Staff case summary

Staff case summary

Shrnutí

1. Úředníci – Žaloba – Předcházející správní stížnost – Lhůty – Počátek běhu

(Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 2)

2. Úředníci – Důchody – Nabytí nároku na důchod

(Služební řád úředníků, článek 50)

1. K tomu, aby rozhodnutí bylo řádně oznámeno ve smyslu ustanovení služebního řádu, je třeba, aby bylo sděleno adresátovi a aby se tento mohl účinně seznámit s jeho obsahem.

Je věcí orgánu, který se dovolává překročení lhůty uvedené v čl. 90 odst. 2 služebního řádu, podle něhož musí být stížnost podána do tří měsíců ode „dne[...] oznámení rozhodnutí dotyčné osobě, ale v žádném případě ne později, než kdy oznámení obdržela, dotýká-li se opatření jednotlivé osoby“, aby předložil důkaz o tom, v který den počala uvedená lhůta běžet.

Jestliže důkaz o tom, že adresát rozhodnutí se s tímto rozhodnutím skutečně účinně seznámil, nelze vyvodit z pouhých indicií, mohou být takovým důkazem i jiné okolnosti než formální oznámení uvedeného rozhodnutí, jako například zpráva uvedeného adresáta, z níž vyplývá, že se s rozhodnutím účinně seznámil.

(viz body 41 až 44)

Odkazy:

Soudní dvůr: 15. června 1976, Jänsch v. Komise, 5/76, Recueil, s. 1027, bod 10; 5. června 1980, Belfiore v. Komise, 108/79, Recueil, s. 1769, bod 7

Soud prvního stupně: 8. června 1993, Fiorani v. Parlament, T‑50/92, Recueil, s. II‑555, bod 16; 3. června 1997, H v. Komise, T‑196/95, Recueil FP, s. I‑A‑133 a II‑403, body 32 až 35; 27. září 2002, Di Pietro v. Účetní dvůr, T‑254/01, Recueil FP, s. I‑A‑177 a II‑929, body 25 až 27

Soud pro veřejnou službu: 20. dubna 2007, L v. EMEA, F‑13/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000, body 29 až 32; 25. dubna 2007, Lebedef‑Caponi v. Komise, F‑71/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑0000 a II‑A‑1‑0000, bod 34

2. Ze znění čl. 50 posledního pododstavce služebního řádu jasně vyplývá, že úředník, který zastává místo v platových třídách A 1 nebo A 2 a byl propuštěn ze služebních důvodů, aniž bylo ve vztahu k němu uplatněno snížení podle článku 9 přílohy VIII k novému služebnímu řádu, nabývá nárok na důchod s výhradou, že po skončení doby, během níž měl nárok na příspěvek uvedený v článku 50, dosáhl věku padesáti pěti let.

Ustanovení čl. 50 posledního pododstavce je třeba vykládat doslovně tím spíše, že dotčené ustanovení má povahu výjimky z obecných pravidel výpočtu starobního důchodu, takže musí být vykládáno restriktivně, což platí i pro ustanovení zakládající nárok na finanční plnění.

(viz body 62, 64 a 65)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 18. září 2003, Lebedef a další v. Komise, T‑221/02, Recueil FP, s. I‑A‑211 a II‑1037, bod 38 a citovaná judikatura; 16. prosince 2004, Pappas v. Komise, T‑11/02, Sb. VS s. I‑A‑381 a II‑1773, bod 53

Soud pro veřejnou službu: 14. prosince 2006, André v. Komise, F‑10/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑183 a II‑A‑1‑755, body 34 až 36