Keywords
Summary

Keywords

1. Řízení – Jazykový režim – Předložení písemností nebo dokumentů v jiném než jednacím jazyce – Podmínky přípustnosti

(Jednací řád Soudního dvora, čl. 29 odst. 2 písm. a) a odst. 3)

2. Řízení – Překážka věci rozsouzené – Rozsah

3. Životní prostředí – Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů – Směrnice 91/676

(Směrnice Rady 91/676 články 4 a 5, příloha II A body 1, 2, 5 a 6, a příloha III odst. 1 body 1 a 2)

Summary

1. Podle čl. 29 odst. 2 písm. a) a odst. 3 prvního a druhého pododstavce jednacího řádu Soudního dvora musejí být spisy účastníků řízení a jejich přílohy podány v jednacím jazyce. Dokumenty sepsané v jiném jazyce tedy musí být opatřeny překladem do jednacího jazyka.

Článek 29 odst. 3 třetí pododstavec jednacího řádu však stanoví, že jsou-li písemnosti nebo dokumenty obsáhlé, může se překlad omezit na výňatky. Krom toho může Soudní dvůr kdykoliv z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení požadovat předložení rozsáhlejšího nebo úplného překladu.

Proto není třeba vyjímat ze spisu dvě přílohy předložené v jiném než jednacím jazyce v době podání této žaloby, jejichž relevantní části byly přeloženy a převzaty do žaloby a jejichž překlad do jednacího jazyka byl předložen v pozdější fázi v souladu s požadavkem kanceláře Soudního dvora.

(viz body 16–17 a 19–20)

2. Zásada překážky věci rozsouzené je použitelná na řízení o nesplnění povinnosti. Překážka věci rozsouzené se však váže pouze ke skutkovým a právním otázkám, které byly skutečně nebo nutně rozhodnuty předmětným soudním rozhodnutím. V rámci žaloby pro nesplnění povinnosti podané proti členskému státu se tento členský stát nemůže platně dovolávat překážky věci rozsouzené založené dřívějším rozsudkem, není-li v zásadě mezi těmito dvěma věcmi dána skutková a právní totožnost, a to s ohledem na obsah Komisí uplatněných žalobních důvodů.

(viz body 27, 34)

3. Členský stát tím, že ve svých právních předpisech nestanovil období, kdy je zakázáno používat všechny druhy hnojiv včetně hnojiv umělých, že stanovil, že období, ve kterých je zakázáno používat určité druhy hnojiv, se nevztahují na pastviny, že udělil příslušným ministrům diskreční pravomoc stanovit výjimku ze zákazu používat hnojiva v určitých obdobích v případě mimořádných klimatických podmínek nebo mimořádných událostí týkajících se zemědělského provozu, že nestanovil pro nemodernizovaná stávající zařízení určená ke skladování statkových hnojiv pravidla týkající se kapacity zásobníků pro skladování statkových hnojiv, ani že tato kapacita musí být větší než kapacita nutná pro jejich skladování během nejdelšího období, ve kterém je jejich používání v ohrožených oblastech zakázáno, s výjimkou případů, kdy je prokázáno, že s množstvím hnojiv přesahujícím kapacitu zásobníku bude nakládáno způsobem, který neohrozí životní prostředí, že zakázal na velmi strmých pozemcích pouze používání organických hnojiv, nikoli však hnojiv umělých, a neupravil pravidla týkající se postupů pro rozšiřování umělých a statkových hnojiv, včetně dávkování a rovnoměrnosti při jejich používání, s cílem udržet úniky živin do vod, nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 4 a 5 směrnice 91/676 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ve spojení s přílohou II A body 1, 2, 5 a 6 a přílohou III odst. 1 body 1 a 2 této směrnice.

(viz body 54, 55, 58, 60, 62–66, 68, 70, 71 a výrok)