Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62013CJ0038

    Shrnutí rozsudku

    Věc C‑38/13

    Małgorzata Nierodzik

    v.

    Samodzielny Publiczny Psychiatryczny Zakład Opieki Zdrowotnej im. dr Stanisława Deresza w Choroszczy

    (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Rejonowy w Białymstoku)

    „Řízení o předběžné otázce — Sociální politika — Směrnice 1999/70/ES — Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS — Doložka 4 — Pojem ‚pracovní podmínky‘ — Výpovědní lhůta v případě pracovní smlouvy sjednané na dobu určitou — Rozdíl v zacházení oproti zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou“

    Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 13. března 2014

    1. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70 – Pracovní podmínky – Pojem – Výpovědní lhůta pracovní smlouvy na dobu určitou – Zahrnutí

      (Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 4 bod 1)

    2. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70 – Pracovníci vykonávající stejnou práci – Stejná práce – Pojem – Pracovníci nacházející se ve srovnatelné situaci – Kritéria pro posouzení – Povaha práce, podmínky vzdělávání a pracovní podmínky – Posouzení vnitrostátním soudem

      (Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 3 bod 2 a ustanovení 4 bod 1)

    3. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70 – Zákaz diskriminace zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví uplatnění různých výpovědních lhůt na výpověď pracovních smluv na dobu určitou a pracovních smluv na dobu neurčitou – Nezohlednění počtu odpracovaných let zaměstnance – Odůvodnění vycházející z doby trvání a stabilitě pracovněprávního vztahu – Nepřípustnost

      (Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 4 bod 1)

    1.  Rozhodným kritériem pro určení toho, zda určité opatření spadá pod „pracovní podmínky“ ve smyslu ustanovení 4 bodu 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, je kritérium zaměstnání, tj. pracovního poměru založeného mezi zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem. Výklad zmíněného ustanovení, který by z definice pojmu „pracovní podmínky“ vylučoval takové podmínky rozvázání pracovního poměru na dobu určitou, jako je například výpovědní lhůta, by v rozporu s cílem zmíněného ustanovení vedl k zúžení oblasti působnosti ochrany proti diskriminaci, poskytované zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou.

      (viz body 25, 27)

    2.  Viz znění rozhodnutí.

      (viz body 31–33)

    3.  Ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, která pro výpověď pracovních smluv na dobu určitou, jejichž doba trvání překračuje šest měsíců, stanoví možnost použít pevně stanovenou výpovědní lhůtu v trvání dvou týdnů nezávisle na době trvání pracovního poměru dotyčného zaměstnance, kdežto v případě pracovních smluv sjednaných na dobu neurčitou se výpovědní lhůta odvíjí od doby trvání pracovního poměru dotyčného zaměstnance a může činit dva týdny až tři měsíce, jestliže se tyto dvě kategorie zaměstnanců nacházejí ve srovnatelné situaci.

      Pokud jde o pracovní podmínky, rozdílné zacházení mezi zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou nemůže být odůvodněno kritériem, které obecným a abstraktním způsobem odkazuje na samotnou délku pracovního poměru. Připustit, že pouhá dočasná povaha pracovního poměru postačuje k tomu, aby odůvodnila takovéto rozdílné zacházení, by zbavilo cíle směrnice 1999/70 a rámcové dohody jejich podstaty a vedlo by k zachování nepříznivé situace zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou. Rovněž stabilita pracovněprávního vztahu, která má být zajištěna pracovní smlouvou na dobu určitou, nemůže představovat objektivní důvod ve smyslu ustanovení 4 bodu 1 rámcové dohody.

      (viz body 38–40 a výrok)

    Top