Posudek 1/08

Posudek vydaný na základě čl. 300 odst. 6 ES

„Posudek vydaný na základě čl. 300 odst. 6 ES — Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) — Listiny specifických závazků — Uzavírání dohod o poskytnutí kompenzačních vyrovnání za změnu a odvolání některých závazků po přistoupení nových členských států k Evropské unii — Sdílená pravomoc — Právní základy — Společná obchodní politika — Společná politika v oblasti dopravy“

Posudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 30. listopadu 2009   I ‐ 11134

Shrnutí posudku

1. Mezinárodní dohody – Uzavření – Předchozí posudek Soudního dvora – Předmět

   (Článek 300 odst. 6 ES)

2. Mezinárodní dohody – Pravomoci Společenství a členských států – Uzavření dohod v rámci Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) připojené k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace

   (Článek 133 odst. 5 a 6 ES)

3. Mezinárodní dohody – Pravomoci Společenství a členských států – Uzavření dohod v rámci Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) připojené k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace

   (Článek 133 odst. 5 první pododstavec a čl. 133 odst. 6 druhý pododstavec ES)

4. Mezinárodní dohody – Pravomoci Společenství a členských států – Uzavření dohod v rámci Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) připojené k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace

   (Článek 133 odst. 6 druhý pododstavec ES)

5. Mezinárodní dohody – Pravomoci Společenství a členských států – Uzavření dohod v rámci Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) připojené k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace

   (Článek 133 odst. 5 třetí pododstavec a čl. 133 odst. 6 druhý pododstavec ES)

6. Mezinárodní dohody – Pravomoci Společenství a členských států – Uzavření dohod v oblasti obchodu službami v dopravě

   (Článek 133 odst. 6 druhý a třetí pododstavec ES)

1.  V rámci postupu stanoveného v čl. 300 odst. 6 ES, který slouží k vyžádání si předchozího posudku Soudního dvora ke slučitelnosti mezinárodní dohody uzavřené Společenstvím se Smlouvou, musí být připuštěny jakékoli otázky, které by mohly být předloženy k posouzení soudu, nakolik by tyto otázky mohly vyvolávat pochybnosti o materiální či formální platnosti dohody z hlediska Smlouvy. Rozhodnutí ohledně slučitelnosti dohody se Smlouvou totiž může v tomto ohledu záviset nejen na ustanoveních hmotného práva, ale také na ustanoveních týkajících se pravomoci, řízení či institucionálního uspořádání Společenství.

   Posudek Soudního dvora si lze vyžádat zejména k otázkám týkajícím se rozdělení pravomocí za účelem uzavření konkrétní dohody se třetími zeměmi mezi Společenstvím a členskými státy. Článek 107 odst. 2 jednacího řádu tento výklad potvrzuje.

   Krom toho má volba náležitého právního základu ústavní význam. Vzhledem k tomu, že Společenství disponuje pouze svěřenými pravomocemi, musí totiž dohodu, kterou zamýšlí uzavřít, dát do souvislosti s ustanovením Smlouvy, které jej ke schválení takového aktu opravňuje. Použití nesprávného právního základu tedy může mít za následek neplatnost samotného aktu, jímž byla dohoda uzavřena, a může tudíž způsobit vadu souhlasu Společenství s tím, že bude vázáno dohodou, kterou sjednalo. Tak je tomu zejména v případě, že Smlouva nesvěřuje Společenství dostatečnou pravomoc k ratifikaci dohody v jejím celku, což vede k nutnosti přezkumu rozdělení pravomocí k uzavření zamýšlené dohody se třetími zeměmi mezi Společenstvím a členskými státy, nebo také v případě, že náležitý právní základ uvedeného aktu, kterým se dohoda uzavírá, stanoví odlišný legislativní postup, než je ten, který orgány Společenství ve skutečnosti sledovaly.

   (viz body 108–110)

2.  Z článku 133 odst. 5 prvního pododstavce ES – ustanovení vloženého Niceskou smlouvou – vyplývá, že je Společenství nyní svěřena pravomoc k tomu, aby v rámci společné obchodní politiky uzavíralo mezinárodní dohody týkající se obchodu službami poskytovanými v rámci modalit 2 až 4 ve smyslu Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) připojené k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace. Tyto modality dodávky služeb, které GATS nazývá „spotřeba v zahraničí“, „komerční přítomnost“ a „přítomnost fyzických osob“ a které do té doby nespadaly do rámce společné obchodní politiky, sem nyní spadají za podmínek stanovených v čl. 133 odst. 5 a 6 ES.

   (viz bod 119)

3.  Článek 133 odst. 5 první pododstavec ES, který zakládá vnější pravomoc Společenství v oblasti mezinárodního obchodu službami v rámci modalit 2 až 4 ve smyslu Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) připojené k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace, výslovně uvádí, že tato pravomoc existuje, aniž je dotčen odstavec 6 uvedeného článku. Posledně zmíněné ustanovení pak ve svém druhém pododstavci zdůrazňuje, že odchylně od čl. 133 odst. 5 prvního pododstavce ES spadají dohody v oblasti kulturních a audiovizuálních služeb, vzdělávacích služeb a sociálních a zdravotnických služeb do sdílené pravomoci Společenství a jeho členských států a jsou uzavírány společně těmito státy a Společenstvím.

   Ze samotného znění těchto ustanovení tak vyplývá, že na rozdíl od dohod o obchodu službami, které se netýkají služeb uvedených v čl. 133 odst. 6 druhém pododstavci ES, nemohou být dohody, které s těmito službami souvisí, uzavřeny Společenstvím jednajícím samostatně, ale že takové uzavření vyžaduje společnou účast Společenství a členských států.

   Článek 133 odst. 6 druhý pododstavec ES tím, že předpokládá společné jednání Společenství a jeho členských států na základě sdílené pravomoci, kterou disponují, umožňuje, aby byl současně sledován zájem Společenství na zavedení celkové, soudržné a účinné vnější obchodní politiky, a byly zohledněny konkrétní zájmy, které by mohly chtít uplatnit členské státy v citlivých oblastech, které uvedené ustanovení uvádí. Požadavek jednotnosti mezinárodního zastupování Společenství mimoto žádá úzkou spolupráci mezi členskými státy a orgány Společenství v rámci procesu sjednávání a uzavírání takových dohod.

   (viz body 132–134, 136)

4.  Kromě toho, že výklad, podle něhož se čl. 133 odst. 6 druhý pododstavec ES vztahuje pouze na dohody týkající se výlučně či převážně obchodu službami v sektorech, které toto ustanovení uvádí, nenachází žádnou oporu v textu posledně uvedeného ustanovení, jej nelze ani uvést do souladu s účelem sledovaným tímto ustanovením, jehož cílem je ponechat členským státům skutečnou vnější pravomoc v citlivých oblastech, na něž se vztahuje.

   Důsledkem takového výkladu by totiž zejména bylo vynětí všech tzv. horizontálních dohod týkajících se obchodu službami v jejich celku z oblasti působnosti čl. 133 odst. 6 druhého pododstavce ES. Mimoto by z takového výkladu vyplývalo, že by mezinárodněprávní ustanovení obsažená v dohodě, která mají striktně totožný předmět a která se týkají oblastí citlivých služeb stanovených v uvedeném čl. 133 odst. 6 druhém pododstavci ES, buď spadala, nebo nespadala do sdílené pravomoci Společenství a jeho členských států, o níž hovoří toto ustanovení, pouze v závislosti na tom, zda se smluvní strany dohody rozhodly regulovat pouze obchod s takovými citlivými službami, či zda se dohodly současně upravit obchod s těmito citlivými službami a obchod s tím či oním druhem služeb, nebo upravit obchod s veškerými těmito službami.

   (viz body 138–140)

5.  Okolnost, že čl. 133 odst. 5 třetí pododstavec ES stanoví, že akt Společenství, jímž se uzavírá dohoda horizontální povahy týkající se obchodu službami, vyžaduje v Radě jednomyslnost v rozsahu, v němž se taková dohoda týká rovněž odst. 6 druhého pododstavce uvedeného článku, nemůže vést k závěru, že pravomoc Společenství k uzavření takové dohody musí – oproti tomu, co by platilo v případě sektorových dohod, které by se týkaly konkrétně citlivých oblastí stanovených v uvedeném druhém pododstavci – být výlučné povahy.

   Článek 133 odst. 5 třetí pododstavec ES ostatně obsahuje pravidlo, jehož cílem je stanovit, jakým způsobem má být pravomoc Společenství vykonávána, a nikoliv upřesnit povahu této pravomoci. Mimoto, požadavek jednomyslnosti v Radě za účelem přijetí aktu Společenství, jímž se uzavírá dohoda, není nijak neslučitelný se skutečností, že takové uzavření krom toho spadá do pravomoci sdílené s členskými státy.

   (viz body 141–142)

6.  Výklad, podle něhož jsou v čl. 133 odst. 6 třetím pododstavci ES zmíněny pouze dohody, které se výlučně nebo převážně týkají obchodu službami v oblasti dopravy, by toto ustanovení mohl zbavit velké části jeho účinku. Důsledkem tohoto výkladu by totiž bylo, že by mezinárodněprávní ustanovení obsažená v dohodě, která mají striktně totožný předmět, spadala tu do působnosti politiky v oblasti dopravy, tu do působnosti obchodní politiky, pouze v závislosti na tom, zda se smluvní strany dohody rozhodly regulovat pouze obchod službami v oblasti dopravy, či zda se dohodly současně upravit obchod s těmito službami a obchod s tím či oním jiným druhem služeb, nebo upravit obchod s veškerými těmito službami.

   Cílem čl. 133 odst. 6 třetího pododstavce ES, pokud jde o mezinárodní obchod službami v oblasti dopravy, je naopak zachovat principiální souběžnost mezi vnitřní pravomocí, která se vykonává jednostranným přijímáním předpisů Společenství, a vnější pravomocí, která se projevuje prostřednictvím uzavírání mezinárodních dohod, přičemž jedna i druhá pravomoc je i nadále zakotvena ve zvláštní hlavě Smlouvy, která se týká společné politiky v oblasti dopravy.

   Část „doprava“, kterou obsahují dohody s dotčenými Členy Světové obchodní organizace, jejichž cílem je změna listin specifických závazků Společenství a jeho členských států podle Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), proto v souladu s čl. 133 odst. 6 třetím pododstavcem ES spadá do působnosti politiky v oblasti dopravy, a nikoliv do působnosti společné obchodní politiky.

   (viz body 163–164, 173)