Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62009CJ0343

    Shrnutí rozsudku

    Keywords
    Summary

    Keywords

    1. Námitka protiprávnosti – Incidenční charakter

    (Článek 230 pododstavec 4 ES; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30, čl. 1 odst. 8)

    2. Sbližování právních předpisů – Paliva – Směrnice 2009/30

    (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30, čl. 1 odst. 8)

    3. Sbližování právních předpisů – Paliva – Směrnice 2009/30

    (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30, čl. 1 odst. 8)

    4. Sbližování právních předpisů – Paliva – Směrnice 2009/30

    (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30, čl. 1 odst. 8)

    Summary

    1. V případě společnosti, která je výrobcem methylcyklopentadienyl mangan trikarbonylu (MMT), nelze mít za to, že je ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES bez jakékoliv pochybnosti osobně dotčena článkem 1 odst. 8 směrnice 2009/30, kterou se mění směrnice 98/70, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12, která omezuje přítomnost aditiva MMT v palivech, protože tento čl. 1 odst. 8 se na ni specificky nezaměřuje, nýbrž se jí dotýká pouze z důvodu její objektivní vlastnosti výrobce takovéhoto aditiva, stejně jako každého jiného hospodářského subjektu, který se skutečně nebo potenciálně nachází ve stejné situaci. Možnost určit více či méně přesně počet, nebo dokonce i totožnost právních subjektů, na něž se toto opatření použije, nikterak neznamená, že tyto subjekty musí být považovány za osobně dotčené tímto opatřením, je-li nesporné že se toto použití provádí na základě objektivní právní nebo skutkové situace definované dotčeným aktem. Kromě toho takováto výrobní společnost nemůže bez jakékoliv pochybnosti proti výše uvedenému čl. 1 odst. 8 podat žalobu na neplatnost podle článku 230 ES a v rámci žaloby podané podle vnitrostátního práva je tudíž oprávněna uplatňovat neplatnost těchto ustanovení, třebaže proti těmto ustanovením před soudem Společenství nepodala žalobu na neplatnost ve lhůtě stanovené v článku 230 ES.

    (viz body 20, 23–25)

    2. V tak složitém technickém rámci, který se neustále vyvíjí, jako je rámec pro aditiva do paliv, disponuje zákonodárce Unie širokou posuzovací pravomocí, zejména pokud jde o posouzení velmi složitých vědeckých a technických skutečností pro určení povahy a rozsahu přijímaných opatření, zatímco přezkum prováděný soudem Společenství musí být omezen na přezkum toho, zda taková pravomoc není postižena zjevným pochybením nebo zneužitím pravomoci nebo zda zákonodárce zjevně nepřekročil meze své posuzovací pravomoci. V takovém kontextu nemůže totiž soud Společenství svým posouzením vědeckých a technických skutečností nahradit posouzení zákonodárce, kterému tuto úlohu svěřila Smlouva. Tato široká posuzovací pravomoc zákonodárce Unie, která v sobě nese omezený soudní přezkum jejího výkonu, se uplatní nejen na povahu a dosah ustanovení, která je třeba přijmout, ale také, v určité míře, na zjištění vstupních údajů. Takový soudní přezkum, i když má omezený rozsah, nicméně vyžaduje, aby orgány Společenství, tvůrci dotčeného aktu, byly schopny před Soudním dvorem prokázat, že akt byl přijat v rámci skutečného výkonu jejich posuzovací pravomoci, která předpokládá zohlednění všech relevantních skutečností a okolností situace, kterou měl tento akt upravovat.

    Pokud tedy v průběhu legislativního procesu přijímání směrnice 2009/30, kterou se mění směrnice 98/70, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice 1999/32, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12, výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu organizoval všeobecné a zvláštní workshopy, a pokud ze spisu vyplývá, že při výkonu své posuzovací pravomoci Parlament, Rada a Komise zohlednily dostupné vědecké údaje týkající se jak účinků methylcyklopentadienyl mangan trikarbonylu (MMT) na lidské zdraví, tak i na životní prostředí a jeho vlivu na vozidla, nedopustily se Parlament a Rada zjevně nesprávného posouzení, když se v čl. 1 odst. 8 směrnice 2009/30 rozhodly stanovit maximální hodnotu obsahu MMT v palivech.

    (viz body 28, 33–34, 36, 41–42)

    3. Článek 1 odst. 8 směrnice 2009/30, kterou se mění směrnice 98/70, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice 1999/32, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12 v rozsahu, v němž do směrnice 98/70 vkládá čl. 8a odst. 2 a omezuje přítomnost methylcyklopentadienyl mangan trikarbonylu (MMT) v palivech, není neplatný z důvodu porušení zásady obezřetnosti a zásady proporcionality ani z důvodu porušení zásady rovného zacházení a zásady právní jistoty.

    Pokud totiž jde o soudní přezkum dodržení zásady proporcionality, je namístě přiznat zákonodárci Unie širokou posuzovací pravomoc v oblasti, která s sebou z jeho strany nese volby politické, ekonomické a sociální povahy a v níž má provést komplexní posouzení. Legalita takového opatření může být dotčena pouze zjevně nepřiměřeným charakterem opatření přijatého v této oblasti ve vztahu k cíli, který hodlají příslušné orgány sledovat. Stanovení maximální hodnoty pro přítomnost MMT v palivech, které tak umožňuje snížit množství této látky, která potenciálně může způsobovat škody na zdraví, není v této souvislosti zjevně nepřiměřené k dosažení cílů ochrany zdraví a životního prostředí sledovaných zákonodárcem Unie. Kromě toho vzhledem k rizikům pro zdraví a ke škodám na motorech vozidel, jakož i vzhledem k obtížím při vývoji zkušební metodiky, nejde takové omezující opatření, jako je omezení přítomnosti MMT v palivech, nad rámec toho, co je nezbytné pro splnění cílů směrnice 2009/30.

    Pokud jde dále o zásadu obezřetnosti, vyjde-li najevo, že je nemožné s jistotou určit existenci nebo dosah tvrzeného rizika z důvodu nedostatečných, neprůkazných nebo nepřesných výsledků provedených studií, avšak že pravděpodobnost skutečné škody pro veřejné zdraví za předpokladu realizace rizika trvá, zásada obezřetnosti pak odůvodňuje přijetí omezujících opatření, pokud tato opatření nejsou diskriminační a jsou objektivní. Maximální hodnota obsahu MMT v palivech stanovená v čl. 1 odst. 8 směrnice 2009/30 není diskriminační, protože platí v celé Unii a platí pro všechny výrobce a dovozce MMT. Stanovení maximálních hodnot obsahu MMT v palivech za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí se proto dále vzhledem k nejistotám týkajícím se jak škod způsobených používáním MMT, tak i rizik vyvolaných pro uživatele MMT, nejeví jako zjevně nepřiměřené ve vztahu k ekonomickým zájmům výrobců MMT.

    Krom toho, pokud jde o zásadu rovného zacházení, jiná kovová aditiva na bázi manganu, na něž se omezení stanovená pro MMT nevztahují, nejsou v Unii používána ani do ní dovážena. Z toho vyplývá, že MMT není v situaci, která je srovnatelná se situací jiných kovových aditiv na bázi manganu a zákonodárce Unie proto nebyl povinen stanovit maximální hodnoty pro uvedená aditiva.

    Konečně není možné konstatovat žádné porušení zásady právní jistoty, protože ze znění čl. 8a odst. 2 směrnice 98/70 neplyne žádná dvojznačnost, pokud jde o vazbu mezi maximální hodnotou obsahu MMT v palivu a vyvinutím zkušební metodiky.

    (viz body 46, 50, 55, 61, 63, 68–69, 75–77, 82–83)

    4. Přijetím čl. 1 odst. 8 směrnice 2009/30, kterou se mění směrnice 98/70, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice 1999/32, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12 v rozsahu, v němž do směrnice 98/70 vkládá čl. 8a odst. 4 až 6 a ukládá označování paliv obsahujících kovová aditiva se zákonodárce Unie nedopustil zjevně nesprávného posouzení. Označovací povinnost má totiž za cíl ochranu spotřebitele, která je podle článku 153 ES cílem Unie. Uvedeného cíle má být dosaženo podporou práv spotřebitele na informace. Umístění na dobře viditelném místě štítku s následujícím textem „Obsahuje kovová aditiva“ je přiměřeným prostředkem k dosažení tohoto cíle. Krom toho je označování vyžadováno pouze pro prodej paliva obsahujícího kovová aditiva, a nikoli pro prodej MMT jakožto aditiva, a není způsobilé významně zvýšit zatížení výrobců a distributorů paliva, vzhledem k tomu, jak malý je objem paliva obsahujícího tato aditiva. Tato označovací povinnost v důsledku toho nepředstavuje povinnost, jež by byla zjevně nepřiměřená k dosažení cíle ochrany spotřebitele stanoveného směrnicí 2009/30.

    (viz body 88–89, 94–96)

    Top