Věc C-142/07

Ecologistas en Acción-CODA

v.

Ayuntamiento de Madrid

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Contencioso-Administrativo no 22 de Madrid)

„Směrnice 85/337/EHS a 97/11/ES — Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí — Činnosti spočívající v přestavbě a zdokonalení městských silnic — Podléhání“

Stanovisko generální advokátky J. Kokott přednesené dne 30. dubna 2008   I - 6100

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 25. července 2008   I - 6117

Shrnutí rozsudku

1. Životní prostředí – Posuzování vlivů některých záměrů na životní prostředí – Směrnice 85/337

   (Směrnice Rady 85/337, ve znění směrnice 97/11, čl. 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 2)

2. Životní prostředí – Posuzování vlivů některých záměrů na životní prostředí – Směrnice 85/337

   (Směrnice Rady 85/337, ve znění směrnice 97/11, čl. 2 odst. 1 a příloha I bod 7 písm. b) a c) a příloha II bod 10 písm. e) a bod 13 první odrážka)

1.  Po vzoru čl. 4 odst. 2 směrnice 85/337 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí svěřuje sice stejné ustanovení této směrnice, ve znění směrnice 97/11, členským státům určitý prostor pro uvážení při určování, zda záměr z některé z kategorií uvedených v příloze II pozměněné směrnice podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí, avšak tento prostor pro uvážení je omezen povinností, stanovenou v čl. 2 odst. 1 uvedené směrnice, podrobit záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění, studii o dopadu na životní prostředí. V rámci využití svého prostoru pro uvážení musí členské státy při určování, zda jsou záměry způsobilé mít vliv na životní prostředí, přihlédnout ke každému z těchto kritérií.

   V tomto ohledu se pozměněná směrnice stejným způsobem jako směrnice 85/337 zaměřuje na celkové posouzení vlivů záměrů nebo jejich změn na životní prostředí. Vzít při posouzení vlivů záměru nebo jeho změny na životní prostředí v úvahu pouze přímé účinky zamýšlených samotných stavebních prací, aniž by byly zohledněny vlivy na životní prostředí, které mohou být vyvolány používáním nebo provozem stavebních děl, které jsou výsledkem těchto prací, by bylo zjednodušující a v rozporu s tímto přístupem.

   (viz body 38–39)

2.  Směrnice 85/337 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice 97/11, musí být vykládána v tom smyslu, že stanoví posuzování vlivů na životní prostředí u záměrů týkajících se přestavby a zdokonalení městských silnic, jedná-li se o záměry uvedené v bodě 7 písm. b) nebo c) přílohy I této směrnice nebo o záměry uvedené v bodě 10 písm. e) či bodě 13 první odrážce přílohy II uvedené směrnice, které jsou způsobilé z důvodu své povahy, rozsahu nebo umístění, a případně s přihlédnutím k jejich spolupůsobení s jinými záměry, mít významný vliv na životní prostředí.

   Oblast působnosti směrnice 85/337, jakož i pozměněné směrnice je totiž velmi široká, a proto by bylo v rozporu se samotným cílem pozměněné směrnice vyloučit z oblasti její působnosti každý záměr týkající se městské silnice pouze z toho důvodu, že tato směrnice mezi záměry vyjmenovanými ve svých přílohách I a II výslovně neuvádí ty, které se týkají tohoto druhu silnic. Mimoto pojmy obsažené v uvedených přílohách jsou pojmy práva Společenství, které je třeba vykládat autonomně, a není vyloučeno, že druhy silnic, které tam jsou uvedeny, se nachází jak v městských oblastech, tak mimo ně.

   Krom toho skutečnost, že příloha I bod 7 písm. b) a c) uvedené směrnice zahrnuje záměry týkající se „výstavby“ tam uvedených druhů silnic, neznamená, že záměry týkající se přestavby a zdokonalení existující silnice jsou vyloučeny z oblasti působnosti pozměněné směrnice. Záměr týkající se přestavby silnice, která by byla rovnocenná z hlediska svého rozsahu a svých vlastností výstavbě, může být totiž považován za týkající se výstavby ve smyslu uvedené přílohy.

   A konečně nelze cíl uvedené směrnice obejít rozdělením jednoho záměru a nezohlednění kumulativního účinku více záměrů nesmí mít za praktický následek skutečnost, že všechny záměry uniknou povinnosti posouzení, když jako celek mohou mít významný vliv na životní prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 této směrnice.

   (viz body 28–29, 36, 44, 46 a výrok)