Věc C‑529/13

Georg Felber

v.

Bundesministerin für Unterricht, Kunst und Kultur

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof)

„Řízení o předběžné otázce — Sociální politika — Směrnice 2000/78/ES — Článek 2 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a čl. 6 odst. 1 a 2 — Rozdílné zacházení na základě věku — Veřejná služba — Důchodový systém — Vnitrostátní právní úprava, která vylučuje započtení doby školní docházky ukončené před dovršením věku 18 let“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 21. ledna 2015

1. Sociální politika – Rovné zacházení v zaměstnání a povolání – Směrnice 2000/78/ES – Rozsah působnosti – Starobní důchod – Budoucí odměna v penězích poskytovaná zaměstnavatelem úředníkům z důvodu jejich zaměstnání – Zahrnutí

   [Článek 157 odst. 2 SFEU; Směrnice Rady 2000/78, třináctý bod odůvodnění a čl. 3 odst. 1 písm. c) a čl. 3]

2. Sociální politika – Rovné zacházení v zaměstnání a povolání – Směrnice 2000/78/ES – Vnitrostátní právní úprava stanovící rozdílné zacházení na základě věku – Vyloučení zohlednění dob školní docházky dosažených úředníkem před dovršením věku 18 let pro účely přiznání nároku na důchod a výpočtu výše jeho starobního důchodu – Odůvodnění vycházející ze sledování legitimního cíle v oblasti politiky zaměstnanosti a trhu – Prostředek vhodný k dosažení tohoto cíle

   [Směrnice Rady 2000/78, čl. 2 odst. 1 a 2 písm. a) a čl. 6 odst. 1]

1.  Směrnice 2000/78, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musí být vykládána s ohledem na její čl. 3 odst. 1 písm. c) a odst. 3 vykládaný ve spojení s bodem 13 odůvodnění této směrnice tak, že se nevztahuje systémy sociálního zabezpečení a sociální ochrany, jejichž dávky nejsou považovány za odměnu ve smyslu přikládaném tomuto výrazu pro účely použití čl. 157 odst. 2 SFEU.

   Pojem „odměna“ ve smyslu čl. 157 odst. 2 SFEU zahrnuje veškeré odměny v penězích nebo v naturáliích, současné nebo budoucí, za předpokladu, že jsou zaměstnavatelem, byť nepřímo, vyplaceny pracovníku z důvodu jeho zaměstnání.

   Výše starobního důchodu závisí na době výkonu služby a náhradních dobách, jakož i na výši platu pobíraného úředníkem. Starobní důchod představuje budoucí platbu v penězích vyplácenou zaměstnavatelem jeho zaměstnancům v přímé návaznosti na pracovní poměr těchto zaměstnanců. Tento důchod je ve vnitrostátním právním řádu považován za odměnu vyplácenou v rámci služebního poměru, jenž pokračuje i poté, co je úředníkovi přiznán nárok na důchodové dávky. Zmíněný důchod z tohoto titulu představuje odměnu ve smyslu článku 157 odst. 2 SFEU.

   (viz body 20, 21, 23)

2.  Článek 2 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 2000/78, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jež vylučuje zohlednění dob školní docházky dosažených úředníkem před dovršením věku 18 let pro účely přiznání nároku na důchod a výpočtu výše jeho starobního důchodu v rozsahu, v němž je zaprvé takovýto postup objektivně a rozumně odůvodněný legitimním cílem v oblasti politiky zaměstnanosti a trhu práce a zadruhé představuje přiměřený a nezbytný prostředek k dosažení tohoto cíle.

   Třebaže totiž výše zmíněná úprava zavádí rozdílné zacházení, které je přímo založené na kritériu věku ve smyslu čl. 2 odst. 1 a 2 písm. a) směrnice 2000/78, toto rozdílné zacházení může být odůvodněno, co se týče čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78.

   V tomto ohledu je třeba uvést, že vyloučením zohlednění dob školní docházky před dovršením věku 18 let lze dosáhnout legitimního cíle spočívajícího v přijetí politiky zaměstnávání takové povahy, jež všem osobám zapojeným do důchodového systému úředníků umožní, aby začaly odvádět příspěvky v témže věku a získaly nárok na pobírání plného důchodu, čímž se zajistí rovnost zacházení s úředníky.

   Kromě toho se výše uvedená vnitrostátní právní úprava jeví jako konzistentní s ohledem na odůvodnění vyloučení z výpočtu starobního důchodu za doby, kdy dotčená osoba neodvádí příspěvky do důchodového systému.

   Za těchto podmínek – vzhledem k široké posuzovací pravomoci přiznané členským státům nejen při sledování určitého cíle v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti, ale i při vymezování opatření, kterými lze tohoto cíle dosáhnout – je takové opatření, jako je výše zmíněné opatření, vhodné k dosažení výše uvedeného cíle a nepřekračuje rámec toho, co je k jeho dosažení nezbytné.

   (viz body 27, 28, 35, 37, 39, 40 a výrok)

Věc C‑529/13

Georg Felber

v.

Bundesministerin für Unterricht, Kunst und Kultur

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof)

„Řízení o předběžné otázce — Sociální politika — Směrnice 2000/78/ES — Článek 2 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a čl. 6 odst. 1 a 2 — Rozdílné zacházení na základě věku — Veřejná služba — Důchodový systém — Vnitrostátní právní úprava, která vylučuje započtení doby školní docházky ukončené před dovršením věku 18 let“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 21. ledna 2015

1. Sociální politika — Rovné zacházení v zaměstnání a povolání — Směrnice 2000/78/ES — Rozsah působnosti — Starobní důchod — Budoucí odměna v penězích poskytovaná zaměstnavatelem úředníkům z důvodu jejich zaměstnání — Zahrnutí

   [Článek 157 odst. 2 SFEU; Směrnice Rady 2000/78, třináctý bod odůvodnění a čl. 3 odst. 1 písm. c) a čl. 3]

2. Sociální politika — Rovné zacházení v zaměstnání a povolání — Směrnice 2000/78/ES — Vnitrostátní právní úprava stanovící rozdílné zacházení na základě věku — Vyloučení zohlednění dob školní docházky dosažených úředníkem před dovršením věku 18 let pro účely přiznání nároku na důchod a výpočtu výše jeho starobního důchodu — Odůvodnění vycházející ze sledování legitimního cíle v oblasti politiky zaměstnanosti a trhu — Prostředek vhodný k dosažení tohoto cíle

   [Směrnice Rady 2000/78, čl. 2 odst. 1 a 2 písm. a) a čl. 6 odst. 1]

1.  Směrnice 2000/78, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musí být vykládána s ohledem na její čl. 3 odst. 1 písm. c) a odst. 3 vykládaný ve spojení s bodem 13 odůvodnění této směrnice tak, že se nevztahuje systémy sociálního zabezpečení a sociální ochrany, jejichž dávky nejsou považovány za odměnu ve smyslu přikládaném tomuto výrazu pro účely použití čl. 157 odst. 2 SFEU.

   Pojem „odměna“ ve smyslu čl. 157 odst. 2 SFEU zahrnuje veškeré odměny v penězích nebo v naturáliích, současné nebo budoucí, za předpokladu, že jsou zaměstnavatelem, byť nepřímo, vyplaceny pracovníku z důvodu jeho zaměstnání.

   Výše starobního důchodu závisí na době výkonu služby a náhradních dobách, jakož i na výši platu pobíraného úředníkem. Starobní důchod představuje budoucí platbu v penězích vyplácenou zaměstnavatelem jeho zaměstnancům v přímé návaznosti na pracovní poměr těchto zaměstnanců. Tento důchod je ve vnitrostátním právním řádu považován za odměnu vyplácenou v rámci služebního poměru, jenž pokračuje i poté, co je úředníkovi přiznán nárok na důchodové dávky. Zmíněný důchod z tohoto titulu představuje odměnu ve smyslu článku 157 odst. 2 SFEU.

   (viz body 20, 21, 23)

2.  Článek 2 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 2000/78, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jež vylučuje zohlednění dob školní docházky dosažených úředníkem před dovršením věku 18 let pro účely přiznání nároku na důchod a výpočtu výše jeho starobního důchodu v rozsahu, v němž je zaprvé takovýto postup objektivně a rozumně odůvodněný legitimním cílem v oblasti politiky zaměstnanosti a trhu práce a zadruhé představuje přiměřený a nezbytný prostředek k dosažení tohoto cíle.

   Třebaže totiž výše zmíněná úprava zavádí rozdílné zacházení, které je přímo založené na kritériu věku ve smyslu čl. 2 odst. 1 a 2 písm. a) směrnice 2000/78, toto rozdílné zacházení může být odůvodněno, co se týče čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78.

   V tomto ohledu je třeba uvést, že vyloučením zohlednění dob školní docházky před dovršením věku 18 let lze dosáhnout legitimního cíle spočívajícího v přijetí politiky zaměstnávání takové povahy, jež všem osobám zapojeným do důchodového systému úředníků umožní, aby začaly odvádět příspěvky v témže věku a získaly nárok na pobírání plného důchodu, čímž se zajistí rovnost zacházení s úředníky.

   Kromě toho se výše uvedená vnitrostátní právní úprava jeví jako konzistentní s ohledem na odůvodnění vyloučení z výpočtu starobního důchodu za doby, kdy dotčená osoba neodvádí příspěvky do důchodového systému.

   Za těchto podmínek – vzhledem k široké posuzovací pravomoci přiznané členským státům nejen při sledování určitého cíle v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti, ale i při vymezování opatření, kterými lze tohoto cíle dosáhnout – je takové opatření, jako je výše zmíněné opatření, vhodné k dosažení výše uvedeného cíle a nepřekračuje rámec toho, co je k jeho dosažení nezbytné.

   (viz body 27, 28, 35, 37, 39, 40 a výrok)