Keywords
Summary

Keywords

1. Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osvobození od daně stanovená šestou směrnicí

(Směrnice Rady 77/388, čl. 15 odst. 5)

2. Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osvobození od daně stanovená šestou směrnicí

(Směrnice Rady 77/388, čl. 15 odst. 5 a 13)

Summary

1. Článek 15 odst. 5 šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, ve znění směrnice 92/111, který stanoví osvobození charteru lodí užívaných k plavbě po volném moři, musí být vykládán tak, že zahrnuje jak úplný, tak i částečný charter těchto lodí. Toto ustanovení tudíž brání takové vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje osvobození od daně z přidané hodnoty pouze v případě úplného charteru uvedených lodí.

V rámci mezinárodního obchodu je totiž cílem osvobození vývozu ze Společenství a obdobných plnění a mezinárodní přepravy od daně z přidané hodnoty, stanoveného v článku 15 šesté směrnice, dodržení zásady zdanění dotyčného zboží nebo služeb v místě jejich určení. Každý vývoz, jakož i každé jemu obdobné plnění tak musí být osvobozeny od uvedené daně, aby bylo zaručeno, že dotčená operace bude zdaněna výlučně v místě, kde budou dotyčné výrobky spotřebovány.

Vnitrostátní právní úprava, která omezuje osvobození od daně z přidané hodnoty na úplný charter, podřizuje nárok na osvobození rozměrům lodi používané pro charterovou operaci, a stejný objem lodního nákladu tak může být zdaněn nebo osvobozen podle toho, zda posledně uvedená operace vytíží celý prostor této lodi nebo pouze jeho část. Je přitom nutno konstatovat, že taková okolnost zbavuje osvobození charteru stanovené v čl. 15 odst. 5 šesté směrnice jeho užitečného účinku.

Za těchto podmínek sice platí, že pojmy použité k definování osvobození uvedeného v čl. 15 odst. 5 šesté směrnice musí být vykládány striktně, avšak trvání na zvláště úzkém výkladu pojmu „charter“ by vedlo k popření jak znění, tak i cíle tohoto ustanovení.

(viz body 29, 31–33, výrok 1)

2. Smlouva o charteru ve smyslu čl. 15 odst. 5 šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, ve znění směrnice 92/111, se odlišuje od smlouvy o přepravě zboží tím, že obsahuje povinnost ze strany pronajímatele lodi dát k dispozici nájemci lodi celou loď nebo její část, zatímco v případě smlouvy o přepravě zboží ve smyslu čl. 15 odst. 13 šesté směrnice se závazek přepravce ve vztahu k jeho klientovi týká pouze přemístění uvedeného zboží. Vnitrostátnímu soudu přísluší zohlednit relevantní okolnosti, za kterých charterová operace proběhla, za účelem nalezení jejích charakteristických znaků, aby mohl posoudit, zda tato operace musí být kvalifikována jako charter, nebo jako poskytování přepravních služeb týkajících se zboží. Uvedený soud bude muset zejména zohlednit znění smlouvy uzavřené mezi smluvními stranami, jakož i konkrétní povahu a obsah poskytnuté služby, aby určil, zda tato smlouva splňuje podmínky smlouvy o charteru ve smyslu čl. 15 odst. 5 šesté směrnice. Takový přezkum právní povahy dotčené smlouvy se ukazuje mimo jiné nezbytným za účelem zajištění správného a jednoznačného uplatňování osvobození stanovených šestou směrnicí a k zamezení jakýchkoli daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či případných zneužití daňového režimu při provádění této směrnice.

(viz body 37–40, výrok 2)