Věc C‑316/13

Gérard Fenoll

v.

Centre d’aide par le travail „La Jouvene“

a

Association de parents et d’amis de personnes handicapées mentales (APEI) d’Avignon

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie)]

„Řízení o předběžné otázce — Sociální politika — Listina základních práv Evropské unie — Článek 31 odst. 2 — Směrnice 2003/88/ES — Článek 7 — Pojem ‚pracovník‘ — Zdravotně postižená osoba — Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok — Vnitrostátní právní úprava, která je v rozporu s unijním právem — Úloha vnitrostátního soudu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. března 2015

1. Sociální politika – Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků – Úprava pracovní doby – Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok – Pojem pracovník – Zdravotně postižená osoba přijatá do střediska pomoci prostřednictvím práce – Zahrnutí – Ověření příslušející vnitrostátnímu soudu

   (Listina základních práv Evropské unie, čl. 31 odst. 2; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88, článek 7)

2. Sociální politika – Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků – Úprava pracovní doby – Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok – Vnitrostátní právní úprava, která je v rozporu s unijním právem – Povinnost vnitrostátních soudů vykládat vnitrostátní právo v souladu s unijním právem – Meze – Případná povinnost dotyčného členského státu nahradit škodu způsobenou jednotlivci

   (Článek 4 odst. 3 SEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88, článek 7)

1.  Pojem „pracovník“ ve smyslu článku 7 směrnice 2003/88 o některých aspektech úpravy pracovní doby a čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládán v tom smyslu, že může zahrnovat osobu přijatou do takového střediska pomoci prostřednictvím práce, která jakožto zdravotně postižená osoba není schopna pracovat za obvyklých podmínek. Činnosti, které v uvedeném středisku vykonávají zdravotně postižené osoby, se totiž nejeví jako čistě okrajové a vedlejší, neboť nebyly vytvořeny pouze k tomu, aby bylo dotčeným osobám poskytnuto zaměstnání, které je případně podružné, ale přináší i určitý hospodářský užitek, jelikož byly úkoly přizpůsobeny schopnostem dotčených osob. Těmito činnostmi lze zhodnotit produktivitu osob s těžkým zdravotním postižením, i když je snížená, a poskytnout jim současně náležitou sociální ochranu.

   V této souvislosti musí vnitrostátní soud zejména ověřit, zda mohou být činnosti skutečně vykonávané dotčenou osobou považovány za činnosti vyskytující se obvykle na pracovním trhu. Za tímto účelem je možné vzít v potaz statut a zvyklosti dotčeného střediska působícího jako přijímající zařízení a jednotlivé aspekty týkající se účelu jeho programu sociální pomoci, ale i povahu a způsob výkonu činností.

   (viz body 39, 40, 42, 43 a výrok)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 48)

Věc C‑316/13

Gérard Fenoll

v.

Centre d’aide par le travail „La Jouvene“

a

Association de parents et d’amis de personnes handicapées mentales (APEI) d’Avignon

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie)]

„Řízení o předběžné otázce — Sociální politika — Listina základních práv Evropské unie — Článek 31 odst. 2 — Směrnice 2003/88/ES — Článek 7 — Pojem ‚pracovník‘ — Zdravotně postižená osoba — Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok — Vnitrostátní právní úprava, která je v rozporu s unijním právem — Úloha vnitrostátního soudu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. března 2015

1. Sociální politika — Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků — Úprava pracovní doby — Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok — Pojem pracovník — Zdravotně postižená osoba přijatá do střediska pomoci prostřednictvím práce — Zahrnutí — Ověření příslušející vnitrostátnímu soudu

   (Listina základních práv Evropské unie, čl. 31 odst. 2; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88, článek 7)

2. Sociální politika — Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků — Úprava pracovní doby — Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok — Vnitrostátní právní úprava, která je v rozporu s unijním právem — Povinnost vnitrostátních soudů vykládat vnitrostátní právo v souladu s unijním právem — Meze — Případná povinnost dotyčného členského státu nahradit škodu způsobenou jednotlivci

   (Článek 4 odst. 3 SEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88, článek 7)

1.  Pojem „pracovník“ ve smyslu článku 7 směrnice 2003/88 o některých aspektech úpravy pracovní doby a čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládán v tom smyslu, že může zahrnovat osobu přijatou do takového střediska pomoci prostřednictvím práce, která jakožto zdravotně postižená osoba není schopna pracovat za obvyklých podmínek. Činnosti, které v uvedeném středisku vykonávají zdravotně postižené osoby, se totiž nejeví jako čistě okrajové a vedlejší, neboť nebyly vytvořeny pouze k tomu, aby bylo dotčeným osobám poskytnuto zaměstnání, které je případně podružné, ale přináší i určitý hospodářský užitek, jelikož byly úkoly přizpůsobeny schopnostem dotčených osob. Těmito činnostmi lze zhodnotit produktivitu osob s těžkým zdravotním postižením, i když je snížená, a poskytnout jim současně náležitou sociální ochranu.

   V této souvislosti musí vnitrostátní soud zejména ověřit, zda mohou být činnosti skutečně vykonávané dotčenou osobou považovány za činnosti vyskytující se obvykle na pracovním trhu. Za tímto účelem je možné vzít v potaz statut a zvyklosti dotčeného střediska působícího jako přijímající zařízení a jednotlivé aspekty týkající se účelu jeho programu sociální pomoci, ale i povahu a způsob výkonu činností.

   (viz body 39, 40, 42, 43 a výrok)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 48)