Spojené věci C-611/10 a C-612/10

Waldemar Hudzinski

v.

Agentur für Arbeit Wesel – Familienkasse

a

Jaroslaw Wawrzyniak

v.

Agentur für Arbeit Mönchengladbach – Familienkasse

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Bundesfinanzhof)

„Sociální zabezpečení migrujících pracovníků — Nařízení (EHS) č. 1408/71 — Čl. 14 odst. 1 písm. a) a čl. 14a odst. 1 písm. a) — Článek 45 SFEU a článek 48 SFEU — Dočasná práce v jiném členském státě, než je stát, na jehož území je činnost obvykle vykonávána — Rodinné dávky — Použitelné právní předpisy — Možnost přiznání přídavků na děti členským státem, kde je dočasná práce vykonávána, ale který není příslušným státem — Uplatnění pravidla vnitrostátního práva k zamezení souběhu dávek, které vylučuje tuto dávku v případě přijetí srovnatelné dávky v jiném státě“

Shrnutí rozsudku

1. Sociální zabezpečení migrujících pracovníků – Rodinné dávky – Použitelné právní předpisy – Pracovník vykonávající dočasnou práci v jiném členském státě, než ve kterém obvykle vykonává svou činnost, přičemž tento pracovník ani jeho rodinní příslušníci na území prvně uvedeného státu nepobývají – Pobírání rodinných přídavků v příslušném členském státě pobytu

   (Nařízení Rady č. 1408/71, ve znění nařízení č. 647/2005, čl. 14 bod 1 písm. a), a čl. 14a bod 1 písm. a))

2. Sociální zabezpečení migrujících pracovníků – Rodinné dávky – Pracovník vykonávající dočasnou práci v jiném členském státě, než ve kterém obvykle vykonává svou činnost

   (Články 45 SFEU a 48 SFEU)

1.  Články 14 odst. 1 písm. a) a čl. 14a odst. 1 písm. a) nařízení č. 1408/71 ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97, pozměněném nařízením č. 647/2005, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát, který není těmito ustanoveními označen za příslušný stát, přiznal přídavky na dítě v souladu s vnitrostátním právem migrujícímu pracovníkovi, který vykonává na jeho území dočasnou práci a má v tomto státě neomezenou povinnost k dani z příjmu, ale vztahuje se na něj systém sociálního zabezpečení příslušného státu, včetně případů, kdy bylo zaprvé určeno, že dotčený pracovník neutrpěl žádnou újmu na svých právech z důvodu výkonu práva na volný pohyb, neboť si zachoval nárok na rodinné dávky stejné povahy v příslušném členském státě, a zadruhé, že tento pracovník ani dítě, na které je uvedená dávka požadována, nepobývají obvykle na území členského státu, kde byla dočasná práce vykonávána.

   (viz bod 68, výrok 1)

2.  Pravidla Smlouvy o FEU v oblasti volného pohybu pracovníků musí být vykládána v tom smyslu, že brání v takové situaci, kdy je pracovník dočasně vyslaný do jiného členského státu než je příslušný členský stát, použití pravidla vnitrostátního práva k zamezení souběhu přídavků na dítě, pokud vede nikoliv ke snížení dávky o výši srovnatelné dávky přiznané v jiném státě, ale k vyloučení této dávky.

   (viz bod 85, výrok 1)