Keywords
Summary

Keywords

1. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Výklad požadovaný z důvodu, že se ustanovení práva Unie, použitelné na základě vnitrostátního práva, použije na vnitřní záležitost – Pravomoc tento výklad poskytnout

(Článek 267 SFEU)

2. Sbližování právních předpisů – Společný systém zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států – Směrnice 90/434 – Operace, jejichž cílem je daňový únik či vyhnutí se daňovým povinnostem

[Směrnice Rady 90/434, čl. 11 odst. 1 písm. a)]

Summary

1. Pokud vnitrostátní právní úprava přizpůsobí řešení situací, které jsou čistě vnitřní záležitostí, řešením upraveným právem Unie, zejména za účelem předejití výskytu diskriminace vlastních státních příslušníků nebo případným narušením hospodářské soutěže, existuje jasný zájem Unie na tom, aby se za účelem předejití budoucím rozdílným výkladům dostalo ustanovením nebo pojmům převzatým z práva Unie jednotného výkladu bez ohledu na podmínky, za kterých se mají uplatnit.

(viz bod 33)

2. Článek 11 odst. 1 písm. a) směrnice 90/434 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států je třeba vykládat tak, že zvýhodnění, která tato směrnice zavádí, nelze odepřít osobě povinné k dani, která právní konstrukcí v podobě fúze podniků zamýšlela vyhnout se výběru daně z převodu majetku, jelikož tato daň nespadá do rozsahu působnosti této směrnice.

Členské státy totiž mohou pouze výjimečně a ve zvláštních případech odmítnout na základě tohoto článku použití veškerých ustanovení uvedené směrnice nebo jejich části nebo odepřít výhody z ní plynoucí. V důsledku toho musí být čl. 11 odst. 1 písm. a) směrnice 90/434, jakožto ustanovení o výjimce, vykládán restriktivně s ohledem na své znění, cíle i kontext, jehož je součástí. Uvedené ustanovení se tudíž jasně při odkazu na platné hospodářské důvody, na restrukturalizaci nebo racionalizaci činností společností účastnících se dané operace, při jejichž existenci se předpoklad daňového úniku či vyhnutí se daňovým povinnostem neuplatní, omezuje na oblast fúzí společností a jiných operací reorganizace, které se jich týkají, a použije se pouze na daně spojené s těmito operacemi.

Mimoto směrnice 90/434 nevede k ucelené harmonizaci daní, které mohou být uloženy v souvislosti s fúzí nebo podobnou operací mezi společnostmi z různých členských států. Tato směrnice se tím, že zavádí daňová pravidla neutrální z hlediska hospodářské soutěže, omezuje na odstranění některých daňových nevýhod souvisejících s přeshraniční restrukturalizací podniků. Z toho plyne, že pouze na daně, které jsou výslovně uvedeny ve směrnici 90/434, se mohou vztahovat zvýhodnění zavedená touto směrnicí, a tudíž mohou spadat do rozsahu působnosti výjimky stanovené v čl. 11 odst. 1 písm. a) této směrnice. Jelikož v uvedené směrnici neexistuje žádná indicie, která by umožňovala učinit závěr, že jejím záměrem bylo rozšířit prospěch ze zvýhodnění na jiné daně, jako je daň, jež je odváděna v případě nabytí nemovitosti nacházející se na vnitrostátním území, na tyto jiné daně je třeba nahlížet tak, že vždy spadají do daňové pravomoci členských států a prospěch ze zvýhodnění zavedených směrnicí 90/434 nelze odepřít na základě čl. 11 odst. 1 písm. a) této směrnice, aby bylo kompenzováno neplacení daně, jejíž základ a sazba se nutně odlišují od daní použitelných na fúze společností a na jiné operace reorganizace, které se jich týkají.

(viz body 45–47, 49–50, 52–54, 56 a výrok)