Keywords
Summary

Keywords

1. Společná obchodní politika – Opatření, která mají zabránit uvedení padělků a nedovolených napodobenin na trh – Nařízení č. 3295/94 a č. 1383/2003 – Padělky nebo nedovolené napodobeniny – Pojem

(Článek 131 ES; článek 206 SFEU; nařízení Rady č. 3295/94 a č. 1383/2003)

2. Společná obchodní politika – Opatření, která mají zabránit uvedení padělků a nedovolených napodobenin na trh – Nařízení č. 3295/94 a č. 1383/2003 – Zboží, které vstoupilo na celní území Evropské unie v režimu s podmíněným osvobozením od cla a je napodobeninou výrobku chráněného v Unii – Přijímání opatření celních orgánů – Podmínky – Indicie umožňující podezření na existenci porušení práv duševního vlastnictví

(Nařízení Rady č. 3295/94 a č. 1383/2003)

Summary

1. Nařízení č. 3295/94, kterým se stanoví opatření týkající se vstupu zboží porušujícího určitá práva duševního vlastnictví na území Společenství a jeho vývozu a zpětného vývozu z tohoto území, ve znění nařízení č. 241/1999 a nařízení č. 1383/2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo, musí být vykládána v tom smyslu, že:

– zboží pocházející ze třetího státu, které je napodobeninou výrobku chráněného v Evropské unii právem z ochranné známky nebo kopií výrobku chráněného v Unii autorským právem, právem s ním souvisejícím nebo (průmyslovým) vzorem, nemůže být kvalifikováno jako „padělky“ nebo „nedovolené napodobeniny“ ve smyslu uvedených nařízení pouze na základě toho, že vstoupilo na celní území Unie v režimu s podmíněným osvobozením od cla;

– toto zboží může naproti tomu uvedené právo porušovat, a být tak kvalifikováno jako „padělky“ nebo „nedovolené napodobeniny“, je-li prokázáno, že je určeno k prodeji v Evropské unii, přičemž takový důkaz je dán, zejména ukáže‑li se, že uvedené zboží bylo předmětem prodeje zákazníkovi v Unii nebo nabídky či reklamy určené spotřebitelům v Unii, nebo pokud z dokumentů či korespondence týkajících se dotčeného zboží vyplývá, že je plánováno jeho přesměrování ke spotřebitelům v Unii.

Napodobeniny a kopie zboží pocházející z třetího státu a přepravované do jiného třetího státu mohou být totiž v souladu s normami v oblasti duševního vlastnictví platnými v každém z těchto dvou států. S ohledem na hlavní cíl společné obchodní politiky, uvedený v článku 131 ES, jakož i v článku 206 SFEU a spočívající v rozvoji světového obchodu postupným odstraněním omezení mezinárodního obchodu, je tedy podstatné, aby toto zboží mohlo přejít přes území Unie z jednoho třetího státu do druhého, aniž této transakci brání, třeba jen dočasným zadržením, celní orgány členských států. Právě taková překážka by vznikla, kdyby nařízení č. 3295/94 a 1383/2003 byla vykládána v tom smyslu, že zboží v režimu tranzitu je možné zadržet bez sebemenší indicie nasvědčující tomu, že může být podvodně přesměrováno ke spotřebitelům v Unii.

(viz body 63, 78 a výrok)

2. Nařízení č. 3295/94, kterým se stanoví opatření týkající se vstupu zboží porušujícího určitá práva duševního vlastnictví na území Společenství a jeho vývozu a zpětného vývozu z tohoto území, ve znění nařízení č. 241/1999 a nařízení č. 1383/2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo, musí být vykládána v tom smyslu, že:

– aby mohl orgán příslušný k vydání rozhodnutí ve věci samé užitečně přezkoumat existenci důkazu a dalších znaků porušení uplatňovaného práva duševního vlastnictví, musí celní orgán, k němuž byla podána žádost o přijetí opatření, jakmile má k dispozici indicie umožňující podezření na existenci uvedeného porušení, pozastavit propuštění uvedeného zboží nebo je zadržet, a

– mezi takové indicie může patřit zejména skutečnost, že určení zboží není uvedeno, ačkoliv požadovaný režim s podmíněným osvobozením od cla takový údaj vyžaduje, neexistence přesných nebo věrohodných informací o totožnosti nebo adrese výrobce nebo odesílatele zboží, chybějící spolupráce s celními orgány nebo objevení dokumentů nebo korespondence týkajících se dotčeného zboží a nasvědčujících tomu, že může dojít k jeho přesměrování ke spotřebitelům v Evropské unii.

(viz bod 78 a výrok)