Spojené věci C-378/07 až C-380/07

Kiriaki Angelidaki a další

v.

Organismos Nomarchiakis Autodioikisis Rethymnis a Dimos Geropotamou

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Monomeles Protodikeio Rethymnis)

„Směrnice 1999/70/ES — Ustanovení 5 a 8 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou — Pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou ve veřejném sektoru — První nebo jediná smlouva — Po sobě jdoucí pracovní smlouvy — Rovnocenné právní opatření — Snížení obecné úrovně ochrany zaměstnanců — Opatření pro předcházení zneužití — Sankce — Úplný zákaz přeměny pracovních smluv na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou ve veřejném sektoru — Důsledky nesprávného provedení směrnice — Konformní výklad“

Stanovisko generální advokátky J. Kokott přednesené dne 4. prosince 2008   I ‐ 3076

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 23. dubna 2009   I ‐ 3119

Shrnutí rozsudku

1. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70 – Opatření k předcházení zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou

   (Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 5 bod 1 a ustanovení 8 bod 3)

2. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70 – Opatření k předcházení zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou

   [Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 5 bod 1 písm. a)]

3. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70 – Zákaz snížení ochrany zaměstnanců v oblasti, na niž se vztahuje zmíněná dohoda – Oblast působnosti – Působnost

   (Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 8 bod 3)

4. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70 – Zákaz snížení ochrany zaměstnanců v oblasti, na niž se vztahuje zmíněná dohoda

   (Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 5 bod 1 a ustanovení 8 bod 3)

5. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70 – Opatření k předcházení zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou

   (Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 5 bod 1)

6. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70 – Opatření k předcházení zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou

   (Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 5 bod 1 a ustanovení 8 bod 3)

1.  Ustanovení 5 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice 1999/70 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát přijal vnitrostátní právní úpravu, která s cílem provést směrnici 1999/70 specificky za účelem jejího uplatnění ve veřejném sektoru stanoví provedení opatření, jež mají předcházet zneužití po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou a která jsou vyjmenována v bodě 1 písm. a) až c) tohoto ustanovení, pokud již ve vnitrostátním právu existuje – což přísluší ověřit předkládajícímu soudu – „rovnocenné právní opatření“ ve smyslu zmíněného ustanovení, avšak za podmínky, že zmíněná úprava jednak nebude mít dopad na účinnost předcházení zneužití pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou, jak vyplývá ze zmíněného rovnocenného právního opatření, a jednak bude respektovat právo Společenství, zejména pak ustanovení 8 bod 3 uvedené dohody.

   (viz bod 87, výrok 1)

2.  Ustanovení 5 bod 1 písm. a) rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice 1999/70 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby vnitrostátní právní úprava byla uplatňována orgány dotčeného členského státu tak, aby obnovování po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou ve veřejném sektoru bylo považováno za ospravedlněné „objektivními důvody“ ve smyslu zmíněného ustanovení pouze z toho důvodu, že jsou tyto smlouvy založeny na zákonných ustanoveních, která umožňují jejich obnovování k uspokojení určitých dočasných potřeb, zatímco ve skutečnosti jsou uvedené potřeby stálé a trvalé. Naproti tomu se totéž ustanovení neuplatní v případě uzavření první nebo jediné smlouvy nebo pracovního poměru na dobu určitou.

   (viz bod 107, výrok 2)

3.  Zkoumání existence „snížení“ ve smyslu ustanovení 8 bodu 3 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice 1999/70 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, je nutno provést ve vztahu k veškerým ustanovením vnitrostátního práva členského státu týkajícím se ochrany zaměstnanců v oblasti pracovních smluv na dobu určitou. Uvedené ustanovení musí být tudíž vykládáno v tom smyslu, že „snížení“ uvedené v tomto ustanovení musí být zkoumáno nejen ve vztahu k úrovni ochrany použitelné v případě zaměstnanců na dobu určitou, jak vyplývá z „rovnocenného právního opatření“ ve smyslu ustanovení 5 bodu 1 této dohody, ale i ve vztahu k obecné úrovni ochrany, která byla v dotyčném členském státě poskytována jak zaměstnancům, kteří uzavřeli po sobě jdoucí pracovní smlouvy na dobu určitou, tak i zaměstnancům, kteří uzavřeli první nebo jedinou smlouvu na dobu určitou.

   Co se ostatně týče dosahu uvedeného ustanovení 8 bodu 3, vyplývá již jeho znění, že snížení není jako takové rámcovou dohodou zakázáno, ale pokud se má na toto snížení vztahovat zákaz obsažený v tomto ustanovení, musí mít jednak souvislost s „provedením“ rámcové dohody, a jednak se musí týkat „obecné úrovně ochrany“ zaměstnanců na dobu určitou.

   (viz body 120–121, 123, 125–126, výrok 3)

4.  Ustanovení 8 bod 3 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice 1999/70 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která, na rozdíl od dřívějšího pravidla vnitrostátního práva, jednak v případě, že došlo ke zneužití po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou ve veřejném sektoru, již nestanoví povinnost rekvalifikace naposled zmíněných smluv na pracovní smlouvy na dobu neurčitou, anebo tuto rekvalifikaci podrobuje určitým kumulativním a restriktivním podmínkám, a jednak odpírá prospěch z ochranných opatření stanovených uvedenou dohodou zaměstnancům, kteří uzavřeli první nebo jedinou pracovní smlouvu na dobu určitou, pokud se tyto změny, což musí ověřit zmíněný soud, týkají jen omezené kategorie zaměstnanců, kteří uzavřeli pracovní smlouvu na dobu určitou, anebo se jim dostává kompenzace přijetím opatření, jimiž má být předcházeno zneužití pracovních smluv na dobu určitou ve smyslu ustanovení 5 bodu 1 zmíněné rámcové dohody.

   Provedení rámcové dohody vnitrostátní právní úpravou však nemůže vést ke snížení ochrany, která byla předtím ve vnitrostátním právním řádu poskytována zaměstnancům na dobu určitou, na nižší úroveň, než jaká je stanovena minimálními ochrannými předpisy stanovenými touže rámcovou dohodou. Zejména dodržování ustanovení 5 bodu 1 zmíněné rámcové dohody vyžaduje, aby takováto úprava stanovila pro případ zneužití po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou účinná a donucující opatření k předcházení takovéhoto zneužití, jakož i dostatečně účinné a odrazující sankce k zajištění plné účinnosti těchto opatření, jimiž má být předcházeno zneužití. Předkládajícímu soudu tudíž přísluší ověřit, že jsou tyto podmínky splněny.

   (viz body 177–178, výrok 4)

5.  Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice 1999/70 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládána v tom smyslu, že pokud vnitrostátní právní řád dotčeného členského státu obsahuje v příslušné oblasti jiná účinná opatření, která by zabránila a případně sankcionovala zneužití po sobě jdoucích smluv na dobu určitou ve smyslu ustanovení 5 bodu 1 této dohody, nebrání uplatnění pravidla vnitrostátního práva, které pouze ve veřejném sektoru zcela zakazuje přeměňovat po sobě jdoucí pracovní smlouvy na dobu určitou, jež je vzhledem k tomu, že mají sloužit uspokojování stálých a trvalých potřeb zaměstnavatele, třeba považovat za zneužívající, na pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Předkládajícímu soudu nicméně přísluší posoudit, v jakém rozsahu podmínky pro použití, jakož i účinné provedení příslušných ustanovení vnitrostátního práva činí z těchto ustanovení náležité opatření, které by předcházelo a případně sankcionovalo zneužití po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou veřejnou správou.

   Jelikož se ustanovení 5 bod 1 uvedené rámcové dohody nepoužije na zaměstnance, kteří uzavřeli první nebo jedinou pracovní smlouvu na dobu určitou, zmíněné ustanovení naproti tomu členským státům neukládá povinnost přijmout sankce, jestliže takováto smlouva ve skutečnosti pokrývá stálé a trvalé potřeby zaměstnavatele.

   (viz body 189–190, výrok 5)

6.  Ani ustanovení 5 bod 1, ani ustanovení 8 bod 3 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice 1999/70 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, se z hlediska svého obsahu nejeví jako bezpodmínečné a dostatečně přesné pro to, aby mohly mít přímý účinek, a aby se jich tak mohl jednotlivec dovolávat u vnitrostátního soudu.

   Vnitrostátnímu soudu však přísluší vykládat relevantní ustanovení vnitrostátního práva v co největším možném rozsahu v souladu s uvedeným ustanovením 5 bodem 1 a uvedeným ustanovením 8 bodem 3 a v tomto rámci určit, zda „rovnocenné právní opatření“ ve smyslu prvního z těchto ustanovení musí být použito na spory, jež jsou tomuto soudu předloženy k rozhodnutí, namísto některých jiných ustanovení vnitrostátního práva.

   (viz body 196, 211, 213, výrok 6)