Věc C‑399/12

Spolková republika Německo

v.

Rada Evropské unie

„Žaloba na neplatnost — Vnější činnost Evropské unie — Článek 218 odstavec 9 SFEU — Stanovení postoje, který má být jménem Evropské unie zaujat v orgánu zřízeném mezinárodní dohodou — Mezinárodní dohoda, jejíž smluvní stranou Evropská unie není — Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) — Pojem ‚akty s právními účinky‘ — Doporučení OIV“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 7. října 2014

1. Soudní řízení — Vedlejší účastenství — Důvody odlišné od důvodů podporovaného hlavního účastníka řízení — Přípustnost — Podmínka — Souvislost s předmětem sporu

   (Statut Soudního dvora, článek 40)

2. Mezinárodní dohody — Mezinárodní dohody v oblasti zemědělství a rybolovu — Mezinárodní organizace pro révu a víno — Skutečnost, že Evropská unie není smluvní stranou této dohody — Rozhodnutí Rady Unie stanovící postoje, které mají být jménem Unie zaujaty členskými státy v této organizaci, která má přijímat akty s právními účinky — Přípustnost

   (Čl. 218 odst. 9 SFEU)

1.  Podle článku 40 statutu Soudního dvora Evropské unie nemůže účastník řízení, kterému bylo povoleno vedlejší účastenství v řízení o sporu, který byl předložen k rozhodnutí Soudnímu dvoru, změnit předmět sporu, jak je vymezen v návrhových žádáních a žalobních důvodech hlavních účastníků řízení. Z toho vyplývá, že přípustné jsou pouze ty argumenty vedlejšího účastníka, které patří do rámce vymezeného těmito návrhovými žádáními a žalobními důvody.

   (viz bod 27)

2.  Unie, ačkoli není smluvní stranou dohody o zřízení Mezinárodní organizace pro révu a víno, uzavřené dne 3. dubna 2001 (dohoda o OIV), je oprávněna stanovit postoj, který má být zaujat jejím jménem ohledně doporučení OIV, které jsou překládány k hlasování valného shromáždění této organizace a týkají se nových enologických postupů, metod analýzy, které umožňují určovat složení produktů v odvětví vína nebo specifikace čistoty a identity látek používaných v rámci takových postupů a mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie v oblasti společné organizace trhů v odvětví vína.

   Zaprvé, znění čl. 218 odst. 9 SFEU totiž nebrání tomu, aby Unie přijala rozhodnutí stanovící postoj, který má být zaujat jejím jménem v rámci orgánu zřízeného mezinárodní dohodou, jejíž není smluvní stranou.

   Za další, OIV spadá do oblasti společné zemědělské politiky, konkrétně společné organizace trhů v odvětví vína, tedy oblasti, kterou zákonodárce Unie velmi podrobně upravuje na základě své pravomoci vyplývající z článku 43 SFEU.

   Spadá-li dotčená oblast do takové pravomoci Unie, skutečnost, že se Unie neúčastní dotčené mezinárodní dohody, nebrání tomu, aby tuto pravomoc vykonávala tak, že v rámci svých orgánů stanoví postoj, který má být jejím jménem zaujat v rámci orgánu zřízeného touto dohodou, a to zejména prostřednictvím členských států, které jsou smluvními stranami této dohody, jednajících solidárně v jejím zájmu.

   Konečně taková doporučení představují „akty s právními účinky“ ve smyslu čl. 218 odst. 9 SFEU.

   (viz body 50–52, 63, 64)