Keywords
Summary

Keywords

1. Volný pohyb kapitálu – Omezení – Daňové právní předpisy – Daň z příjmů – Zdanění dividend – Výpočet částky slevy na dani přiznané poplatníkovi s neomezenou daňovou povinností v členském státě ve vztahu k dividendám vypláceným kapitálovou společností usazenou v jiném členském státě

(Článek 56 ES a 58 ES)

2. Volný pohyb kapitálu – Omezení – Daňové právní předpisy – Daň z příjmů – Zdanění dividend – Důkazy, které musí podat poplatník s neomezenou daňovou povinností v členském státě za účelem získání slevy na dani pro dividendy vyplácené kapitálovou společností usazenou v jiném členském státě

(Článek 56 ES a 58 ES)

3. Volný pohyb kapitálu – Omezení – Daňové právní předpisy – Daň z příjmů – Zdanění dividend, které jsou vyplácené kapitálovou společností usazenou v jiném členském státě, v členském státě

Summary

1. Při výpočtu částky slevy na dani, na kterou má nárok akcionář s neomezenou daňovou povinností v členském státě ve vztahu k dividendám vypláceným kapitálovou společností usazenou v jiném členském státě, brání články 56 ES a 58 ES v případě nepředložení důkazů vyžadovaných právními předpisy prvně uvedeného členského státu použití vnitrostátního ustanovení, na základě něhož se korporační daň zatěžující dividendy zahraničního původu započte na daň z příjmu akcionáře ve výši podílu korporační daně, kterou je nutné odvést z dividend, jež jsou vypláceny společnostmi prvního členského státu, před zdaněním.

Výpočet slevy na dani musí být proveden podle daňové sazby, kterou jsou rozdělované zisky zdaňovány z titulu korporační daně použitelné na společnost vyplácející dividendy podle práva členského státu, v němž je usazena, aniž však částka, která má být započtena, může převýšit částku daně z příjmu, kterou je nutné odvést z dividend vyplacených akcionáři v členském státě, v němž má tento akcionář neomezenou daňovou povinnost.

Pokud totiž v členském státě existuje systém zamezující nebo omezující řetězové zdanění nebo ekonomické dvojí zdanění v případě dividend vyplácených rezidentům společnostmi-rezidenty, musí členský stát poskytnout rovnocenné zacházení dividendám vypláceným rezidentům společnostmi-nerezidenty. To znamená, že v takové situaci je třeba takový vnitrostátní systém přenést v co možná nejvyšší míře na přeshraniční případy.

(viz body 29, 31, 34, výrok 1)

2. Pokud jde o míru přesnosti, kterou musí splňovat důkazy vyžadované pro účely získání slevy na dani ve vztahu k dividendám vypláceným kapitálovou společností usazenou v jiném členském státě, než je stát, ve kterém má příjemce neomezenou daňovou povinnost, brání články 56 ES a 58 ES použití vnitrostátního ustanovení, na základě něhož musí být míra podrobnosti, jakož i forma předložení důkazů, které má podat takový příjemce dividend, totožné s těmi, které jsou vyžadovány, pokud je společnost vyplácející dividendy usazena v členském státě zdanění tohoto příjemce.

Daňové orgány posledně uvedeného členského státu jsou oprávněny vyžadovat od uvedeného příjemce, aby předložil doklady, které jim umožní jasně a přesně ověřit, zda podmínky pro získání slevy na dani stanovené vnitrostátními právními předpisy jsou splněny, aniž mohou provést odhad uvedené slevy na dani.

Právní předpisy členského státu, které by absolutně bránily osobám s neomezenou daňovou povinností k dani z příjmu v tomto členském státě, jež investovaly do kapitálových společností usazených v jiném členském státě, podat důkazy odpovídající jiným kritériím, zejména předložení jiných důkazů než důkazů stanovených právními předpisy prvně uvedeného členského státu pro vnitrostátní investice, by nejen byly v rozporu se zásadou řádné správy, ale šly by především nad rámec toho, co je nezbytné pro uskutečnění cíle účinnosti daňového dohledu.

(viz body 43, 53, výrok 2)

3. Zásada efektivity brání vnitrostátní právní úpravě, ve znění změn, která se zpětným účinkem a bez stanovení přechodného období, neumožňuje získat zápočet zahraniční korporační daně zatěžující dividendy vyplácené kapitálovou společností usazenou v jiném členském státě, na základě předložení buď osvědčení o této dani, jež je v souladu s právními předpisy členského státu, v němž má příjemce těchto dividend neomezenou daňovou povinnost, nebo na základě dokladů, které umožňují daňovým orgánům tohoto členského státu jasně a přesně ověřit, zda podmínky získání daňového zvýhodnění jsou splněny. Předkládajícímu soudu přísluší určit, jaká je přiměřená lhůta pro předložení uvedeného osvědčení nebo uvedených dokladů.

Pokud jde totiž o vrácení neprávem vybraných tuzemských daní, jsou-li podmínky vrácení změněny vnitrostátním právem se zpětným účinkem, zásada efektivity vyžaduje, aby nové právní předpisy obsahovaly přechodný režim, který jednotlivcům po přijetí těchto právních předpisů umožní disponovat dostatečnou lhůtou pro podání žádostí o vrácení, k jejichž podání byli oprávněni v dřívějším právním rámci.

(viz body 57, 59, výrok 3)