Věc C-39/10

Evropská komise

v.

Estonská republika

„Nesplnění povinnosti státem — Volný pohyb pracovníků — Daň z příjmů — Snížení základu daně — Starobní důchody — Dopad na nízké důchody — Diskriminace mezi daňovými poplatníky-rezidenty a daňovými poplatníky-nerezidenty“

Shrnutí rozsudku

1. Řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Určení předmětu sporu – Stručný popis žalobních důvodů – Nejednoznačná formulace návrhových žádání žalobkyně

   (Článek 258 SFEU, jednací řád Soudního dvora, čl. 38 odst. 1 písm. c)

2. Volný pohyb osob – Pracovníci – Rovné zacházení – Daň z příjmů – Vnitrostátní právní úprava, která nepřiznává důchodcům-nerezidentům, kterým vzhledem k jejich nízkým důchodům není uložena daň ve státě bydliště, nárok na snížení základu daně – Nepřípustnost

   (Článek 45 SFEU, Dohoda o EHP, článek 28)

1.  Z článku 38 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Soudního dvora a z judikatury týkající se tohoto ustanovení vyplývá, že každá žaloba musí jasně a přesně uvádět předmět sporu, jakož i stručný popis žalobních důvodů, aby si žalovaný mohl připravit obranu a Soudní dvůr vykonat přezkum. Z toho vyplývá, že hlavní skutkové a právní okolnosti, na kterých je žaloba založena, musí soudržně a srozumitelně vyplývat ze samotného textu žaloby a že návrhová žádaní žaloby musí být formulována jednoznačně, aby se předešlo tomu, že Soudní dvůr rozhodne nad rámec návrhových žádání nebo opomene rozhodnout o některém ze žalobních důvodů.

   V tomto ohledu je třeba uvést, že v případě žaloby podané v souladu s článkem 258 SFEU, musí tato žaloba soudržně a přesně uvádět žalobní důvody, aby členský stát a Soudní dvůr mohly přesně pochopit rozsah vytýkaného porušení unijního práva, což je podmínka nezbytná k tomu, aby zmíněný stát mohl užitečně uplatnit důvody na svou obranu a Soudní dvůr ověřit existenci tvrzeného porušení povinnosti.

   (viz body 24, 26)

2.  Členský stát, který nepřiznává důchodcům-nerezidentům nárok na snížení základu daně stanovená zákonem tohoto státu o dani z příjmů, když jim vzhledem k jejich nízkým důchodům není na základě daňových předpisů členského státu bydliště uložena v tomto státě daň, porušuje povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 45 SFEU a 28 Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

   Vnitrostátní právní úprava, která nezohledňuje osobní a rodinnou situaci dotyčných daňových poplatníků, může totiž znevýhodňovat osoby, které využily možností poskytovaných pravidly o volném pohybu pracovníků, a proto se jeví jako neslučitelná s požadavky smluv, které vyplývají z článku 45 SFEU.

   (viz body 58, 68 a výrok)

Věc C-39/10

Evropská komise

v.

Estonská republika

„Nesplnění povinnosti státem — Volný pohyb pracovníků — Daň z příjmů — Snížení základu daně — Starobní důchody — Dopad na nízké důchody — Diskriminace mezi daňovými poplatníky-rezidenty a daňovými poplatníky-nerezidenty“

Shrnutí rozsudku

1. Řízení — Návrh na zahájení řízení — Formální požadavky — Určení předmětu sporu — Stručný popis žalobních důvodů — Nejednoznačná formulace návrhových žádání žalobkyně

   (Článek 258 SFEU, jednací řád Soudního dvora, čl. 38 odst. 1 písm. c)

2. Volný pohyb osob — Pracovníci — Rovné zacházení — Daň z příjmů — Vnitrostátní právní úprava, která nepřiznává důchodcům-nerezidentům, kterým vzhledem k jejich nízkým důchodům není uložena daň ve státě bydliště, nárok na snížení základu daně — Nepřípustnost

   (Článek 45 SFEU, Dohoda o EHP, článek 28)

1.  Z článku 38 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Soudního dvora a z judikatury týkající se tohoto ustanovení vyplývá, že každá žaloba musí jasně a přesně uvádět předmět sporu, jakož i stručný popis žalobních důvodů, aby si žalovaný mohl připravit obranu a Soudní dvůr vykonat přezkum. Z toho vyplývá, že hlavní skutkové a právní okolnosti, na kterých je žaloba založena, musí soudržně a srozumitelně vyplývat ze samotného textu žaloby a že návrhová žádaní žaloby musí být formulována jednoznačně, aby se předešlo tomu, že Soudní dvůr rozhodne nad rámec návrhových žádání nebo opomene rozhodnout o některém ze žalobních důvodů.

   V tomto ohledu je třeba uvést, že v případě žaloby podané v souladu s článkem 258 SFEU, musí tato žaloba soudržně a přesně uvádět žalobní důvody, aby členský stát a Soudní dvůr mohly přesně pochopit rozsah vytýkaného porušení unijního práva, což je podmínka nezbytná k tomu, aby zmíněný stát mohl užitečně uplatnit důvody na svou obranu a Soudní dvůr ověřit existenci tvrzeného porušení povinnosti.

   (viz body 24, 26)

2.  Členský stát, který nepřiznává důchodcům-nerezidentům nárok na snížení základu daně stanovená zákonem tohoto státu o dani z příjmů, když jim vzhledem k jejich nízkým důchodům není na základě daňových předpisů členského státu bydliště uložena v tomto státě daň, porušuje povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 45 SFEU a 28 Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

   Vnitrostátní právní úprava, která nezohledňuje osobní a rodinnou situaci dotyčných daňových poplatníků, může totiž znevýhodňovat osoby, které využily možností poskytovaných pravidly o volném pohybu pracovníků, a proto se jeví jako neslučitelná s požadavky smluv, které vyplývají z článku 45 SFEU.

   (viz body 58, 68 a výrok)