Věc C‑526/13

„Fast Bunkering Klaipėda“ UAB

v.

Valstybinė mokesčių inspekcija prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Mokestinių ginčų komisija prie Lietuvos Respublikos Vyriausybės)

„Řízení o předběžné otázce — Daně — Daň z přidané hodnoty (DPH) — Směrnice 2006/112/ES — Článek 148 písm. a) — Dodání zboží — Pojem — Osvobození od daně — Dodání zboží pro zásobení lodí užívaných k plavbě po volném moři — Dodání zprostředkovatelům jednajícím vlastním jménem“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 3. září 2015

1. Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osvobození od daně – Dodání zboží pro zásobení lodí – Podmínky – Dodání v posledním stadiu procesu prodeje

   [Směrnice Rady 2006/112, článek 131 a čl. 148 písm. a)]

2. Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osvobození od daně – Dodání zboží pro zásobení lodí zprostředkovatelům jednajícím vlastním jménem – Nepřípustnost – Meze – Převod vlastnictví ke zboží na zprostředkovatele v okamžik, kdy jsou provozovatelé lodí oprávněni se zbožím nakládat

   [Směrnice Rady 2006/112, čl. 148 písm. a)]

3. Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osvobození od daně stanovená šestou směrnicí – Dodání zboží pro zásobení lodí a plnění související s letadly – Pojmy – Autonomní výklad

   [Směrnice Rady 2006/112, čl. 148 písm. a) a f)]

1.  Zásobení lodí užívaných k plavbě po volném moři je na základě čl. 148 písm. a) směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty osvobozeno od daně z přidané hodnoty z důvodu, že se na taková plnění pohlíží jako na vývoz. Stejně jako se osvobození od daně při vývozu uplatní výhradně na konečné dodání zboží vyváženého prodávajícím nebo na jeho účet, nemůže být proto osvobození od daně podle uvedeného čl. 148 písm. a) vztaženo i na dodání tohoto zboží učiněné v dřívějším stadiu prodeje. Takové rozšíření rozsahu osvobození od daně by mimoto vyžadovalo, aby státy zavedly kontrolní a monitorovací mechanismy, s jejichž pomocí by se ujistily o konečném určení zboží dodávaného v režimu osvobození od daně, tj. mechanismy, které by zdaleka nepřinášely zjednodušení správního postupu a projevily by se tím, že by státům a osobám povinným k dani způsobovaly omezení neslučitelná se správným a jednoduchým uplatňováním osvobození od daně upraveným v článku 131 směrnice 2006/112.

   Z toho plyne, že k tomu, aby se na dodání zboží pro zásobení vztáhlo osvobození od daně upravené v tomto ustanovení, musí se jednat o dodání provozovateli lodí užívaných k plavbě po volném moři, který bude toto zboží užívat, a musí k němu proto dojít v posledním stadiu procesu prodeje tohoto zboží.

   (viz body 26–29)

2.  Dodání zboží pro zásobení zprostředkovatelům jednajícím vlastním jménem je třeba pro účely čl. 148 písm. a) směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty odlišit – i v případě, kdy tito zprostředkovatelé jednají na účet provozovatelů lodí, kteří toto zboží budou užívat – od dodání těmto provozovatelům. Dodání zboží zprostředkovateli jednajícímu vlastním jménem tak není posledním stadiem procesu prodeje tohoto zboží, neboť se má za to, že toto zboží nenabývá za účelem jeho užívání, nýbrž za účelem jeho dalšího prodeje třetí osobě.

   Z toho vyplývá, že dodání zboží pro zásobení takovým zprostředkovatelům nelze v zásadě považovat za dodání uvedené v čl. 148 písm. a) směrnice 2006/112, a nemůže se tedy na ně vztahovat osvobození od daně podle tohoto ustanovení. Osvobození od daně upravené v tomto ustanovení se proto v zásadě neuplatní na dodání zboží pro zásobení lodí užívaných k plavbě po volném moři a přepravujících cestující za úplatu nebo používaných k obchodní, průmyslové nebo rybářské činnosti, určené zprostředkovatelům jednajícím vlastním jménem. Na to nemá žádný vliv skutečnost, že je konečné určení zboží v době dodání známo a řádně prokázáno a že potvrzující důkazy jsou v souladu s právními předpisy předloženy správci daně.

   Mimoto analogie mezi takovým dodáním pohonných hmot a režimem osvobození od daně připuštěným na základě čl. 148 písm. f) této směrnice pro dodání letadla hospodářskému subjektu, který sám není leteckou společností, se v žádném případě neuplatní z důvodu naprosto odlišné povahy tohoto zboží. To platí tím spíše, když by jednotné uplatňování čl. 148 písm. a) směrnice nemohlo být zaručeno, aniž by byl zpochybněn cíl spočívající ve zjednodušení správního postupu.

   Uvedené osvobození od daně se však uplatnit může, jestliže k převodu vlastnictví k dotyčnému zboží na tyto zprostředkovatele dle formálních náležitostí upravených použitelným vnitrostátním právem nedošlo dříve než v okamžiku, kdy byli provozovatelé lodí užívaných k plavbě po volném moři oprávněni s tímto zbožím fakticky nakládat, jako by byli jeho vlastníky, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. Od okamžiku, kdy jsou pohonné hmoty natankovány do nádrže lodi, se má totiž za to, že provozovatel lodi je za běžných podmínek oprávněn s nimi fakticky nakládat, jako by byl jejich vlastníkem. Ačkoli dle formálních náležitostí upravených použitelným vnitrostátním právem bylo vlastnictví k pohonným hmotám formálně převedeno na zprostředkovatele, o nichž se má dále za to, že jednají vlastním jménem, nemohli proto tito zprostředkovatelé za takovýchto podmínek v žádném okamžiku s dodaným množstvím nakládat, neboť oprávnění nakládat s ním náleželo provozovatelům lodí od okamžiku, kdy hospodářský subjekt jemu svěřené pohonné hmoty takto natankoval. Za takového předpokladu by nebylo možné plnění uskutečněná takovým poskytovatelem pohonných hmot kvalifikovat jako dodání zprostředkovatelům jednajícím vlastním jménem, nýbrž by na ně muselo být nahlíženo tak, že představují dodání přímo provozovatelům lodí, na něž se tak může vztahovat osvobození od daně stanovené v čl. 148 písm. a) směrnice 2006/112.

   (viz body 34–37, 40, 44, 46, 48–50, 52, 53 a výrok)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 41)