Věc C-449/08

G. Elbertsen

v.

Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná College van Beroep voor het bedrijfsleven)

„Společná zemědělská politika — Integrovaný systém správy a kontroly týkající se určitých režimů podpory — Nařízení (ES) č. 1782/2003 — Režim jednotné platby — Stanovení referenční částky — Zemědělci, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci — Vnitrostátní rezerva“

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 22. října 2009   I ‐ 10243

Shrnutí rozsudku

1. Zemědělství – Společná zemědělská politika – Integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství – Režim jednotné platby

   (Nařízení Rady č. 1782/2003, čl. 42 odst. 4; nařízení Komise č. 795/2004, ve znění nařízení č. 1974/2004, článek 21)

2. Zemědělství – Společná zemědělská politika – Integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství – Režim jednotné platby

   (Nařízení Rady č. 1782/2003, čl. 42 odst. 4)

1.  Článek 42 odst. 4 nařízení č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení č. 2019/93 č. 1452/2001, č. 1453/2001, č. 1454/2001, č. 1868/94, č. 1251/1999, č. 1254/1999, č. 1673/2000, č. 2358/71 a č. 2529/2001, musí být vykládán v tom smyslu, že uvedené ustanovení ponechává členským státům prostor pro uvážení, který jim umožňuje stanovit referenční částku ve výši 0 eur a zemědělci, který se nachází ve zvláštní situaci podle článku 21 nařízení č. 795/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení č. 1782/2003, ve znění nařízení č. 1974/2004, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, nepřiznat žádný nárok na platbu z vnitrostátní rezervy, za předpokladu, že se referenční částka zakládá na objektivních kritériích, neporušuje rovné zacházení mezi zemědělci a nezpůsobuje narušení trhu ani hospodářské soutěže.

   (viz bod 34, výrok 1)

2.  Právo Společenství a zejména čl. 42 odst. 4 nařízení č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení č. 2019/93, č. 1452/2001, č. 1453/2001, č. 1454/2001, č. 1868/94, č. 1251/1999, č. 1254/1999, č. 1673/2000, č. 2358/71 a č. 2529/2001, nebrání použití vnitrostátního ustanovení, podle kterého se z částky, o kterou se zvyšují dodatečné platby v důsledku investice do výrobní kapacity nebo nákupu půdy, odečte částka 500 eur před tím, než je stanovena referenční částka, na jejímž základě se přiznávají nároky na platbu z vnitrostátní rezervy.

   Vzhledem k tomu, že ustanovení dotčené v původním řízení, podle kterého se snížení o 500 eur při výpočtu referenční částky vztahuje na všechny zemědělce, kteří chtějí využít vnitrostátní rezervy, je obecné opatření, které spočívá na objektivních kritériích, neporušuje zásadu rovného zacházení a nezpůsobuje narušení trhu ani hospodářské soutěže v souladu s požadavky uvedeného čl. 42 odst. 4.

   (viz body 38, 40, 46, výrok 2)