Věc C‑335/12

Evropská komise

v.

Portugalská republika

„Nesplnění povinnosti státem — Vlastní zdroje — Výběr dovozního cla po propuštění zboží — Finanční odpovědnost členských států — Nevyvezené přebytečné zásoby cukru“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. července 2014

1. Soudní řízení – Ústní část řízení – Znovuotevření – Povinnost znovuotevřít ústní část řízení, aby se účastníkům řízení umožnilo vyjádřit se k právním otázkám vzneseným ve stanovisku generálního advokáta – Neexistence

   (Jednací řád Soudního dvora, článek 83)

2. Vlastní zdroje Evropské unie – Vyměření a poskytnutí členskými státy – Povinnost vybrat dovozní clo po propuštění zboží – Nevyvezené přebytečné zásoby cukru – Nestanovení a neposkytnutí bez důvodu vyšší moci nebo nemožnosti vybrání v dlouhodobém výhledu, kterou nelze přičítat dotyčnému členskému státu – Nesplnění povinnosti

   [Článek 10 ES; Akt o přistoupení z roku 1985, článek 254; nařízení Rady č. 3771/85, čl. 8 odst. 3 písm. c) a nařízení Rady č. 1552/89, články 2, 11 a 17; nařízení Komise č. 579/86, články 4, 7 a 8; rozhodnutí Rady 85/257, čl. 2 písm. a) a článek 7, a rozhodnutí Rady 88/376, čl. 2 písm. a)]

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 45–47)

2.  Členský stát, který Evropské komisi odmítne poskytnout určitou částku v eurech odpovídající poplatkům za přebytečné zásoby cukru nevyvezené po jeho přistoupení k Evropskému společenství, nesplní povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 10 ES, z článku 254 Aktu o podmínkách přistoupení Španělského království a Portugalské republiky a o úpravách smluv, z článku 7 rozhodnutí 85/257 o systému vlastních zdrojů Společenství, z článků 4, 7 a 8 nařízení č. 579/86, jímž se stanoví pravidla týkající se zásob produktů z odvětví cukru nacházejících se dne 1. března 1986 ve Španělsku a Portugalsku, ve znění nařízení č. 3332/86, jakož i z článků 2, 11 a 17 nařízení č. 1552/89, kterým se provádí rozhodnutí 88/376 o systému vlastních zdrojů Společenství.

   Článek 8 odst. 3 písm. c) nařízení č. 3771/85 o zásobách zemědělských produktů v Portugalsku totiž stanoví, že prováděcí pravidla k tomuto nařízení, jež mají být stanovena postupem podle právní úpravy o společné organizaci zemědělských trhů, zahrnují mimo jiné výběr poplatku v případě, že dotyčná osoba nedodržuje pravidla pro odstraňování přebytečných zásob. K odstranění přebytečných zásob cukru, jejichž existence byla v některém členském státě zjištěna, tedy nařízení č. 579/86 stanoví primárně vývoz těchto zásob ve stanovené lhůtě a pro případ, že k vývozu v této lhůtě nedojde, stanoví v čl. 7 odst. 1 zaplacení částky rovnající se dovozní dávce na bílý cukr platné k 30. červnu 1987.

   Poplatek podle čl. 8 odst. 3 písm. c) nařízení č. 3771/85 a čl. 7 odst. 1 nařízení č. 579/86 přitom představuje jiný poplatek stanovený v rámci společné organizace trhu s cukrem ve smyslu čl. 2 písm. a) rozhodnutí 85/257 a čl. 2 písm. a) rozhodnutí 88/376.

   Z toho vyplývá, že členský stát byl povinen Komisi dotčenou částku poskytnout tím spíše, že na základě čl. 17 odst. 2 nařízení č. 1552/89, na který odkazuje Komise, nemají členské státy povinnost poskytnout Komisi částku odpovídající stanoveným nárokům jedině tehdy, pokud tyto částky nemohly být vybrány z důvodu vyšší moci, nebo jestliže se ukáže, že v dlouhodobém výhledu není vybrání těchto částek možné z důvodů, které jim nemohou být přičítány.

   (viz body 57, 69, 79, 82)