Věc C-387/11

Evropská komise

v.

Belgické království

„Nesplnění povinnosti státem — Články 49 SFEU a 63 SFEU — Články 31 a 40 Dohody o EHP — Zdanění příjmů z kapitálového a movitého majetku — Investiční společnosti-rezidenti a investiční společnosti-nerezidenti — Srážková daň z příjmů z movitého majetku — Započtení srážkové daně z příjmů z movitého majetku — Osvobození příjmů z kapitálového a movitého majetku od daně — Diskriminace — Odůvodnění“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 25. října 2012

1. Svoboda usazování – Volný pohyb kapitálu – Ustanovení Smlouvy – Rozsah působnosti – Vnitrostátní právní předpisy, které vylučují některé výhody týkající se zdanění příjmů z kapitálového a movitého majetku dosahovaných investičními společnostmi-nerezidenty, které nemají stálou provozovnu v členském státě – Použitelnost ustanovení upravujících jak svobodu usazování, tak volný pohyb kapitálu

   (Články 49 SFEU a 63 SFEU)

2. Svoboda usazování – Volný pohyb kapitálu – Omezení – Daňové právní předpisy – Vnitrostátní právní předpisy, které vylučují některé výhody týkající se zdanění příjmů z kapitálového a movitého majetku dosahovaných investičními společnostmi-nerezidenty, které nemají stálou provozovnu v členském státě – Nepřípustnost – Odůvodnění – Neexistence

   (Články 49 SFEU a 63 SFEU; dohoda o EHP, články 31 a 40)

3. Svoboda usazování – Volný pohyb kapitálu – Omezení – Daňové právní předpisy – Vnitrostátní právní předpisy, které vylučují některé výhody týkající se zdanění příjmů z kapitálového a movitého majetku dosahovaných investičními společnostmi-nerezidenty, které nemají stálou provozovnu v členském státě – Nepřípustnost – Smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené s jinými státy – Neexistence vlivu

   (Články 49 SFEU a 63 SFEU)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 33–35)

2.  Členský stát tím, že zachovává rozdílná pravidla zdanění příjmů z kapitálového a movitého majetku podle toho, zda jsou tyto příjmy dosahovány investičními společnostmi-rezidenty nebo investičními společnostmi-nerezidenty, které nemají v tomto státě stálou provozovnu, neplní povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 49 SFEU a 63 SFEU, jakož i článků 31 a 40 Dohody o evropském hospodářském prostoru.

   Daňové právní předpisy, které nepřiznávají některé výhody týkající se zdanění příjmů dosahovaných investičními společnostmi-nerezidenty, které nemají stálou provozovnu v členském státě, zatímco je přiznávají příjmům plynoucím investičním společnostem-rezidentům, totiž zavádějí nepříznivé daňové zacházení se společnostmi-nerezidenty.

   Aby takové rozdílné zacházení mohlo být považováno za slučitelné s ustanoveními Smlouvy týkajícími se volného pohybu kapitálu a svobody usazování, je třeba, aby se toto rozdílné zacházení týkalo situací, které nejsou objektivně srovnatelné, anebo bylo odůvodněno naléhavým důvodem obecného zájmu.

   Investiční společnosti-nerezidenti, které jsou příjemkyněmi uvedených příjmů, se však stran rizika řetězového zdanění příjmů z kapitálového a movitého majetku nacházejí v situaci srovnatelné se situací, ve které se nacházejí společnosti-rezidenti, takže se společnostmi-nerezidenty, které jsou příjemkyněmi, nemůže být zacházeno jinak než se společnostmi-rezidenty, které jsou příjemkyněmi.

   Mimoto takové omezení není odůvodněno naléhavými důvody obecného zájmu. Zaprvé není odůvodněno nutností zajistit vyvážené rozdělení daňové pravomoci, jelikož pokud se členský stát v souvislosti s tímto druhem příjmů rozhodl nepodrobit zdanění společnosti-příjemkyně usazené na jeho území, nemůže se dovolávat nutnosti zajistit vyvážené rozdělení daňové pravomoci mezi členskými státy, aby odůvodnil zdanění společností-příjemkyň usazených v jiném členském státě.

   Zadruhé takové opatření není ani odůvodněno důvody soudržnosti daňového režimu vzhledem k tomu, že se na investiční společnosti-nerezidenty nemůže v žádném případě vztahovat osvobození příjmů z kapitálového a movitého majetku od daně pro příjmy, které jim plynou od belgických společností, ani započtení nebo vrácení srážkové daně z příjmů z movitého majetku, a to nezávisle na zárukách v oblasti daňové kontroly, které by mohly poskytnout.

   (viz body 38–40, 45, 51, 74–76, 80, 81, 83, výrok 1)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 55–58)

Věc C-387/11

Evropská komise

v.

Belgické království

„Nesplnění povinnosti státem — Články 49 SFEU a 63 SFEU — Články 31 a 40 Dohody o EHP — Zdanění příjmů z kapitálového a movitého majetku — Investiční společnosti-rezidenti a investiční společnosti-nerezidenti — Srážková daň z příjmů z movitého majetku — Započtení srážkové daně z příjmů z movitého majetku — Osvobození příjmů z kapitálového a movitého majetku od daně — Diskriminace — Odůvodnění“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 25. října 2012

1. Svoboda usazování — Volný pohyb kapitálu — Ustanovení Smlouvy — Rozsah působnosti — Vnitrostátní právní předpisy, které vylučují některé výhody týkající se zdanění příjmů z kapitálového a movitého majetku dosahovaných investičními společnostmi-nerezidenty, které nemají stálou provozovnu v členském státě — Použitelnost ustanovení upravujících jak svobodu usazování, tak volný pohyb kapitálu

   (Články 49 SFEU a 63 SFEU)

2. Svoboda usazování — Volný pohyb kapitálu — Omezení — Daňové právní předpisy — Vnitrostátní právní předpisy, které vylučují některé výhody týkající se zdanění příjmů z kapitálového a movitého majetku dosahovaných investičními společnostmi-nerezidenty, které nemají stálou provozovnu v členském státě — Nepřípustnost — Odůvodnění — Neexistence

   (Články 49 SFEU a 63 SFEU; dohoda o EHP, články 31 a 40)

3. Svoboda usazování — Volný pohyb kapitálu — Omezení — Daňové právní předpisy — Vnitrostátní právní předpisy, které vylučují některé výhody týkající se zdanění příjmů z kapitálového a movitého majetku dosahovaných investičními společnostmi-nerezidenty, které nemají stálou provozovnu v členském státě — Nepřípustnost — Smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené s jinými státy — Neexistence vlivu

   (Články 49 SFEU a 63 SFEU)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 33–35)

2.  Členský stát tím, že zachovává rozdílná pravidla zdanění příjmů z kapitálového a movitého majetku podle toho, zda jsou tyto příjmy dosahovány investičními společnostmi-rezidenty nebo investičními společnostmi-nerezidenty, které nemají v tomto státě stálou provozovnu, neplní povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 49 SFEU a 63 SFEU, jakož i článků 31 a 40 Dohody o evropském hospodářském prostoru.

   Daňové právní předpisy, které nepřiznávají některé výhody týkající se zdanění příjmů dosahovaných investičními společnostmi-nerezidenty, které nemají stálou provozovnu v členském státě, zatímco je přiznávají příjmům plynoucím investičním společnostem-rezidentům, totiž zavádějí nepříznivé daňové zacházení se společnostmi-nerezidenty.

   Aby takové rozdílné zacházení mohlo být považováno za slučitelné s ustanoveními Smlouvy týkajícími se volného pohybu kapitálu a svobody usazování, je třeba, aby se toto rozdílné zacházení týkalo situací, které nejsou objektivně srovnatelné, anebo bylo odůvodněno naléhavým důvodem obecného zájmu.

   Investiční společnosti-nerezidenti, které jsou příjemkyněmi uvedených příjmů, se však stran rizika řetězového zdanění příjmů z kapitálového a movitého majetku nacházejí v situaci srovnatelné se situací, ve které se nacházejí společnosti-rezidenti, takže se společnostmi-nerezidenty, které jsou příjemkyněmi, nemůže být zacházeno jinak než se společnostmi-rezidenty, které jsou příjemkyněmi.

   Mimoto takové omezení není odůvodněno naléhavými důvody obecného zájmu. Zaprvé není odůvodněno nutností zajistit vyvážené rozdělení daňové pravomoci, jelikož pokud se členský stát v souvislosti s tímto druhem příjmů rozhodl nepodrobit zdanění společnosti-příjemkyně usazené na jeho území, nemůže se dovolávat nutnosti zajistit vyvážené rozdělení daňové pravomoci mezi členskými státy, aby odůvodnil zdanění společností-příjemkyň usazených v jiném členském státě.

   Zadruhé takové opatření není ani odůvodněno důvody soudržnosti daňového režimu vzhledem k tomu, že se na investiční společnosti-nerezidenty nemůže v žádném případě vztahovat osvobození příjmů z kapitálového a movitého majetku od daně pro příjmy, které jim plynou od belgických společností, ani započtení nebo vrácení srážkové daně z příjmů z movitého majetku, a to nezávisle na zárukách v oblasti daňové kontroly, které by mohly poskytnout.

   (viz body 38–40, 45, 51, 74–76, 80, 81, 83, výrok 1)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 55–58)