ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(druhý senát)

21. března 2013

Věc F‑93/11

Jamal Taghani

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Otevřené výběrové řízení – Rozhodnutí výběrové komise o nepřipuštění k hodnotícím zkouškám – Opravné prostředky – Žaloba k soudu podaná bez vyčkání na rozhodnutí o stížnosti – Přípustnost – Změna oznámení o výběrovém řízení po konání vstupních testů – Zásada ochrany legitimního očekávání – Právní jistota“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU použitelného na smlouvu o ESAE podle jejího článku 106a, jíž se J. Taghani domáhá jednak zrušení rozhodnutí výběrové komise v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AST/111/10 nepřipustit jej k hodnotícím zkouškám, a jednak toho, aby bylo Evropské komisi uloženo nahradit mu údajnou újmu utrpěnou v důsledku tohoto rozhodnutí

Rozhodnutí: Rozhodnutí výběrové komise v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AST/111/10 ze dne 15. června 2011 nepřipustit J. Taghaniho k hodnotícím zkouškám se zrušuje. Evropské komisi se ukládá zaplatit J. Taghanimu 1 000 eur. Žaloba se ve zbývající části zamítá. Účastníci řízení ponesou vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Žaloby úředníků – Právní zájem na podání žaloby – Žaloba směřující proti rozhodnutí výběrové komise – Změna oznámení o výběrovém řízení po konání vstupních testů – Uchazeč, který by nemohl pokračovat ve výběrovém řízení ani v případě neprovedení změny – Nepřípustnost – Výjimka

(Služební řád, článek 91)

2.      Žaloby úředníků – Žaloba směřující proti rozhodnutí o nepřipuštění k hodnotícím zkouškám – Možnost dovolávat se vad oznámení o výběrovém řízení

(Služební řád, čl. 90 odst. 2 a článek 91)

3.      Žaloby úředníků – Rozhodnutí výběrové komise – Předcházející stížnost v rámci administrativy – Nezávazný charakter – Rozhodnutí založené na oznámení o výběrovém řízení změněném po konání vstupních testů – Nedostatečné ovlivnění

(Služební řád, čl. 90 odst. 2 a čl. 91 odst. 2)

4.      Žaloby úředníků – Rozhodnutí výběrové komise – Předcházející stížnost v rámci administrativy – Nezávazný charakter – Podání – Důsledky – Zachování práva předložit věc přímo unijnímu soudu

(Služební řád, čl. 90 odst. 2 a čl. 91 odst. 2)

5.      Úředníci – Výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a na základě zkoušek – Podmínky úspěšného absolvování – Vymezení v oznámení o výběrovém řízení – Změna oznámení o výběrovém řízení po konání vstupních testů, která má za následek snížení šancí uchazečů v nich uspět – Porušení zásady ochrany legitimního očekávání

[Služební řád, příloha III, čl. 1 odst. 1 písm. e)]

6.      Úředníci – Výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a na základě zkoušek – Podmínky úspěšného absolvování – Vymezení v oznámení o výběrovém řízení – Změna oznámení o výběrovém řízení po konání vstupních testů, která má za následek snížení šancí uchazečů v nich uspět – Porušení zásady právní jistoty

[Služební řád, příloha III, čl. 1 odst. 1 písm. e)]

7.      Úředníci – Zásady – Proporcionalita – Působnost – Odkaz jako odůvodnění opatření, které je v rozporu se zásadou ochrany legitimního očekávání – Výjimka

1.      V rámci žaloby na neplatnost rozhodnutí výběrové komise, které bylo založeno na oznámení o výběrovém řízení pozměněném po konání vstupních testů provedením opravy a kterým nebyl žalobce připuštěn k hodnotícím zkouškám, nemá žalobce právní zájem na podání žaloby, pokud se ukáže, že by nemohl pokračovat ve výběrovém řízení, ani kdyby oprava nebyla provedena.

Jinak je tomu nicméně v případě, pokud není právně dostačujícím způsobem prokázáno, že žalobce by nebyl býval pozván do další etapy výběrového řízení a že tudíž není s jistotou zjištěn nedostatek právního zájmu žalobce na podání žaloby.

(viz body 29, 31 a 32)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 9. listopadu 2004, Vega Rodríguez v. Komise, T‑285/02 a T‑395/02, body 25 a 27

2.       Vzhledem ke komplexnosti přijímacího řízení, které sestává z řady po sobě jdoucích rozhodnutí, která spolu úzce souvisejí, je žalobce oprávněn napadnout vady, k nimž došlo v průběhu výběrového řízení, včetně těch, jejichž původ lze nalézt v samotném textu oznámení o výběrovém řízení, a to prostřednictvím žaloby směřující proti pozdějšímu individuálnímu rozhodnutí, jakým je rozhodnutí o nepřipuštění k hodnotícím zkouškám.

(viz bod 38)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 16. září 1993, Noonan v. Komise, T‑60/92, bod 23

Soud pro veřejnou službu: 14. dubna 2011, Clarke a další v. OHIM, F‑82/08, bod 79 a citovaná judikatura

3.      Pokud je autorem napadeného aktu orgán oprávněný ke jmenování, je nutné nejdříve podat stížnost, což však není podmínkou, pokud byl akt přijat výběrovou komisí.

Jestliže se jedná o žalobu směřující proti rozhodnutí výběrové komise nezapsat žalobce na seznam uchazečů, kteří ve vstupních testech získali nejvyšší počet bodů, může žalobce podat žalobu přímo k unijnímu soudu, aniž by musel podat předchozí stížnost, a to rovněž, pokud napadá prvek definovaný v oznámení o výběrovém řízení nebo jeho opravu.

Dále, skutečnost, že rozhodnutí výběrové komise je založeno na oznámení o výběrovém řízení, které bylo pozměněno opravou poté, co vstupní testy proběhly, nemá za následek, že neúspěšný uchazeč pozbyde právo podat žalobu přímo proti rozhodnutí výběrové komise.

(viz body 39 až 41)

Odkazy:

Soud prvního stupně: výše uvedený rozsudek Noonan v. Komise, bod 23

Soud pro veřejnou službu: 28. října 2010, Vicente Carbajosa a další v. Komise, F‑77/08, body 27 až 31 a 35 až 37

4.      Řízení o správní stížnosti postrádá smysl, pokud výtky směřují proti rozhodnutím výběrové komise, neboť orgán oprávněný ke jmenování nemá prostředky k nápravě těchto posledně uvedených rozhodnutí, a proto opravný prostředek proti rozhodnutí výběrové komise obvykle spočívá v předložení věci přímo unijnímu soudu.

V tomto ohledu však ze služebního řádu ani z judikatury nevyplývá, že uchazeč ve výběrovém řízení, který se navzdory tomu rozhodl podat k uvedenému orgánu stížnost proti rozhodnutí výběrové komise, by nebyl oprávněn předložit věc přímo soudu bez vyčkání na rozhodnutí o stížnosti. Naopak, jestliže se uchazeč obrátí formou správní stížnosti na orgán oprávněný ke jmenování, nemůže takový krok bez ohledu na jeho právní význam vést k tomu, že uchazeč pozbyde právo předložit věc přímo soudu. Rozhodne-li se uchazeč ve výběrovém řízení za uvedených podmínek předložit věc přímo soudu, musí tento soud zjistit, zda byla žaloba podána ve lhůtě tří měsíců a deseti dnů od doručení žalobci rozhodnutí nepříznivě zasahujícího do jeho právního postavení.

(viz body 44, 46 až 48)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 20. června 2012, Cristina v. Komise, F‑66/11, body 37, 40 a 41 a citovaná judikatura

5.      Změna pravidel týkajících se hodnocení testů, která jsou stanovena v oznámení o výběrovém řízení, může mít vliv na šance dotčené osoby na zápis na seznam uchazečů připuštěných k hodnotícím zkouškám, neboť taková změna může vést ke zvýšení počtu uchazečů, kteří v testech získali minimální počet bodů, a tudíž ke snížení jejích šancí na umístění mezi nejlepšími uchazeči. V tomto ohledu nerespektuje provedení opravy v oznámení o výběrovém řízení po konání vstupních testů ujištění, která jí byla dána v oznámení o výběrovém řízení, a tudíž porušuje zásadu ochrany legitimního očekávání.

Zkoušky srovnávací povahy jsou totiž z definice zkouškami, při nichž je výkon každého uchazeče posuzován podle výkonu ostatních uchazečů, takže počet uchazečů připuštěných k těmto zkouškám může mít dopad na to, jak výběrová komise uchazeče ohodnotí. Při tomto hodnocení se poměřuje hodnota přikládaná výkonu uchazeče vůči hodnotě přikládané výkonu jiných uchazečů. Z toho vyplývá, že čím vyšší je počet uchazečů u tohoto druhu zkoušek, tím vyšší je úroveň požadavků výběrové komise na tyto uchazeče.

(viz body 71, 72, 75 a 89)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 5. března 2003, Staelen v. Parlament, T‑24/01, bod 57

6.      Cílem zásady právní jistoty je zajistit předvídatelnost právních stavů a vztahů, které vyplývají z unijního práva. Obecně sice platí, že zásada právní jistoty brání tomu, aby časová působnost aktu unijních orgánů byla stanovena k datu předcházejícímu jeho vyhlášení, avšak může tomu být výjimečně jinak, pokud to vyžaduje sledovaný cíl a pokud je náležitě respektováno legitimní očekávání dotčených osob. Tyto podmínky nejsou splněny v případě opravy na oznámení o výběrovém řízení, kterou se změnilo hodnocení vstupních testů uvedeného výběrového řízení poté, co proběhly.

Zjistí-li orgán oprávněný ke jmenování po zveřejnění oznámení o výběrovém řízení, že požadované podmínky byly přísnější, než požadují potřeby služby, samozřejmě může buď pokračovat v řízení, a případně přijmout počet úspěšných uchazečů, který je nižší, než bylo původně plánováno, anebo může zahájit výběrové řízení znovu, současně zrušit původní oznámení o výběrovém řízení a nahradit jej oznámením opraveným. Přijetí opravy oznámení o výběrovém řízení poté, co některé zkoušky již proběhly, však nelze považovat za rovnocenné těmto řešením.

(viz body 76 až 78, 81 a 82)

Odkazy:

Soudní dvůr: 15. září 2005, Irsko v. Komise, C‑199/03, bod 69

Soud prvního stupně: 2. října 1996, Vecchi v. Komise, T‑356/94, bod 56

Tribunál Evropské unie: 10. listopadu 2010, OHIM v. Simões Dos Santos, T‑260/09 P, bod 48 a citovaná judikatura

7.      Podle zásady proporcionality, která je součástí obecných zásad unijního práva, je legalita opatření přijatého unijním orgánem podmíněna tím, že nabízí-li se výběr mezi více vhodnými opatřeními, je třeba přijmout to, které je nejméně omezující a jeho nevýhody nesmí být neúměrné ve vztahu ke sledovanému cíli. Důvody spojené s přiměřeností opatření však nemohou odůvodnit přijetí aktu, který porušuje zásadu legitimního očekávání, jakým je změna oznámení o výběrovém řízení po konání vstupních testů, jelikož zásada proporcionality se uplatní pouze v případě existence volby mezi více vhodnými opatřeními.

(viz bod 88)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 21. října 2004, Schumann v. Komise, T‑49/03, bod 52

Soud pro veřejnou službu: 30. září 2010, Torijano Montero v. Rada, F‑76/05, bod 81 a citovaná judikatura