Keywords
Summary

Keywords

1. Zemědělství – Společná zemědělská politika – Integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství – Režim jednotné platby – Pojem půdy způsobilé k podpoře

[Nařízení Rady č. 1782/2003 ve znění nařízení č. 2013/2006, čl. 2 písm. c) a čl. 44 odst. 2; nařízení Komise č. 796/2004, čl. 2 body 1 a 2]

2. Zemědělství – Společná zemědělská politika – Integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství – Režim jednotné platby – Pojem půdy, která je součástí hospodářství provozovaného zemědělcem

(Nařízení Rady č. 1782/2003 ve znění nařízení č. 2013/2006, čl. 44 odst. 2)

Summary

1. Článek 44 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení č. 2013/2006, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byla k podpoře způsobilá půda, která ač se využívá rovněž pro zemědělské účely, slouží především uchování krajiny a ochraně přírody. Skutečnost, že zemědělec podléhá pokynům orgánu ochrany přírody, krom toho podle tohoto ustanovení nezbavuje činnost, která odpovídá definici obsažené ve čl. 2 písm. c) uvedeného nařízení, její zemědělské povahy.

Kvalifikace „orná půda“, respektive „stálé pastviny“, a tedy i „zemědělská půda“ závisí totiž na tom, k čemu je dotčená půda skutečně vyčleněna. Z toho plyne, že okolnost, že pozemkové parcely, které jsou skutečně využívány jako orná půda nebo stálé pastviny, slouží především ochraně přírody a ochraně krajiny, nebrání tomu, aby byly takové parcely kvalifikovány jakožto zemědělská půda ve smyslu čl. 2 bodů 1 a 2 nařízení č. 796/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, a to tím spíše, že ochrana životního prostředí je cílem, který je součástí společné politiky v oblasti zemědělství. Z toho zaprvé plyne, že to, že účel určité půdy má v převažující míře povahu ochrany přírody a krajiny, nezbavuje tuto půdu její zemědělské povahy ve smyslu čl. 44 odst. 2 nařízení č. 1782/2003, je-li půda tak, jako je tomu v projednávaném případě, skutečně využívána jakožto orná půda nebo jako pastvina. Zadruhé je-li zemědělská půda předmětem zemědělské činnosti ve smyslu čl. 2 písm. c) nařízení č. 1782/2003, nemá pro účely čl. 44 odst. 2 tohoto nařízení žádný vliv, zda je účel této činnosti převážně zemědělský, nebo zda jde o účel ochrany přírody.

(viz body 37–39, 41, 47, 49, výrok 1)

2. Článek 44 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení č. 2013/2006, musí být vykládán v tom smyslu, že:

– k tomu, aby byla určitá zemědělská půda považována za součást zemědělcova podniku, není nezbytné, aby s ní tento zemědělec nakládal na základě smlouvy o nájmu zemědělského pozemku nebo jiného druhu nájemní smlouvy téže povahy uzavřené úplatně;

– nebrání tomu, aby za součást zemědělského podniku byla považována půda, která je za účelem konkrétního využívání po omezenou dobu a při dodržování cílů ochrany přírody dána zemědělci k nakládání bezúplatně pouze za to, že na sebe vezme hrazení příspěvků profesnímu sdružení, za podmínky, že tento zemědělec je s to dotčenou půdu využívat pro své zemědělské činnosti s dostatečnou autonomií po dobu alespoň deseti měsíců;

– okolnost, že zemědělec je povinen plnit za odměnu určité úkoly na účet třetí osoby, nemá vliv na přináležitost dotčené půdy k zemědělcovu podniku, je-li tato půda zemědělcem využívána rovněž pro účely výkonu jeho zemědělské činnosti jeho jménem a na jeho vlastní účet.

(viz bod 71, výrok 2)