Spojené věci C‑53/13 a C‑80/13

Strojírny Prostějov, a.s.

a

ACO Industries Tábor s.r.o.

v.

Odvolací finanční ředitelství

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Krajským soudem v Ostravě a Nejvyšším správním soudem)

„Volný pohyb služeb — Agentura práce — Dočasné přidělení pracovníků agenturou se sídlem v jiném členském státě — Omezení — Podnik využívající pracovní síly — Srážka daně z příjmů těchto pracovníků — Povinnost — Odvod do státního rozpočtu — Povinnost — Případ pracovníků dočasně přidělených tuzemskou agenturou — Neexistence takovýchto povinností“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. června 2014

Volný pohyb služeb – Omezení – Daňové právní předpisy – Daně z příjmů – Vnitrostátní právní úprava ukládající podniku, který využívá pracovní síly, provést srážku daně z příjmů pracovníků dočasně přidělených agenturami práce se sídlem v jiném členském státě – Neexistence takovéto povinnosti v případě pracovníků dočasně přidělených tuzemským podnikem – Nepřípustnost

(Článek 56 SFEU)

Článek 56 SFEU brání takové právní úpravě, podle níž jsou společnosti se sídlem v prvním členském státě, které využívají pracovníky zaměstnané a dočasně přidělené agenturami práce se sídlem v druhém členském státě, které však v prvním státě vyvíjejí svou činnost prostřednictvím pobočky, povinny srážet zálohu na daň z příjmů uvedených pracovníků a odvádět ji do rozpočtu prvního státu, kdežto společnosti se sídlem v prvním státě, které využívají služeb agentur práce se sídlem v tomtéž státě, takovou povinnost nemají.

Rozdílné zacházení zavedené takovouto právní úpravou totiž zasahuje do práva příjemců služeb svobodně se rozhodnout pro přeshraniční služby.

(viz body 40, 60 a výrok)

Spojené věci C‑53/13 a C‑80/13

Strojírny Prostějov, a.s.

a

ACO Industries Tábor s.r.o.

v.

Odvolací finanční ředitelství

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Krajským soudem v Ostravě a Nejvyšším správním soudem)

„Volný pohyb služeb — Agentura práce — Dočasné přidělení pracovníků agenturou se sídlem v jiném členském státě — Omezení — Podnik využívající pracovní síly — Srážka daně z příjmů těchto pracovníků — Povinnost — Odvod do státního rozpočtu — Povinnost — Případ pracovníků dočasně přidělených tuzemskou agenturou — Neexistence takovýchto povinností“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. června 2014

Volný pohyb služeb — Omezení — Daňové právní předpisy — Daně z příjmů — Vnitrostátní právní úprava ukládající podniku, který využívá pracovní síly, provést srážku daně z příjmů pracovníků dočasně přidělených agenturami práce se sídlem v jiném členském státě — Neexistence takovéto povinnosti v případě pracovníků dočasně přidělených tuzemským podnikem — Nepřípustnost

(Článek 56 SFEU)

Článek 56 SFEU brání takové právní úpravě, podle níž jsou společnosti se sídlem v prvním členském státě, které využívají pracovníky zaměstnané a dočasně přidělené agenturami práce se sídlem v druhém členském státě, které však v prvním státě vyvíjejí svou činnost prostřednictvím pobočky, povinny srážet zálohu na daň z příjmů uvedených pracovníků a odvádět ji do rozpočtu prvního státu, kdežto společnosti se sídlem v prvním státě, které využívají služeb agentur práce se sídlem v tomtéž státě, takovou povinnost nemají.

Rozdílné zacházení zavedené takovouto právní úpravou totiž zasahuje do práva příjemců služeb svobodně se rozhodnout pro přeshraniční služby.

(viz body 40, 60 a výrok)