This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62013CJ0569
Bricmate
Bricmate
Věc C‑569/13
Bricmate AB
v.
Tullverket
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná förvaltningsrätten i Malmö)
„Řízení o předběžné otázce — Obchodní politika — Antidumpingové clo zavedené na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Číny — Prováděcí nařízení (EU) č. 917/2011 — Platnost — Nařízení (ES) č. 1225/2009 — Článek 3 odst. 2, 3, 5 a 6, článek 17 a čl. 20 odst. 1 — Určení újmy a příčinné souvislosti — Nesprávná skutková zjištění a zjevně nesprávná posouzení — Povinnost řádné péče — Přezkum poznatků předaných dovozcem zařazeným do vzorku — Povinnost odůvodnění — Právo na obhajobu“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 10. září 2015
Soudní řízení – Ústní část – Znovuzahájení – Podmínky
(Článek 252 odst. 2 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 23; jednací řád Soudního dvora, článek 83)
Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Újma – Posuzovací pravomoc orgánů – Soudní přezkum – Meze
(Nařízení Rady č. 1225/2009, čl. 3 odst. 1, 2, 3 a 6)
Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Újma – Faktory, jež je třeba zohlednit – Celkové posouzení
(Nařízení Rady č. 1225/2009, čl. 3 odst. 1, 2, 3 a 6)
Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Šetření – Povinnost řádné péče orgánů – Dosah – Povinnost posoudit i bez návrhu dopad věcné nesprávnosti na určení újmy – Opomenutí provést pečlivý přezkum, které nezpochybňuje určení existence újmy a příčinné souvislosti mezi dumpingovými dovozy a újmou
(Nařízení Rady č. 1225/2009, čl. 3 odst. 2, 3, 5 a 6)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 39–41)
Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 46)
Objektivní přezkum určení existence újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, stanoveného v čl. 3 odst. 2 nařízení č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, musí být založen na objemu dumpingových dovozů a jejich účinku na ceny obdobných výrobků na trhu Unie, jakož i na vlivu těchto dovozů na výrobní odvětví Unie. Pokud tak jde o určení uvedeného objemu nebo cen, čl. 3 odst. 3 nařízení č. 1225/2009 stanoví činitele, které mají být při tomto přezkumu zohledněny, přičemž upřesňuje, že žádné z uvedených kritérií nemusí být samo o sobě rozhodující. Stejně tak je tomu, pokud jde o dopad dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie. Z článku 3 odst. 5 uvedeného nařízení totiž plyne, že unijním orgánům přísluší posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví, přičemž žádné z uvedených kritérií nemusí být nutně rozhodující. Toto ustanovení tak dává těmto orgánům diskreční pravomoc při přezkumu a hodnocení různých ukazatelů. A konečně, pokud jde o příčinné souvislosti, podle čl. 3 odst. 6 uvedeného nařízení musí unijní orgány prokázat, že objem nebo cenová úroveň uvedené v odstavci 3 tohoto článku mají na výrobní odvětví Unie nepříznivé účinky ve smyslu odstavce 5 daného článku a že tyto účinky dosahují takových rozměrů, že mohou být označeny za podstatné.
(viz body 52–55)
Pokud v rámci antidumpingového šetření jeden z účastníků informuje Komisi o nesprávnosti údajů Eurostatu týkajících se cen a objemů dovozů, přísluší Komisi posoudit z moci úřední dopad uvedené nesprávnosti na určení újmy. V tomto ohledu se tento orgán nemůže omezit na zaslání jedné žádosti o informace útvarům Eurostatu a čekání na reakci dotčených vnitrostátních orgánů. Komisi naopak podle čl. 3 odst. 2 nařízení č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, přísluší předložit skutečné důkazy a provést objektivní posouzení týkající se údajů o cenách dotčených dovozů. Absence odpovědi těchto útvarů nebo zaslání nepřesvědčivé odpovědi tedy Komisi nijak nezbavuje povinnosti provést toto posouzení. Při neověření opodstatněnosti tvrzení o nesprávnosti před přijetím nařízení, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo, tudíž nelze mít za to, že unijní orgány poznatky plynoucí z údajů obsažených ve statistikách Eurostatu přezkoumaly s požadovanou řádnou péčí.
Jelikož však i podle opravených údajů zůstává směr, jakým opravené ukazatele ovlivní určení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a příčinné souvislosti mezi dovozy a újmou, globálně stejný, nemůže opomenutí přezkoumat údaje týkající se cen a objemů dovozu zpochybnit závěry, k nimž unijní orgány došly.
(viz body 67–69)