Keywords
Summary

Keywords

Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Volný pohyb služeb – Výjimky – Činnosti spojené s výkonem veřejné moci – Činnosti notáře – Vynětí – Podmínka státní příslušnosti pro přístup k povolání notáře – Nepřípustnost

(Článek 43 ES a čl. 45 první pododstavec ES)

Summary

Členský stát, jehož právní předpisy stanoví pro přístup k povolání notáře podmínku státní příslušnosti, neplní povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 43 ES, jestliže činnosti svěřené notářům v právním řádu tohoto členského státu nejsou spjaty s výkonem veřejné moci ve smyslu čl. 45 prvního pododstavce Smlouvy o ES. V tomto ohledu představuje čl. 45 první pododstavec ES výjimku ze základního pravidla svobody usazování, jež musí být vykládána způsobem, který omezuje její působnost na případy, kdy je to striktně nezbytné k hájení zájmů, jejichž ochranu toto ustanovení členským státům umožňuje. Mimoto musí být tato výjimka omezena pouze na činnosti, které jsou samy o sobě přímo a specificky spjaty s výkonem veřejné moci.

Za účelem posouzení toho, zda jsou činnosti svěřené notářům přímo a specificky spjaty s výkonem veřejné moci, je třeba přihlédnout k povaze činností vykonávaných notáři. V tomto ohledu jednotlivé činnosti vykonávané notáři, i přes významné právní účinky přiznané jejich aktům, nezahrnují přímou a specifickou účast na výkonu veřejné moci ve smyslu čl. 45 prvního pododstavce ES, neboť má zvláštní význam vůle stran nebo dohled či rozhodnutí soudu.

Pokud jde totiž o veřejné listiny, jsou předmětem notářského zápisu pouze právní úkony nebo dohody, které strany učinily či uzavřely dobrovolně, přičemž notář nemůže jednostranně změnit dohodu, o níž má sepsat veřejnou listinu, pokud k tomu předem nezískal souhlas stran. Krom toho, povinnost kontroly příslušející notářům sice sleduje cíl obecného zájmu, avšak samotné sledování tohoto cíle nemůže odůvodnit skutečnost, že výsady nezbytné pro tyto účely jsou vyhrazeny pouze notářům, kteří jsou státními příslušníky dotčeného členského státu, ani nemůže postačovat k tomu, aby určitá činnost byla považována za přímo a specificky spjatou s výkonem veřejné moci.

Dále pokud jde o vykonatelnost, platí, že i když je veřejná listina vykonatelná připojením doložky vykonatelnosti k této listině notářem, spočívá tato vykonatelnost na vůli stran učinit právní úkon nebo uzavřít dohodu po ověření jejich souladu s právními předpisy notářem a přiznat jim uvedenou vykonatelnost. Obdobně důkazní síla notářského zápisu o právním úkonu je součástí režimu dokazování, a nemá tudíž přímý dopad na otázku, zda činnost zahrnující sepsání tohoto zápisu sama o sobě představuje přímou a specifickou účast na výkonu veřejné moci, tím spíše, že právní úkon učiněný bez úředního ověření je podle právních předpisů dotčeného státu stejně závazný jako veřejná listina.

Totéž platí pro takové úkony, jako jsou darování, manželské smlouvy, zřizování zástavního práva k nemovitostem, smlouvy o smlouvě budoucí na koupi nemovitosti a převoditelné smlouvy o nájmu půdy a jiného zemědělského majetku, které musí být pod sankcí neplatnosti učiněny formou notářského zápisu, což jsou úkony, v nichž převažuje vůle stran a sledování obecného zájmu nestačí k tomu, aby tyto činnosti byly považovány za činnosti přímo a specificky spjaté s výkonem veřejné moci. Pokud jde o úlohu správce daní a poplatků, kterou zastává notář, nelze tuto jako takovou považovat za přímo a specificky spjatou s výkonem veřejné moci. Tento výběr daní a poplatků notář provádí na účet dlužníka a odpovídající částky notář následně převádí ve prospěch příslušného státního orgánu, takže se tento způsob výběru v základech neliší od způsobu výběru daně z přidané hodnoty.

Konečně pokud jde o zvláštní status notářů, je třeba zaprvé uvést, že ze skutečnosti, že se kvalita poskytovaných služeb mezi jednotlivými notáři může lišit zejména v závislosti na odborných schopnostech dotyčných osob, vyplývá, že v rozsahu své příslušné územní působnosti vykonávají notáři své povolání za podmínek hospodářské soutěže, což není charakteristické pro výkon veřejné moci. Zadruhé notáři jsou ve vztahu ke svým klientům přímo a osobně odpovědní za škody způsobené jakýmkoli nesprávným postupem při výkonu svých činností.

(viz body 72, 74–75, 77–82, 84–86, 90–100, 106, 109)