Spojené věci C-5/06 a C-23/06 až C-36/06

Zuckerfabrik Jülich AG, dříve Jülich AG

v.

Hauptzollamt Aachen

a

Saint Louis Sucre SNC a další

v.

Directeur général des douanes et droits indirects

a

Receveur principal des douanes et droits indirects de Gennevilliers

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Finanzgericht Düsseldorf a tribunal de grande instance de Nanterre)

„Cukr — Dávky z výroby — Prováděcí pravidla pro režim kvót — Určení exportovatelného přebytku — Určení průměrné ztráty“

Stanovisko generální advokátky E. Sharpston přednesené dne 14. června 2007   I - 3234

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 8. května 2008   I - 3264

Shrnutí rozsudku

1. Zemědělství – Společná organizace trhů – Cukr

   [Nařízení Rady č. 1260/2001, čl. 15 odst. 1 písm. b) a c)]

2. Zemědělství – Společná organizace trhů – Cukr

   (Nařízení Rady č. 1260/2001, čl. 15 odst. 1 písm. d); nařízení Komise č. 1837/2002, č. 1762/2003 a č. 1775/2004)

1.  Na základě čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení č. 1260/2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru je třeba pro účely výpočtu exportovatelného přebytku od spotřeby odečíst všechny objemy vyvážených produktů podle tohoto článku bez ohledu na to, zda byly skutečně zaplaceny náhrady.

   Jelikož je totiž exportovatelný přebytek tvořen rozdílem mezi výrobou Společenství v rámci kvót A a B a spotřebou v rámci Společenství, posledně uvedená nemá zahrnovat objemy vyvážených produktů bez ohledu na to, zda k nim byly poskytnuty vývozní náhrady. Objemy vyvážených produktů totiž nelze považovat za prodané ke spotřebě v rámci Společenství ve smyslu čl. 15 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1260/2001.

   Exportovatelný přebytek ve skutečnosti zahrnuje objemy produktů, pro jejichž odbyt jsou stanovena podpůrná opatření Společenství.

   Navíc, pokud by byly objemy vyvezené bez náhrad započítány do spotřeby v rámci Společenství, tato spotřeba by byla nadhodnocena. V důsledku toho by exportovatelný přebytek byl podhodnocený. Mohlo by proto být ohroženo dosažení cíle systému samofinancování nákladů na odbyt přebytků, jenž spočívá v tom, aby bylo zajištěno spravedlivým, avšak účinným způsobem plné hrazení těchto nákladů samotnými producenty.

   (viz body 37–39, 44–45, 68 a výrok)

2.  Článek 15 odst. 1 písm. d) nařízení č. 1260/2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru je třeba vykládat tak, že pro účely určení předpokládané průměrné ztráty na tunu produktu je třeba zohlednit všechny objemy vyvážených produktů podle tohoto článku bez ohledu na to, zda byly skutečně zaplaceny náhrady.

   Předpokládaná celková ztráta, která se vypočte vynásobením exportovatelného přebytku průměrnou ztrátou, by totiž byla nadhodnocena, pokud by pro účely výpočtu exportovatelného přebytku bylo možné považovat produkt za vyvezený, zatímco by nebyl odpovídajícím způsobem zohledněn pro výpočet průměrné ztráty, jejímž jmenovatelem je celková hmotnost závazků v oblasti vývozu, které musí být v daném hospodářském roce splněny. S výjimkou velmi teoretického případu, kdy by ke všem vývozům byly poskytnuty náhrady, jde tedy systém zavedený Komisí, který vylučuje ze závazků týkajících se vývozu množství vyvezená bez vývozních náhrad, v rozsahu, v němž vede v praxi k tomu, že celková ztráta je určena a priori jako vyšší než náklady na náhrady, nad rámec cíle nařízení č. 1260/2001, a zejména spravedlivého financování nákladů na odbyt přebytků výroby Společenství podle zásady samofinancování.

   Z toho vyplývá, že způsob výpočtu průměrné ztráty na tunu cukru, který bere v úvahu pouze objemy vyvážených produktů, ke kterým byly skutečně zaplaceny náhrady, není v souladu s článkem 15 nařízení č. 1260/2001. V důsledku toho jsou nařízení č. 1762/2003 a č. 1775/2004, kterými byly pro hospodářské roky 2002/2003 a 2003/2004 stanoveny částky dávek z výroby v odvětví cukru a která používají zmíněnou metodiku výpočtu, neplatná. Naproti tomu pokud jde o nařízení č. 1837/2002, které odkazuje na hospodářský rok 2001/2002, jeho přezkum neodhalil skutečnosti, jimiž by mohla být dotčena jeho platnost, jelikož průměrná ztráta byla vypočítána na základě všech objemů cukru vyvezených ve formě zpracovaných produktů bez ohledu na to, zda k nim skutečně byly poskytnuty náhrady.

   (viz body 53–54, 60–61, 63–66, 68 a výrok)