění — Zkreslení spisu“

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 23. října 2013, D’Agostino v. Komise (F‑93/12, Sb. VS, EU:F:2013:155) a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 23. října 2013, D’Agostino v. Komise (F‑93/12) se zrušuje v rozsahu, v němž Soud pro veřejnou službu nesprávně použil povinnost jednat s náležitou péčí. Hlavní kasační opravný prostředek se ve zbývající části zamítá. Rozsudek D’Agostino v. Komise se zrušuje v rozsahu, v němž Soud pro veřejnou službu nerozhodl o první části druhého žalobního důvodu a tuto část zkreslil. Vedlejší kasační opravný prostředek se ve zbývající části zamítá. Věc se vrací Soudu pro veřejnou službu. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Shrnutí

1. Úředníci — Smluvní zaměstnanci — Přijímání — Obnovení pracovní smlouvy na dobu určitou — Posuzovací pravomoc administrativy — Povinnost administrativy jednat s náležitou péčí — Zohlednění zájmů dotčeného zaměstnance a zájmů služby — Soudní přezkum — Meze

   (Pracovní řád ostatních zaměstnanců, články 2 a 3a)

2. Úředníci — Smluvní zaměstnanci — Přijímání — Obnovení pracovní smlouvy na dobu určitou — Důvod neobnovení — Důkazní břemeno

3. Úředníci — Psychické obtěžování — Neobnovení pracovní smlouvy na dobu určitou z legitimního důvodu, nesouvisejícího s jakýmkoli obtěžováním — Porušení čl. 12a odst. 2 služebního řádu — Neexistence

   (Služební řád úředníků, čl. 12a odst. 2)

1.  Úvahy Tribunálu, pokud jde o zaměstnance přijímané podle článku 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, a sice dočasných zaměstnanců, týkající se rozsahu povinnosti jednat s náležitou péčí, jsou a fortiori použitelné na zaměstnance přijaté v rámci čl. 3a uvedeného pracovního řádu, a sice smluvní zaměstnance.

   V tomto ohledu z judikatury vyplývá, že možnost obnovit smlouvu dočasného zaměstnance představuje pouhou možnost ponechanou na posouzení příslušného orgánu, přičemž orgány mají širokou posuzovací pravomoc ve věcech organizace svých útvarů podle úkolů, které jim jsou svěřeny a ve věcech přidělování zaměstnanců, které mají k dispozici, k plnění těchto úkolů, za podmínky, že je toto přidělování prováděno v zájmu služby. Kromě toho je při rozhodování o postavení zaměstnance příslušný orgán povinen zohlednit všechny skutečnosti, které by mohly ovlivnit jeho rozhodnutí, to znamená nejen zájem služby, ale také zejména zájem dotyčného zaměstnance. To totiž vyplývá z povinnosti administrativy jednat s náležitou péčí, která odráží rovnováhu mezi vzájemnými právy a povinnostmi, kterou služební řád a obdobně i pracovní řád ostatních zaměstnanců vytvořily mezi orgánem veřejné správy a jeho zaměstnanci. Každopádně vzhledem k široké posuzovací pravomoci, která byla orgánům v této souvislosti přiznána, se soudní přezkum omezuje na ověření toho, zda nedošlo ke zjevnému pochybení nebo zneužití pravomoci.

   V tomto ohledu pracovní řád ostatních zaměstnanců administrativě neukládá předchozí povinnost zkoumat možnost dalšího pracovního umístění dočasného zaměstnance v případě ukončení pracovní smlouvy na dobu neurčitou ani v případě neobnovení pracovní smlouvy na dobu určitou.

   Pokud administrativa nemá předchozí povinnost zkoumat možnost dalšího pracovního umístění dočasných zaměstnanců přijatých za účelem obsazení pracovních míst, která jsou uvedena v tabulkovém stavu, nemůže tomu být jinak, pokud jde o smluvní zaměstnance, kteří nejsou přijímáni na pracovní místo stanovené v uvedeném tabulkovém stavu. Naproti tomu i pro tuto kategorii zaměstnanců, ačkoli nezastávají pracovní místo uvedené v tomto stavu, je administrativa povinna při rozhodování o situaci zaměstnance zohlednit všechny skutečnosti, které by mohly ovlivnit její rozhodnutí, to znamená nejen zájem služby, ale také zejména zájem dotyčného zaměstnance.

   (viz body 32 až 34)

   Odkazy:

   Soudní dvůr: rozsudek ze dne 29. června 1994, Klinke v. Soudní dvůr, C‑298/93 P, Recueil, EU:C:1994:273, bod 38

   Tribunál: rozsudky ze dne 18. dubna 1996, Kyrpitsis v. HSV, T‑13/95, Recueil FP, EU:T:1996:50, bod 52; ze dne 15. října 2008, Potamianos v. Komise, T‑160/04, Sb. VS, EU:T:2008:438, bod 30; ze dne 8. září 2009, ETF v. Landgren, T‑404/06 P, Sb. rozh., EU:T:2009:313, bod 162 a citovaná judikatura; ze dne 4. prosince 2013, ETF v. Schuerings, T‑107/11 P, Sb. VS, EU:T:2013:624, bod 98; ze dne 4. prosince 2013, ETF v. Michel, T‑108/11 P, Sb. VS, EU:T:2013:625, bod 99, a ze dne 21. května 2014, Komise v. Macchia, T‑368/12 P, Sb. VS, EU:T:2014:266, bod 57

2.  Je na účastníku řízení, který tvrdí, že rozhodnutí o neobnovení pracovní smlouvy na dobu určitou je založeno na jiných důvodech nežli důvodech uvedených administrativou v napadeném rozhodnutí, aby prokázal, že tomu tak je.

   (viz bod 66)

   Odkazy:

   Tribunál: usnesení ze dne 13. ledna 2014, Lebedef v. Komise, T‑116/13 P a T‑117/13 P, Sb. VS, EU:T:2014:21, bod 41

3.  Článek 12a odst. 2 služebního řádu, podle kterého úředník, který se stal obětí psychického nebo sexuálního obtěžování, nesmí utrpět žádnou újmu ze strany orgánu a úředník, který předložil důkazy o psychickém nebo sexuálním obtěžování, nesmí utrpět žádnou újmu ze strany orgánu, pokud jednal v dobré víře, nebrání administrativě ukončit smluvní vztah z legitimního důvodu, nesouvisejícího s jakýmkoli obtěžováním.

   (viz body 59 a 60)