EUR-Lex Přístup k právu Evropské unie

Zpět na úvodní stránku EUR-Lex

Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex

Dokument 62012CJ0319

Shrnutí rozsudku

Sbírka rozhodnutí – Obecná sbírka

Věc C‑319/12

Minister Finansów

v.

MDDP sp. z o.o. Akademia Biznesu, sp. komandytowa

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelny Sąd Administracyjny)

„DPH — Směrnice 2006/112/ES — Články 132 až 134 a 168 — Osvobození od daně — Vzdělávací služby poskytované soukromoprávními subjekty za účelem zisku — Nárok na odpočet“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 28. listopadu 2013

  1. Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osvobození od daně – Vzdělávací služby poskytované neveřejnoprávními subjekty pro obchodní účely – Přípustnost – Obecné osvobození všech vzdělávacích služeb od daně, aniž by byly zohledněny cíle sledované neveřejnoprávními subjekty, které tyto služby poskytují – Nepřípustnost

    [Směrnice Rady 2006/112, čl. 132 odst. 1 písm. i), články 133 a 134]

  2. Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Odpočet daně zaplacené na vstupu – Vzdělávací služby poskytované na výstupu, které nepodléhají dani z důvodu osvobození od daně stanoveného vnitrostátním právem v rozporu s čl. 132 odst. 1 písm. i) této směrnice – Neuplatnění uvedeného osvobození od daně na osobu povinnou k dani, která není veřejnoprávním vzdělávacím subjektem – Uznání nároku na odpočet

    (Směrnice Rady 2006/112, článek 168)

  1.  Článek 132 odst. 1 písm. i) a články 133 a 134 směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo poskytování vzdělávacích služeb neveřejnoprávními subjekty pro obchodní účely osvobozeno od uvedené daně. Článek 132 odst. 1 písm. i) této směrnice však brání tomu, aby byly od daně osvobozeny obecně všechny vzdělávací služby, aniž by byly zohledněny cíle sledované neveřejnoprávními subjekty, které tyto služby poskytují.

    Z toho vyplývá, že tyto naposled uvedené subjekty, tj. soukromoprávní subjekty, musejí splňovat podmínku, že sledují podobné cíle jako uvedené veřejnoprávní subjekty. Vzhledem k tomu, že čl. 132 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112 neupřesňuje podmínky nebo způsoby uznávání těchto podobných cílů, v tomto ohledu přísluší v zásadě vnitrostátnímu právu každého členského státu stanovit pravidla, podle kterých může být takové uznání takovým subjektům uděleno.

    (viz body 33, 35, 37, 39, výrok 1)

  2.  Osoba povinná k dani nemůže podle článku 168 směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty nebo podle vnitrostátního ustanovení, které tento článek provádí, uplatňovat nárok na odpočet daně z přidané hodnoty odvedené na vstupu, pokud vzdělávací služby, které poskytuje na výstupu, nepodléhají uvedené dani z důvodu osvobození od daně stanoveného vnitrostátním právem v rozporu s čl. 132 odst. 1 písm. i) této směrnice.

    Tato osoba povinná k dani se však může dovolávat neslučitelnosti uvedeného osvobození od daně s čl. 132 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112, aby se na ni toto osvobození od daně nepoužilo, pokud ani s ohledem na posuzovací pravomoc přiznanou tímto ustanovením členským státům nelze uvedenou osobu povinnou k dani objektivně pokládat za subjekt, který má podobné cíle jako veřejnoprávní vzdělávací subjekt ve smyslu uvedeného ustanovení, ověření čehož přísluší vnitrostátnímu soudu.

    V naposled uvedeném případě budou vzdělávací služby poskytované uvedenou osobou povinnou k dani podléhat dani z přidané hodnoty, a tato osoba tak bude mít nárok na odpočet uvedené daně odvedené na vstupu.

    (viz bod 56, výrok 2)

Nahoru

Věc C‑319/12

Minister Finansów

v.

MDDP sp. z o.o. Akademia Biznesu, sp. komandytowa

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelny Sąd Administracyjny)

„DPH — Směrnice 2006/112/ES — Články 132 až 134 a 168 — Osvobození od daně — Vzdělávací služby poskytované soukromoprávními subjekty za účelem zisku — Nárok na odpočet“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 28. listopadu 2013

  1. Harmonizace daňových právních předpisů — Společný systém daně z přidané hodnoty — Osvobození od daně — Vzdělávací služby poskytované neveřejnoprávními subjekty pro obchodní účely — Přípustnost — Obecné osvobození všech vzdělávacích služeb od daně, aniž by byly zohledněny cíle sledované neveřejnoprávními subjekty, které tyto služby poskytují — Nepřípustnost

    [Směrnice Rady 2006/112, čl. 132 odst. 1 písm. i), články 133 a 134]

  2. Harmonizace daňových právních předpisů — Společný systém daně z přidané hodnoty — Odpočet daně zaplacené na vstupu — Vzdělávací služby poskytované na výstupu, které nepodléhají dani z důvodu osvobození od daně stanoveného vnitrostátním právem v rozporu s čl. 132 odst. 1 písm. i) této směrnice — Neuplatnění uvedeného osvobození od daně na osobu povinnou k dani, která není veřejnoprávním vzdělávacím subjektem — Uznání nároku na odpočet

    (Směrnice Rady 2006/112, článek 168)

  1.  Článek 132 odst. 1 písm. i) a články 133 a 134 směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo poskytování vzdělávacích služeb neveřejnoprávními subjekty pro obchodní účely osvobozeno od uvedené daně. Článek 132 odst. 1 písm. i) této směrnice však brání tomu, aby byly od daně osvobozeny obecně všechny vzdělávací služby, aniž by byly zohledněny cíle sledované neveřejnoprávními subjekty, které tyto služby poskytují.

    Z toho vyplývá, že tyto naposled uvedené subjekty, tj. soukromoprávní subjekty, musejí splňovat podmínku, že sledují podobné cíle jako uvedené veřejnoprávní subjekty. Vzhledem k tomu, že čl. 132 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112 neupřesňuje podmínky nebo způsoby uznávání těchto podobných cílů, v tomto ohledu přísluší v zásadě vnitrostátnímu právu každého členského státu stanovit pravidla, podle kterých může být takové uznání takovým subjektům uděleno.

    (viz body 33, 35, 37, 39, výrok 1)

  2.  Osoba povinná k dani nemůže podle článku 168 směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty nebo podle vnitrostátního ustanovení, které tento článek provádí, uplatňovat nárok na odpočet daně z přidané hodnoty odvedené na vstupu, pokud vzdělávací služby, které poskytuje na výstupu, nepodléhají uvedené dani z důvodu osvobození od daně stanoveného vnitrostátním právem v rozporu s čl. 132 odst. 1 písm. i) této směrnice.

    Tato osoba povinná k dani se však může dovolávat neslučitelnosti uvedeného osvobození od daně s čl. 132 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112, aby se na ni toto osvobození od daně nepoužilo, pokud ani s ohledem na posuzovací pravomoc přiznanou tímto ustanovením členským státům nelze uvedenou osobu povinnou k dani objektivně pokládat za subjekt, který má podobné cíle jako veřejnoprávní vzdělávací subjekt ve smyslu uvedeného ustanovení, ověření čehož přísluší vnitrostátnímu soudu.

    V naposled uvedeném případě budou vzdělávací služby poskytované uvedenou osobou povinnou k dani podléhat dani z přidané hodnoty, a tato osoba tak bude mít nárok na odpočet uvedené daně odvedené na vstupu.

    (viz bod 56, výrok 2)

Nahoru