Věc C‑563/12

BDV Hungary Trading Kft.

v.

Nemzeti Adó- és Vámhivatal Közép-magyarországi Regionális Adó Főigazgatósága

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Kúria)

„DPH — Směrnice 2006/112/ES — Článek 146 — Osvobození od daně při vývozu — Článek 131 — Podmínky stanovené členskými státy — Vnitrostátní právní předpisy požadující, aby zboží určené na vývoz opustilo celní území Evropské unie v pevně stanovené lhůtě 90 dnů po dodání“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 19. prosince 2013

Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osvobození od daně – Osvobození od daně při vývozu – Dodání zboží odeslaného nebo přepraveného mimo Evropskou unii – Vnitrostátní právní úprava podmiňující nárok na osvobození od daně uskutečněním přepravy mimo Unii ve lhůtě 90 dnů po dodání – Nepřípustnost

(Směrnice Rady 2006/112, článek 131 a čl. 146 odst. 1)

Článek 146 odst. 1 a článek 131 směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že v rámci dodání za účelem vývozu musí zboží určené na vývoz mimo Evropskou unii opustit území Unie v pevně stanovené lhůtě tří měsíců nebo 90 dnů po dni dodání, s tím, že již pouhé překročení této lhůty má pro osobu povinnou k dani za následek definitivní ztrátu nároku na osvobození tohoto dodání od daně.

Výraz „odesláno“ použitý v čl. 146 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice v tomto ohledu naznačuje, že k vývozu zboží dojde a že osvobození od daně u dodání za účelem vývozu se uplatní, jestliže bylo právo nakládat s tímto zbožím jako vlastník převedeno na pořizovatele, jestliže dodavatel prokáže, že toto zboží bylo odesláno nebo přepraveno mimo Unii a jestliže zboží v důsledku svého odeslání nebo přepravy fyzicky opustilo území Unie. Tento článek nestanoví podmínku, podle které by zboží určené na vývoz muselo opustit území Unie v konkrétní lhůtě, aby se uplatnilo osvobození od daně při vývozu upravené v uvedeném článku.

Osvobození od daně podle kapitol 2 až 9 hlavy IX uvedené směrnice, kam patří i její článek 146, se ale uplatňují za podmínek, které členské státy stanoví k zajištění správného a jednoduchého uplatňování těchto osvobození a k zamezení veškerých daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu. Členské státy mimoto musí dodržovat obecné právní zásady, které jsou součástí právního řádu Unie, jako jsou zejména zásada právní jistoty, zásada proporcionality a zásada ochrany legitimního očekávání.

Členské státy tedy v zásadě mohou stanovit přiměřenou vývozní lhůtu, aby mohly ověřit, zda zboží dodané za účelem vývozu skutečně opustilo Unii. Stanovení konkrétní lhůty subjektu prodávajícímu zboží určené na vývoz, před jejímž uplynutím musí toto zboží opustit celní území Unie, je prostředkem přiměřeným tomuto cíli. Taková lhůta však nesmí překračovat meze toho, co je za tím účelem nezbytné.

(viz body 24–29, 34–36, 42 a výrok)

Věc C‑563/12

BDV Hungary Trading Kft.

v.

Nemzeti Adó- és Vámhivatal Közép-magyarországi Regionális Adó Főigazgatósága

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Kúria)

„DPH — Směrnice 2006/112/ES — Článek 146 — Osvobození od daně při vývozu — Článek 131 — Podmínky stanovené členskými státy — Vnitrostátní právní předpisy požadující, aby zboží určené na vývoz opustilo celní území Evropské unie v pevně stanovené lhůtě 90 dnů po dodání“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 19. prosince 2013

Harmonizace daňových právních předpisů — Společný systém daně z přidané hodnoty — Osvobození od daně — Osvobození od daně při vývozu — Dodání zboží odeslaného nebo přepraveného mimo Evropskou unii — Vnitrostátní právní úprava podmiňující nárok na osvobození od daně uskutečněním přepravy mimo Unii ve lhůtě 90 dnů po dodání — Nepřípustnost

(Směrnice Rady 2006/112, článek 131 a čl. 146 odst. 1)

Článek 146 odst. 1 a článek 131 směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že v rámci dodání za účelem vývozu musí zboží určené na vývoz mimo Evropskou unii opustit území Unie v pevně stanovené lhůtě tří měsíců nebo 90 dnů po dni dodání, s tím, že již pouhé překročení této lhůty má pro osobu povinnou k dani za následek definitivní ztrátu nároku na osvobození tohoto dodání od daně.

Výraz „odesláno“ použitý v čl. 146 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice v tomto ohledu naznačuje, že k vývozu zboží dojde a že osvobození od daně u dodání za účelem vývozu se uplatní, jestliže bylo právo nakládat s tímto zbožím jako vlastník převedeno na pořizovatele, jestliže dodavatel prokáže, že toto zboží bylo odesláno nebo přepraveno mimo Unii a jestliže zboží v důsledku svého odeslání nebo přepravy fyzicky opustilo území Unie. Tento článek nestanoví podmínku, podle které by zboží určené na vývoz muselo opustit území Unie v konkrétní lhůtě, aby se uplatnilo osvobození od daně při vývozu upravené v uvedeném článku.

Osvobození od daně podle kapitol 2 až 9 hlavy IX uvedené směrnice, kam patří i její článek 146, se ale uplatňují za podmínek, které členské státy stanoví k zajištění správného a jednoduchého uplatňování těchto osvobození a k zamezení veškerých daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu. Členské státy mimoto musí dodržovat obecné právní zásady, které jsou součástí právního řádu Unie, jako jsou zejména zásada právní jistoty, zásada proporcionality a zásada ochrany legitimního očekávání.

Členské státy tedy v zásadě mohou stanovit přiměřenou vývozní lhůtu, aby mohly ověřit, zda zboží dodané za účelem vývozu skutečně opustilo Unii. Stanovení konkrétní lhůty subjektu prodávajícímu zboží určené na vývoz, před jejímž uplynutím musí toto zboží opustit celní území Unie, je prostředkem přiměřeným tomuto cíli. Taková lhůta však nesmí překračovat meze toho, co je za tím účelem nezbytné.

(viz body 24–29, 34–36, 42 a výrok)