Věc C‑475/11

Kostas Konstantinides

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Berufsgericht für Heilberufe bei dem Verwaltungsgericht Gießen)

„Volný pohyb lékařských služeb — Poskytovatel služby, který se přemisťuje do jiného členského státu za účelem poskytování služeb — Použitelnost stavovských pravidel hostitelského členského státu a především stavovských pravidel upravujících honoráře a reklamu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. září 2013

1. Volný pohyb služeb – Omezení – Lékařské služby – Uznávání odborných kvalifikací – Směrnice 2005/36, článek 5 – Působnost – Pravidla pro výkon povolání upravující honoráře a reklamu – Vyloučení – Použitelnost pouze těch pravidel, která jsou přímo spojena s výkonem lékařského umění a ochranou pacienta

   (Článek 56 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36, čl. 5 odst. 3)

2. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Určení relevantních prvků unijního práva – Přeformulování otázek – Poskytnutí veškerých poznatků k výkladu unijního práva předkládajícímu soudu

   (Článek 267 SFEU)

3. Volný pohyb služeb – Omezení – Zákaz – Dosah

   (Článek 56 SFEU)

4. Volný pohyb služeb – Omezení – Lékařské služby – Použitelnost pravidel pro výkon povolání upravujících honoráře a reklamu na poskytovatele služeb usazené v jiných členských státech – Posouzení vnitrostátním soudem – Skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu – Odůvodnění naléhavými důvody obecného zájmu a v souladu se zásadami proporcionality a zákazu diskriminace

   (Článek 56 SFEU)

5. Předběžné otázky – Přípustnost – Otázky položené bez dostatečného upřesnění skutkového a právního kontextu

   (Článek 267 SFEU)

6. Volný pohyb služeb – Omezení – Lékařské služby – Uznávání odborných kvalifikací – Směrnice 2005/36, článek 6 – Povinnost poskytovatele služeb usazeného v jiném členském státě dodržovat pravidla hostitelského členského státu pro výkon povolání a podrobit se disciplinárním řízením tohoto státu – Neexistence

   [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36, čl. 6 písm. a) a čl. 5 odst. 3]

1.  Článek 5 odst. 3 směrnice 2005/36 o uznávání odborných kvalifikací musí být vykládán v tom smyslu, že pravidla uvedená v Etickém kodexu lékařek a lékařů spolkové země členského státu, podle kterých musí být účtované honoráře přiměřené, a nestanoví-li zákonné úhradové předpisy jinak, musí být vypočítané na základě úředního sazebníku lékařských výkonů, a která dále lékařům zakazují jakoukoli reklamu v rozporu s profesní etikou, nespadají do jeho působnosti.

   Z cíle, účelu a obecné systematiky směrnice 2005/36 totiž vyplývá, že její čl. 5 odst. 3 zahrnuje pouze ta pravidla pro výkon povolání, která jsou přímo spojena se samotným výkonem lékařského umění a jejichž nedodržení ohrožuje ochranu pacienta.

   Předkládajícímu soudu však přísluší ověřit, zda jsou pravidla upravující honoráře a reklamu omezením ve smyslu článku 56 SFEU, a je-li tomu tak, zda sledují cíl obecného zájmu, jsou způsobilá zaručit jeho uskutečnění a nepřekračují meze toho, co je k dosažení sledovaného cíle nezbytné.

   (viz body 36, 39, 40, 41, 53, výrok 1)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 42)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 44, 45, 47)

4.  Pravidla uvedená v Etickém kodexu lékařek a lékařů spolkové země členského státu, která stanoví, že účtované honoráře musí být přiměřené, a nestanoví-li zákonné úhradové předpisy jinak, musí být vypočítány na základě úředního sazebníku lékařských výkonů, a dále lékařům zakazují jakoukoli reklamu v rozporu s profesní etikou, mohou být za určitých podmínek omezením volného pohybu služeb ve smyslu článku 56 SFEU.

   V tomto ohledu sice existenci omezení ve smyslu Smlouvy nelze dovodit pouze z toho, že lékaři usazení v jiných členských státech než v hostitelském členském státě musí při výpočtu svých honorářů za služby poskytnuté na jejich území dodržovat pravidla použitelná na tomto území, avšak při neexistenci jakékoli flexibility by uplatnění právní úpravy týkající se výpočtu honorářů, která by mohla mít pro lékaře z jiných členských států odrazující účinek, představovalo omezení ve smyslu Smlouvy, tedy omezení případně odůvodněné cílem nebo naléhavým důvodem obecného zájmu, jako je ochrana života a zdraví osob. Předkládajícímu soudu přísluší ověřit, zda tato právní úprava opravdu odpovídá snaze dosáhnout sledovaného cíle soudržným a systematickým způsobem. Analýza proporcionality vyžaduje zohlednit zejména přísnost zamýšlené sankce.

   Pokud jde o reklamu v rozporu s profesní etikou, zákaz, aby byl obsah reklamy v rozporu s profesní etikou, který je s určitostí nejednoznačný, může být překážkou dotyčného volného pohybu lékařských služeb. Avšak použití vnitrostátních nebo regionálních pravidel, která s ohledem na kritérium týkající se profesní etiky upravují podmínky, za kterých takový odborník může propagovat své činnosti v dotyčné oblasti, nediskriminačním způsobem na lékaře usazeného v jiném členském státě lze ospravedlnit naléhavými důvody obecného zájmu, které se týkají veřejného zdraví a ochrany spotřebitelů, pokud – což přísluší ověřit předkládajícímu soudu – je případné uložení sankcí odborníkovi, který využívá volného pohybu služeb, přiměřené s ohledem na jednání vytýkané dotyčné osobě.

   (viz body 48–52, 56–58, výrok 1)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 61, 62)

6.  Článek 6 písm. a) směrnice 2005/36 o uznávání odborných kvalifikací musí být vykládán v tom smyslu, že nestanoví pravidla pro výkon povolání ani disciplinární řízení, která se mohou vztahovat na poskytovatele služeb, který se pohybuje na území hostitelského členského státu, aby zde dočasně a příležitostně vykonával své povolání, ale pouze uvádí, že členské státy mohou pro snadnější uplatňování disciplinárních předpisů podle čl. 5 odst. 3 této směrnice stanovit buď automatickou dočasnou registraci, nebo formální členství v profesní organizaci nebo subjektu.

   (viz body 63, 64, výrok 2)

Věc C‑475/11

Kostas Konstantinides

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Berufsgericht für Heilberufe bei dem Verwaltungsgericht Gießen)

„Volný pohyb lékařských služeb — Poskytovatel služby, který se přemisťuje do jiného členského státu za účelem poskytování služeb — Použitelnost stavovských pravidel hostitelského členského státu a především stavovských pravidel upravujících honoráře a reklamu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. září 2013

1. Volný pohyb služeb — Omezení — Lékařské služby — Uznávání odborných kvalifikací — Směrnice 2005/36, článek 5 — Působnost — Pravidla pro výkon povolání upravující honoráře a reklamu — Vyloučení — Použitelnost pouze těch pravidel, která jsou přímo spojena s výkonem lékařského umění a ochranou pacienta

   (Článek 56 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36, čl. 5 odst. 3)

2. Předběžné otázky — Pravomoc Soudního dvora — Určení relevantních prvků unijního práva — Přeformulování otázek — Poskytnutí veškerých poznatků k výkladu unijního práva předkládajícímu soudu

   (Článek 267 SFEU)

3. Volný pohyb služeb — Omezení — Zákaz — Dosah

   (Článek 56 SFEU)

4. Volný pohyb služeb — Omezení — Lékařské služby — Použitelnost pravidel pro výkon povolání upravujících honoráře a reklamu na poskytovatele služeb usazené v jiných členských státech — Posouzení vnitrostátním soudem — Skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu — Odůvodnění naléhavými důvody obecného zájmu a v souladu se zásadami proporcionality a zákazu diskriminace

   (Článek 56 SFEU)

5. Předběžné otázky — Přípustnost — Otázky položené bez dostatečného upřesnění skutkového a právního kontextu

   (Článek 267 SFEU)

6. Volný pohyb služeb — Omezení — Lékařské služby — Uznávání odborných kvalifikací — Směrnice 2005/36, článek 6 — Povinnost poskytovatele služeb usazeného v jiném členském státě dodržovat pravidla hostitelského členského státu pro výkon povolání a podrobit se disciplinárním řízením tohoto státu — Neexistence

   [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36, čl. 6 písm. a) a čl. 5 odst. 3]

1.  Článek 5 odst. 3 směrnice 2005/36 o uznávání odborných kvalifikací musí být vykládán v tom smyslu, že pravidla uvedená v Etickém kodexu lékařek a lékařů spolkové země členského státu, podle kterých musí být účtované honoráře přiměřené, a nestanoví-li zákonné úhradové předpisy jinak, musí být vypočítané na základě úředního sazebníku lékařských výkonů, a která dále lékařům zakazují jakoukoli reklamu v rozporu s profesní etikou, nespadají do jeho působnosti.

   Z cíle, účelu a obecné systematiky směrnice 2005/36 totiž vyplývá, že její čl. 5 odst. 3 zahrnuje pouze ta pravidla pro výkon povolání, která jsou přímo spojena se samotným výkonem lékařského umění a jejichž nedodržení ohrožuje ochranu pacienta.

   Předkládajícímu soudu však přísluší ověřit, zda jsou pravidla upravující honoráře a reklamu omezením ve smyslu článku 56 SFEU, a je-li tomu tak, zda sledují cíl obecného zájmu, jsou způsobilá zaručit jeho uskutečnění a nepřekračují meze toho, co je k dosažení sledovaného cíle nezbytné.

   (viz body 36, 39, 40, 41, 53, výrok 1)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 42)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 44, 45, 47)

4.  Pravidla uvedená v Etickém kodexu lékařek a lékařů spolkové země členského státu, která stanoví, že účtované honoráře musí být přiměřené, a nestanoví-li zákonné úhradové předpisy jinak, musí být vypočítány na základě úředního sazebníku lékařských výkonů, a dále lékařům zakazují jakoukoli reklamu v rozporu s profesní etikou, mohou být za určitých podmínek omezením volného pohybu služeb ve smyslu článku 56 SFEU.

   V tomto ohledu sice existenci omezení ve smyslu Smlouvy nelze dovodit pouze z toho, že lékaři usazení v jiných členských státech než v hostitelském členském státě musí při výpočtu svých honorářů za služby poskytnuté na jejich území dodržovat pravidla použitelná na tomto území, avšak při neexistenci jakékoli flexibility by uplatnění právní úpravy týkající se výpočtu honorářů, která by mohla mít pro lékaře z jiných členských států odrazující účinek, představovalo omezení ve smyslu Smlouvy, tedy omezení případně odůvodněné cílem nebo naléhavým důvodem obecného zájmu, jako je ochrana života a zdraví osob. Předkládajícímu soudu přísluší ověřit, zda tato právní úprava opravdu odpovídá snaze dosáhnout sledovaného cíle soudržným a systematickým způsobem. Analýza proporcionality vyžaduje zohlednit zejména přísnost zamýšlené sankce.

   Pokud jde o reklamu v rozporu s profesní etikou, zákaz, aby byl obsah reklamy v rozporu s profesní etikou, který je s určitostí nejednoznačný, může být překážkou dotyčného volného pohybu lékařských služeb. Avšak použití vnitrostátních nebo regionálních pravidel, která s ohledem na kritérium týkající se profesní etiky upravují podmínky, za kterých takový odborník může propagovat své činnosti v dotyčné oblasti, nediskriminačním způsobem na lékaře usazeného v jiném členském státě lze ospravedlnit naléhavými důvody obecného zájmu, které se týkají veřejného zdraví a ochrany spotřebitelů, pokud – což přísluší ověřit předkládajícímu soudu – je případné uložení sankcí odborníkovi, který využívá volného pohybu služeb, přiměřené s ohledem na jednání vytýkané dotyčné osobě.

   (viz body 48–52, 56–58, výrok 1)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 61, 62)

6.  Článek 6 písm. a) směrnice 2005/36 o uznávání odborných kvalifikací musí být vykládán v tom smyslu, že nestanoví pravidla pro výkon povolání ani disciplinární řízení, která se mohou vztahovat na poskytovatele služeb, který se pohybuje na území hostitelského členského státu, aby zde dočasně a příležitostně vykonával své povolání, ale pouze uvádí, že členské státy mohou pro snadnější uplatňování disciplinárních předpisů podle čl. 5 odst. 3 této směrnice stanovit buď automatickou dočasnou registraci, nebo formální členství v profesní organizaci nebo subjektu.

   (viz body 63, 64, výrok 2)