Spojené věci T-90/07 P a T-99/07 P

Belgické království a Komise Evropských společenství

v.

Emmanuel Genette

„Kasační opravný prostředek — Veřejná služba — Úředníci — Důchody — Převod vnitrostátních nároků na důchod — Rozhodnutí zamítající zpětvzetí žádosti o převod a podání nové žádosti — Pravomoc Soudu pro veřejnou službu — Změna předmětu sporu — Nepřípustnost žaloby v prvním stupni“

Rozsudek Soudu (kasačního senátu) ze dne 18. prosince 2008   II ‐ 3863

Shrnutí rozsudku

1. Kasační opravný prostředek – Předmět – Návrhová žádání směřující výhradně ke zrušení rozhodnutí přijatého v prvním stupni – Přípustnost

   [Statut Soudního dvora, příloha I, čl. 13 odst. 1; jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 139 odst. 1 písm. b)]

2. Úředníci – Důchody – Důchodové nároky nabyté před vstupem do služby u Společenství – Převod do systému Společenství – Podmínky

   (Služební řád úředníků, příloha VIII, čl. 11 odst. 2)

3. Úředníci – Žaloba – Pravomoc soudu Společenství – Meze – Zákaz rozhodnout věc ultra petitum

   [Statut Soudního dvora, článek 21 první pododstavec a příloha I, čl. 7 odst. 1; jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 44 odst. 1 písm. c)]

4. Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Zamítnutí žádosti o povolení žádat na základě protiprávnosti platných vnitrostátních právních předpisů orgán spravující vnitrostátní důchodový systém o zrušení rozhodnutí, kterým se stanoví výše důchodových nároků nabytých dotčenou osobou před vstupem do služby u Společenství, a o jeho nahrazení novým rozhodnutím – Nepříslušnost orgánu Společenství – Vyloučení

   (Služební řád, články 90 a 91; příloha VIII, čl. 11 odst. 2)

5. Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Nepřijetí opatření stanoveného služebním řádem – Neposkytnutí pomoci svým úředníkům ze strany orgánu, když nebyla podána žádost za tímto účelem – Vyloučení

   (Služební řád, články 24, 90 a 91)

1.  Skutečnost, že v kasačním opravném prostředku nejsou uvedena návrhová žádání směřující k tomu, aby bylo úplně nebo částečně vyhověno návrhovým žádáním vzneseným v prvním stupni ve smyslu čl. 139 odst. 1 písm. b) jednacího řádu Soudu prvního stupně, neodůvodňuje to, aby zmíněný kasační opravný prostředek byl odmítnut jako nepřípustný, pokud obsahuje návrhová žádání směřující ke zrušení rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu v souladu s čl. 139 odst. 1 písm. a) uvedeného jednacího řádu.

   Účelnost takového kasačního opravného prostředku je totiž za takových okolností zachována, jelikož i když Soud prvního stupně vyhoví návrhovým žádáním navrhovatele směřujícím ke zrušení, neukončí tím řízení, ale vrátí účastníky řízení do stejné situace, v jaké byli před přijetím napadeného rozhodnutí. Soud, který bude rozhodovat s konečnou platností o sporu, ať již se bude jednat o Soud pro veřejnou službu, nebo o samotný Soud prvního stupně, podle toho, jak Soud prvního stupně využije možnosti, kterou mu přiznává čl. 13 odst. 1 přílohy I statutu Soudního dvora, bude povinen zohlednit návrhová žádání vznesená uvedeným účastníkem řízením v prvním stupni, a buď jim úplně nebo částečně vyhoví, nebo je zamítne, aniž by mohl založit své zamítnutí na okolnosti, že tato návrhová žádání před ním nebyla vznesena.

   (viz body 40–41)

2.  Podle čl. 11 odst. 2 druhého pododstavce přílohy VIII služebního řádu ve znění platném před vstupem v platnost nařízení č. 723/2004, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců, platí, že orgán, u nějž je úředník ve službě, stanoví počet let služby započitatelných pro důchod, které započítá v rámci svého vlastního systému, na základě výše nároků na důchod, kterých uvedený úředník nabyl ve vnitrostátních důchodových systémech před vstupem do služby u tohoto orgánu. Z tohoto ustanovení vyplývá, že orgán Společenství nemá jinou povinnost než přeměnit na počet let služby započitatelných pro důchod ve svém důchodovém systému výši nároků na důchod vypočítanou orgány spravujícími vnitrostátní důchodové systémy, v nichž dotčený úředník nabyl nároky před svým vstupem do služby Společenství. Výpočet převoditelné výše nároků na důchod naproti tomu spadá pouze do pravomoci orgánů spravujících vnitrostátní důchodové systémy dotčené převodem. Každému členskému státu přísluší, aby si zvolil a zavedl konkrétní prostředky umožňující výkon možnosti přiznané úředníkům Společenství převést nároky, kterých nabyli ve vnitrostátních důchodových systémech, do důchodového systému Společenství.

   Rozhodnutí týkající se jednak výpočtu výše nároků na důchod, které mají být převedeny, a jednak přepočtu těchto nároků na počet let služby započitatelných pro důchod v důchodovém systému Společenství spadají do odlišných právních řádů a vztahuje se na ně soudní přezkum vlastní těmto řádům. Pouze vnitrostátní orgány a soudy mají pravomoc rozhodovat o žádostech nebo soudních sporech týkajících se rozhodnutí o výpočtu nároků nabytých úředníky Společenství ve vnitrostátních důchodových systémech a je na dotčených úřednících, aby předložili takové žádosti nebo soudní spory těmto orgánům nebo soudům v souladu s postupy stanovenými použitelným vnitrostátním právem.

   (viz body 56–57)

3.  Vzhledem k tomu, že soud Společenství, jenž má rozhodnout o žalobě podané úředníkem, nemůže rozhodnout ultra petitum, nemůže jít zrušující výrok nad rámec toho, co žalobce požadoval ve svém návrhu na zahájení řízení, který musí vymezit předmět sporu.

   (viz body 71–72)

4.  Odmítnutí orgánu oprávněného ke jmenování vyhovět žádosti úředníka, jejímž cílem je získat na základě údajné protiprávnosti platných vnitrostátních předpisů povolení žádat orgán spravující vnitrostátní důchodový systém o zrušení již přijatého rozhodnutí, kterým byla stanovena výše důchodových nároků nabytých v tomto systému dotčenou osobou před vstupem do služby Společenství, a o přijetí nového rozhodnutí v tomto ohledu na základě nových právních předpisů, nepředstavuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení, neboť orgán oprávněný ke jmenování nemá pravomoc přijmout opatření, která jsou po něm požadována. Taková žádost je totiž založena na zpochybnění použití vnitrostátního práva orgány spravujícími vnitrostátní důchodové systémy, což podle zásady rozdělení pravomocí, která vyplývá z čl. 11 odst. 2 druhého pododstavce přílohy VIII služebního řádu ve znění platném před vstupem v platnost nařízení č. 732/2004, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců, spadá do vnitrostátního právního řádu, a proto pouze do pravomoci vnitrostátních orgánů nebo soudů, přičemž předložení věci posledně uvedeným soudům může popřípadě vyústit v žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podanou Soudnímu dvoru podle článku 234 ES.

   (viz body 87, 92–96)

5.  Neposkytnutí pomoci orgánu svým úředníkům a zaměstnancům v souladu s článkem 24 služebního řádu představuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu pouze tehdy, pokud má orgán povinnost pomoci nezávisle na jakékoliv žádosti svých úředníků nebo zaměstnanců. Přitom přísluší v zásadě dotčenému úředníkovi, aby podal žádost o pomoc orgánu, k němuž přísluší, a pouze za určitých výjimečných okolností může mít orgán Společenství povinnost bez předchozí žádosti úředníka a z vlastního podnětu poskytnout určitou pomoc.

   (viz body 100–101)