Věc C‑394/12

Shamso Abdullahi

v.

Bundesasylamt

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Asylgerichtshof)

„Řízení o předběžné otázce — Společný evropský azylový systém — Nařízení (ES) č. 343/2003 — Určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl — Přezkum dodržení kritérií příslušnosti k posuzování žádosti o azyl — Rozsah soudního přezkumu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. prosince 2013

Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl – Nařízení č. 343/2003 – Metoda výkladu – Soudní přezkum – Rozsah – Zpochybnění převzetí odsouhlaseného členským státem prvního vstupu žadatelem – Podmínky – Systémové nedostatky azylového řízení a podmínky přijímání žadatelů o azyl v členském státě – Skutečné riziko nelidského nebo ponižujícího zacházení

(Listina základních práv Evropské unie, článek 4; nařízení Rady č. 343/2003, čl. 10 odst. 1 a čl. 19 odst. 2)

Článek 19 odst. 2 nařízení č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, musí být vykládán v tom smyslu, že za okolností, kdy členský stát souhlasil s převzetím žadatele o azyl na základě kritéria uvedeného v čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení, to znamená jako členský stát prvního vstupu žadatele o azyl na území Evropské unie, může tento žadatel zpochybnit volbu tohoto kritéria pouze s poukazem na existenci systémových nedostatků azylového řízení a podmínek přijímání žadatelů o azyl v tomto členském státě, které představují závažné a prokazatelné důvody pro domněnku, že uvedený žadatel bude vystaven skutečnému riziku nelidského nebo ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny základních práv Evropské unie.

Pokud jde o rozsah opravného prostředku podle čl. 19 odst. 2 nařízení č. 343/2003, je třeba toto nařízení vykládat nejen z hlediska znění ustanovení, která jej tvoří, nýbrž rovněž z hlediska jeho obecné systematiky, cílů a kontextu, a to zejména vývoje, který zaznamenalo v souvislosti se systémem, jehož je součástí.

(viz body 51, 62 a výrok)

Věc C‑394/12

Shamso Abdullahi

v.

Bundesasylamt

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Asylgerichtshof)

„Řízení o předběžné otázce — Společný evropský azylový systém — Nařízení (ES) č. 343/2003 — Určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl — Přezkum dodržení kritérií příslušnosti k posuzování žádosti o azyl — Rozsah soudního přezkumu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. prosince 2013

Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví — Azylová politika — Kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl — Nařízení č. 343/2003 — Metoda výkladu — Soudní přezkum — Rozsah — Zpochybnění převzetí odsouhlaseného členským státem prvního vstupu žadatelem — Podmínky — Systémové nedostatky azylového řízení a podmínky přijímání žadatelů o azyl v členském státě — Skutečné riziko nelidského nebo ponižujícího zacházení

(Listina základních práv Evropské unie, článek 4; nařízení Rady č. 343/2003, čl. 10 odst. 1 a čl. 19 odst. 2)

Článek 19 odst. 2 nařízení č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, musí být vykládán v tom smyslu, že za okolností, kdy členský stát souhlasil s převzetím žadatele o azyl na základě kritéria uvedeného v čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení, to znamená jako členský stát prvního vstupu žadatele o azyl na území Evropské unie, může tento žadatel zpochybnit volbu tohoto kritéria pouze s poukazem na existenci systémových nedostatků azylového řízení a podmínek přijímání žadatelů o azyl v tomto členském státě, které představují závažné a prokazatelné důvody pro domněnku, že uvedený žadatel bude vystaven skutečnému riziku nelidského nebo ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny základních práv Evropské unie.

Pokud jde o rozsah opravného prostředku podle čl. 19 odst. 2 nařízení č. 343/2003, je třeba toto nařízení vykládat nejen z hlediska znění ustanovení, která jej tvoří, nýbrž rovněž z hlediska jeho obecné systematiky, cílů a kontextu, a to zejména vývoje, který zaznamenalo v souvislosti se systémem, jehož je součástí.

(viz body 51, 62 a výrok)