Spojené věci C-539/10 P a C-550/10 P

Stichting Al-Aqsa

v.

Rada Evropské unie

a

Nizozemské království

v.

Stichting Al-Aqsa

„Kasační opravný prostředek — Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Boj proti terorismu — Omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům — Zmrazení finančních prostředků — Společný postoj 2001/931/SZBP — Článek 1 odst. 4 a 6 — Nařízení (ES) č. 2580/2001 — Článek 2 odst. 3 — Zápis a ponechání organizace na seznamu osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických činů — Podmínky — Rozhodnutí přijaté příslušným orgánem — Zrušení vnitrostátního opatření — Žaloba na neplatnost — Přípustnost žaloby — Právo na ochranu vlastnictví — Zásada proporcionality — Článek 253 ES — Povinnost uvést odůvodnění“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. listopadu 2012

1. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Návrhová žádání směřující k nahrazení odůvodnění – Nepřípustnost

   (Jednací řád Soudního dvora, čl. 113 odst. 1)

2. Soudní řízení – Překážka věci rozsouzené – Rozsah

3. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Příslušný orgán

   [Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4; nařízení Rady (ES) č. 2580/2001]

4. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Zrušení vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Neexistence vlivu na zmrazení finančních prostředků na základě unijního nařízení

   (Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odstavce 4 a 6)

5. Právo Evropské unie – Přímý účinek – Povinnosti členských států

6. Kasační opravný prostředek – Vzájemný kasační opravný prostředek – Předmět – Částečné nebo úplné zrušení napadeného rozsudku z důvodu neuvedeného v kasačním opravném prostředku

   (Jednací řád Soudního dvora, čl. 117 odst. 2)

7. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Zmrazení finančních prostředků organizace zapojené do teroristických činů – Omezení vlastnického práva – Porušení zásady proporcionality – Neexistence

   (Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4; nařízení Rady č. 2580/2001, články 5 a 6)

8. Právo Evropské unie – Zásady – Proporcionalita – Přiměřená povaha opatření – Kritéria pro posouzení

9. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků přijaté vůči určitým osobám, skupinám nebo subjektům zapojeným do teroristických činů

   (Článek 253 ES; společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4; nařízení Rady č. 2580/2001, čl. 2 odst. 1 a 3)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 43–45)

2.  Překážka věci rozsouzené se týká pouze odůvodnění rozsudku, které je nezbytnou oporou jeho výrokové části, takže je od ní neoddělitelné.

   (viz bod 49)

3.  Článek 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu umožňuje Radě vycházet z rozhodnutí, jímž se po provedeném vyšetřování týkajícím se účasti dotčené osoby na financování teroristických činností ukládá takové preventivní opatření, jakým je zmrazení finančních prostředků.

   Z bodů odůvodnění tohoto společného postoje, jakož i z nařízení č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu totiž vyplývá, že jsou zaměřeny na potírání mezinárodního terorismu, konkrétně jeho odstavení od finančních zdrojů zmrazením finančních prostředků a hospodářských zdrojů osob nebo subjektů podezřelých ze zapojení do činností, které jsou s ním spojeny. Úkolem těchto aktů tedy v podstatě není doprovázet a podpořit vnitrostátní trestní řízení, nýbrž zabraňovat páchání nových teroristických činů.

   Navíc z odkazu na vnitrostátní rozhodnutí, jakož i ze zmínky o „přesných informacích“ a „závažných a věrohodných důkazech nebo stopách“ v čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 vyplývá, že má za cíl chránit dotčené osoby tím, že zajistí, že k jejich zařazení do seznamu osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických činů dojde pouze na dostatečně pevném skutkovém základě, a že zmíněný společný postoj chce dosažení tohoto cíle zajistit tím, že stanoví požadavek rozhodnutí přijatého vnitrostátním orgánem. Zmíněná ochrana dotčených osob přitom není zpochybněna, jestliže rozhodnutí vnitrostátního orgánu není přijato v rámci řízení, jímž mají být uloženy trestní sankce, ale v rámci řízení, jehož cílem je uložit opatření preventivního typu. Tato ochrana dotčených osob je taktéž zajištěna, jestliže rozhodnutí přijaté vnitrostátním orgánem není rozhodnutím, jímž se zahajuje vyšetřování, ale rozhodnutím, jímž jsou vyvozovány důsledky z šetření, a dotčené osobě je ukládáno opatření preventivního typu, které nepředstavuje odsuzující rozhodnutí v trestní věci. Tento závěr je potvrzen skutečností, že se zápis do sporného seznamu může zakládat též na sankci nařízené Radou bezpečnosti Organizace spojených národů. V rozsahu, v němž takovéto sankce nemají zpravidla trestní povahu, je totiž takové zmrazení finančních prostředků, jaké bylo uloženo vnitrostátním rozhodnutím, zcela srovnatelné se sankcí, o níž rozhodla Rada bezpečnosti.

   (viz body 67, 68, 70–73, 104)

4.  Znění čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu odkazuje na rozhodnutí přijaté vnitrostátním orgánem a vyžaduje existenci přesných informací nebo materiálů obsažených ve spisu, jež dokládají, že takovéto rozhodnutí bylo přijato. Ze zmíněného znění ani ze znění čl. 1 odst. 6 společného postoje 2001/931 však nevyplývá, že vedle této podmínky musí rozhodnutí přijaté v minulosti být nutně ještě platné nebo mít účinky v okamžiku, kdy Rada rozhodne o ponechání osoby ve sporném seznamu. Kromě toho je třeba zohlednit funkci odkazu na vnitrostátní rozhodnutí přijaté na základě závažných a důvěryhodných přímých nebo nepřímých důkazů, jenž má zajistit, aby bylo rozhodnutí Rady přijato na dostatečném skutkovém základě umožňujícím Radě dospět k závěru o existenci nebezpečí, že v případě nepřijetí omezujících opatření se bude dotčená osoba i nadále účastnit teroristických činností. Otázkou významnou při přezkumu, zda má být osoba ponechána ve sporném seznamu, za těchto okolností je, zda od zápisu jména této osoby do zmíněného seznamu nebo od předchozího přezkumu se skutková situace změnila tak, že již neumožňuje dospět k témuž závěru ohledně účasti dotčené osoby na teroristických činnostech.

   Jelikož zrušení vnitrostátního opatření spočívajícího ve zmrazení finančních prostředků nebylo vůbec založeno na výskytu nových skutečností nebo důkazů, podle nichž osoba, jíž byly finanční prostředky zmrazeny, není nadále zapojena do financování terorismu, anebo na změně posouzení takovéto účasti příslušnými vnitrostátními orgány, ale bylo odůvodněno pouze cílem zamezit překrývání vnitrostátního opatření zmrazení finančních prostředků a opatření zmrazení finančních prostředků stanoveného na úrovni Unie, nepostačuje toto zrušení k tomu, aby se ponechání uvedené osoby na dotyčném seznamu stalo neslučitelným s odstavci 4 a 6 zmíněného článku 1 společného postoje 2001/931.

   (viz body 79–84, 89)

5.  Členské státy nesmějí přijmout akt, jímž by byla jednotlivcům zastřena komunitární povaha právního pravidla a účinků, které z něj vyplývají.

   (viz bod 87)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 94)

7.  V unijním právu se vlastnické právo netěší absolutní ochraně. V důsledku toho může být výkon vlastnického práva omezen za podmínky, že tato omezení skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které sleduje Unie, a vzhledem ke sledovanému cíli nepředstavují nepřiměřený a neúnosný zásah do samotné podstaty takto zaručeného práva. Vzhledem k tak zásadnímu obecnému zájmu, jakým je pro mezinárodní společenství boj všemi prostředky – v souladu s Chartou Spojených národů – proti ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti, které představují teroristické činy, nemůže být zmrazení prostředků, finančních aktiv a jiných hospodářských zdrojů osob označených podle pravidel stanovených nařízením č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a společným postojem 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu považováno samo o sobě za neadekvátní.

   Co se týče přiměřenosti ponechání organizace na seznamu osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických činů, články 5 a 6 nařízení č. 2580/2001 stanoví možnost schválit použití zmrazených finančních prostředků pro nezbytné potřeby či úhradu některých závazků a udělit zvláštní povolení k uvolnění zmrazených finančních prostředků nebo jiných finančních nebo hospodářských zdrojů. Kromě toho je toto ponechání pravidelně prověřováno, aby se zajistilo, že osoby a entity, které již neodpovídají kritériím pro zařazení do sporného seznamu, z něj budou vyňaty.

   (viz body 121, 123, 127, 129)

8.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 122)

9.  Článek 253 ES, který stanoví, že právní akty orgánů Unie musí obsahovat odůvodnění, nelze vykládat v tom smyslu, že požaduje, aby Rada zevrubně odpovídala na vyjádření předložená určitou osobou při jejím vyslechnutí před přijetím rozhodnutí, které se jí týká. Jestliže jsou v odůvodnění oznámeném této osobě uvedeny jednotlivé a konkrétní důvody, jež vedly Radu – v souladu s čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, na základě informací považovaných vnitrostátním orgánem za spolehlivé – k názoru, že zmíněná osoba byla zapojena do financování terorismu, je tato osoba s to pochopit, co je jí vytýkáno.

   Z odstavce 1 písm. c) rezoluce 1373 (2001) Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a z čl. 2 odst. 1 a 3 nařízení č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu vyplývá, že zmrazení finančních prostředků osob zapojených do teroristických činů představuje pravidlo. Proto nelze Radě vytýkat, že neuvedla doplňující důvody, jež by mohly vést k názoru, že by dotyčná osoba měla být skutečně podrobena opatření směřujícímu ke zmrazení finančních prostředků.

   (viz body 141, 142, 144)

Spojené věci C-539/10 P a C-550/10 P

Stichting Al-Aqsa

v.

Rada Evropské unie

a

Nizozemské království

v.

Stichting Al-Aqsa

„Kasační opravný prostředek — Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Boj proti terorismu — Omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům — Zmrazení finančních prostředků — Společný postoj 2001/931/SZBP — Článek 1 odst. 4 a 6 — Nařízení (ES) č. 2580/2001 — Článek 2 odst. 3 — Zápis a ponechání organizace na seznamu osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických činů — Podmínky — Rozhodnutí přijaté příslušným orgánem — Zrušení vnitrostátního opatření — Žaloba na neplatnost — Přípustnost žaloby — Právo na ochranu vlastnictví — Zásada proporcionality — Článek 253 ES — Povinnost uvést odůvodnění“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. listopadu 2012

1. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Návrhová žádání směřující k nahrazení odůvodnění — Nepřípustnost

   (Jednací řád Soudního dvora, čl. 113 odst. 1)

2. Soudní řízení — Překážka věci rozsouzené — Rozsah

3. Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu — Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků — Příslušný orgán

   [Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4; nařízení Rady (ES) č. 2580/2001]

4. Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu — Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků — Zrušení vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků — Neexistence vlivu na zmrazení finančních prostředků na základě unijního nařízení

   (Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odstavce 4 a 6)

5. Právo Evropské unie — Přímý účinek — Povinnosti členských států

6. Kasační opravný prostředek — Vzájemný kasační opravný prostředek — Předmět — Částečné nebo úplné zrušení napadeného rozsudku z důvodu neuvedeného v kasačním opravném prostředku

   (Jednací řád Soudního dvora, čl. 117 odst. 2)

7. Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu — Zmrazení finančních prostředků organizace zapojené do teroristických činů — Omezení vlastnického práva — Porušení zásady proporcionality — Neexistence

   (Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4; nařízení Rady č. 2580/2001, články 5 a 6)

8. Právo Evropské unie — Zásady — Proporcionalita — Přiměřená povaha opatření — Kritéria pro posouzení

9. Akty orgánů — Odůvodnění — Povinnost — Dosah — Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků přijaté vůči určitým osobám, skupinám nebo subjektům zapojeným do teroristických činů

   (Článek 253 ES; společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4; nařízení Rady č. 2580/2001, čl. 2 odst. 1 a 3)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 43–45)

2.  Překážka věci rozsouzené se týká pouze odůvodnění rozsudku, které je nezbytnou oporou jeho výrokové části, takže je od ní neoddělitelné.

   (viz bod 49)

3.  Článek 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu umožňuje Radě vycházet z rozhodnutí, jímž se po provedeném vyšetřování týkajícím se účasti dotčené osoby na financování teroristických činností ukládá takové preventivní opatření, jakým je zmrazení finančních prostředků.

   Z bodů odůvodnění tohoto společného postoje, jakož i z nařízení č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu totiž vyplývá, že jsou zaměřeny na potírání mezinárodního terorismu, konkrétně jeho odstavení od finančních zdrojů zmrazením finančních prostředků a hospodářských zdrojů osob nebo subjektů podezřelých ze zapojení do činností, které jsou s ním spojeny. Úkolem těchto aktů tedy v podstatě není doprovázet a podpořit vnitrostátní trestní řízení, nýbrž zabraňovat páchání nových teroristických činů.

   Navíc z odkazu na vnitrostátní rozhodnutí, jakož i ze zmínky o „přesných informacích“ a „závažných a věrohodných důkazech nebo stopách“ v čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 vyplývá, že má za cíl chránit dotčené osoby tím, že zajistí, že k jejich zařazení do seznamu osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických činů dojde pouze na dostatečně pevném skutkovém základě, a že zmíněný společný postoj chce dosažení tohoto cíle zajistit tím, že stanoví požadavek rozhodnutí přijatého vnitrostátním orgánem. Zmíněná ochrana dotčených osob přitom není zpochybněna, jestliže rozhodnutí vnitrostátního orgánu není přijato v rámci řízení, jímž mají být uloženy trestní sankce, ale v rámci řízení, jehož cílem je uložit opatření preventivního typu. Tato ochrana dotčených osob je taktéž zajištěna, jestliže rozhodnutí přijaté vnitrostátním orgánem není rozhodnutím, jímž se zahajuje vyšetřování, ale rozhodnutím, jímž jsou vyvozovány důsledky z šetření, a dotčené osobě je ukládáno opatření preventivního typu, které nepředstavuje odsuzující rozhodnutí v trestní věci. Tento závěr je potvrzen skutečností, že se zápis do sporného seznamu může zakládat též na sankci nařízené Radou bezpečnosti Organizace spojených národů. V rozsahu, v němž takovéto sankce nemají zpravidla trestní povahu, je totiž takové zmrazení finančních prostředků, jaké bylo uloženo vnitrostátním rozhodnutím, zcela srovnatelné se sankcí, o níž rozhodla Rada bezpečnosti.

   (viz body 67, 68, 70–73, 104)

4.  Znění čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu odkazuje na rozhodnutí přijaté vnitrostátním orgánem a vyžaduje existenci přesných informací nebo materiálů obsažených ve spisu, jež dokládají, že takovéto rozhodnutí bylo přijato. Ze zmíněného znění ani ze znění čl. 1 odst. 6 společného postoje 2001/931 však nevyplývá, že vedle této podmínky musí rozhodnutí přijaté v minulosti být nutně ještě platné nebo mít účinky v okamžiku, kdy Rada rozhodne o ponechání osoby ve sporném seznamu. Kromě toho je třeba zohlednit funkci odkazu na vnitrostátní rozhodnutí přijaté na základě závažných a důvěryhodných přímých nebo nepřímých důkazů, jenž má zajistit, aby bylo rozhodnutí Rady přijato na dostatečném skutkovém základě umožňujícím Radě dospět k závěru o existenci nebezpečí, že v případě nepřijetí omezujících opatření se bude dotčená osoba i nadále účastnit teroristických činností. Otázkou významnou při přezkumu, zda má být osoba ponechána ve sporném seznamu, za těchto okolností je, zda od zápisu jména této osoby do zmíněného seznamu nebo od předchozího přezkumu se skutková situace změnila tak, že již neumožňuje dospět k témuž závěru ohledně účasti dotčené osoby na teroristických činnostech.

   Jelikož zrušení vnitrostátního opatření spočívajícího ve zmrazení finančních prostředků nebylo vůbec založeno na výskytu nových skutečností nebo důkazů, podle nichž osoba, jíž byly finanční prostředky zmrazeny, není nadále zapojena do financování terorismu, anebo na změně posouzení takovéto účasti příslušnými vnitrostátními orgány, ale bylo odůvodněno pouze cílem zamezit překrývání vnitrostátního opatření zmrazení finančních prostředků a opatření zmrazení finančních prostředků stanoveného na úrovni Unie, nepostačuje toto zrušení k tomu, aby se ponechání uvedené osoby na dotyčném seznamu stalo neslučitelným s odstavci 4 a 6 zmíněného článku 1 společného postoje 2001/931.

   (viz body 79–84, 89)

5.  Členské státy nesmějí přijmout akt, jímž by byla jednotlivcům zastřena komunitární povaha právního pravidla a účinků, které z něj vyplývají.

   (viz bod 87)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 94)

7.  V unijním právu se vlastnické právo netěší absolutní ochraně. V důsledku toho může být výkon vlastnického práva omezen za podmínky, že tato omezení skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které sleduje Unie, a vzhledem ke sledovanému cíli nepředstavují nepřiměřený a neúnosný zásah do samotné podstaty takto zaručeného práva. Vzhledem k tak zásadnímu obecnému zájmu, jakým je pro mezinárodní společenství boj všemi prostředky – v souladu s Chartou Spojených národů – proti ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti, které představují teroristické činy, nemůže být zmrazení prostředků, finančních aktiv a jiných hospodářských zdrojů osob označených podle pravidel stanovených nařízením č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a společným postojem 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu považováno samo o sobě za neadekvátní.

   Co se týče přiměřenosti ponechání organizace na seznamu osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických činů, články 5 a 6 nařízení č. 2580/2001 stanoví možnost schválit použití zmrazených finančních prostředků pro nezbytné potřeby či úhradu některých závazků a udělit zvláštní povolení k uvolnění zmrazených finančních prostředků nebo jiných finančních nebo hospodářských zdrojů. Kromě toho je toto ponechání pravidelně prověřováno, aby se zajistilo, že osoby a entity, které již neodpovídají kritériím pro zařazení do sporného seznamu, z něj budou vyňaty.

   (viz body 121, 123, 127, 129)

8.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 122)

9.  Článek 253 ES, který stanoví, že právní akty orgánů Unie musí obsahovat odůvodnění, nelze vykládat v tom smyslu, že požaduje, aby Rada zevrubně odpovídala na vyjádření předložená určitou osobou při jejím vyslechnutí před přijetím rozhodnutí, které se jí týká. Jestliže jsou v odůvodnění oznámeném této osobě uvedeny jednotlivé a konkrétní důvody, jež vedly Radu – v souladu s čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, na základě informací považovaných vnitrostátním orgánem za spolehlivé – k názoru, že zmíněná osoba byla zapojena do financování terorismu, je tato osoba s to pochopit, co je jí vytýkáno.

   Z odstavce 1 písm. c) rezoluce 1373 (2001) Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a z čl. 2 odst. 1 a 3 nařízení č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu vyplývá, že zmrazení finančních prostředků osob zapojených do teroristických činů představuje pravidlo. Proto nelze Radě vytýkat, že neuvedla doplňující důvody, jež by mohly vést k názoru, že by dotyčná osoba měla být skutečně podrobena opatření směřujícímu ke zmrazení finančních prostředků.

   (viz body 141, 142, 144)