Keywords
Summary

Keywords

1. Žaloba na neplatnost – Právní zájem na podání žaloby – Žalobkyně napadající rozhodnutí, kterým jí byl odepřen přístup k dokumentům orgánu

(Článek 230 ES)

2. Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Povinnost uvést odůvodnění –Rozsah

(Článek 253 ES; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001)

3. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Přípravné akty – Vyloučení

(Článek 230 ES; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001)

4. Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Restriktivní výklad i uplatnění

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2, 3)

5. Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů třetí osoby – Možnost opřít se o obecné domněnky vztahující se k některým kategoriím dokumentů

(Článek 255 ES; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka; nařízení Rady č. 659/1999)

6. Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů třetí osoby – Pojem „obchodní tajemství“

(Článek 287 ES; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka)

7. Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Převažující veřejný zájem, jenž odůvodňuje zpřístupnění dokumentů

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 a 3)

8. Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001– Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Dokumenty pocházející z členského státu

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 5)

9. Evropská unie – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Dokumenty pocházející z členského státu – Možnost členského státu požádat orgán, aby nezveřejňoval dokumenty

(Článek 10 ES; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 až 3, čl. 4 odst. 5 a články 7 a 8)

10. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Zhojení chybějícího odůvodnění v průběhu soudního řízení – Nepřípustnost

(Článek 253 ES)

Summary

1. Jakákoli osoba může požadovat přístup k jakémukoli dokumentu orgánů, aniž je vyžadováno zvláštní odůvodnění přístupu k dokumentům. Osoba, jíž byl odepřen přístup k dokumentu nebo jeho části, tudíž má již z tohoto důvodu právní zájem na zrušení rozhodnutí o odepření přístupu. Skutečnost, že rozhodnutí, které odůvodňovalo přístup k dokumentům, bylo zrušeno, nebrání tomu, aby měla oprávněná osoba stále právní zájem na zrušení rozhodnutí o odepření přístupu k dokumentům, pokud požadované dokumenty nebyly zpřístupněny a rozhodnutí o odepření přístupu je stále v platnosti.

(viz body 62–63)

2. Co se týče žádosti o přístup k dokumentům, musí dotčený orgán, jestliže takový přístup odepře, v každém konkrétním případě na základě informací, kterými disponuje, prokázat, že dokumenty, ke kterým je požadován přístup, skutečně spadají pod výjimky vyjmenované v nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Může však být nemožné uvést důvody dokládající důvěrnost každého dokumentu, aniž je zpřístupněn jeho obsah, a výjimka je tak zbavena svého základního účelu.

Orgánu, který odepřel přístup k dokumentu, tedy přísluší, aby poskytl odůvodnění umožňující porozumět a ověřit, zda je požadovaný dokument skutečně dotčen oblastí stanovenou uvedenou výjimkou a zda je potřeba ochrany ohledně této výjimky skutečná. Odůvodnění rozhodnutí, kterým se odpírá přístup k dokumentům, tak přinejmenším pro každou kategorii dotyčných dokumentů musí obsahovat specifické důvody, na jejichž základě má dotčený orgán za to, že zpřístupnění požadovaných dokumentů spadá pod jednu z výjimek stanovených nařízením č. 1049/2001.

Není tedy požadováno, aby odůvodnění upřesňovalo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky nařízení č. 1049/2001, musí být posuzována nejen s ohledem na jeho text, ale také s ohledem na jeho celkovou souvislost, i na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast.

(viz body 82–84, 88)

3. V rámci řízení o přístupu veřejnosti k dokumentům Komise vyplývá z článku 8 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, že odpověď na původní žádost představuje pouze první zaujetí postoje, které žadateli poskytuje možnost vyzvat generálního tajemníka Komise k přezkumu tohoto postoje.

V důsledku toho může vyvolávat právní účinky, jimiž mohou být dotčeny zájmy žadatele, a být tak předmětem žaloby na neplatnost, pouze opatření přijaté generálním tajemníkem Komise, které má povahu rozhodnutí a nahrazuje v celém rozsahu předchozí postoj. Z toho vyplývá, že odpověď na původní žádost nevyvolává právní účinky a nemůže být považována za napadnutelný akt.

(viz body 101–102)

4. Výjimky z přístupu k dokumentům musejí být vykládány a uplatňovány restriktivně, aby nebylo znemožněno uplatnění obecné zásady spočívající v tom, že veřejnosti má být poskytnut co nejširší přístup k dokumentům v držení orgánů.

Přezkum vyžadovaný v rámci vyřizování žádosti o přístup k dokumentům musí být konkrétní povahy. Pouhá okolnost, že dokument se týká zájmu chráněného určitou výjimkou, nemůže stačit k odůvodnění použití této výjimky. Takové použití může být v zásadě odůvodněno pouze za předpokladu, že orgán předtím posoudil, zaprvé, zda by přístup k dokumentu mohl konkrétně a skutečně porušit chráněný zájem, a zadruhé, zda v případech uvedených v čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise neexistuje převažující veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění daného dokumentu. Kromě toho musí být nebezpečí porušení chráněného zájmu přiměřeně předvídatelné, a nikoli čistě hypotetické.

Mimoto se právo na přístup veřejnosti k dokumentu orgánů vztahuje pouze na dokumenty, a nikoli na informace chápané šíře, a neznamená povinnost orgánů odpovědět na jakoukoli žádost jednotlivce o informace.

(viz body 123–125, 129)

5. Za účelem provedení konkrétního a individuálního posouzení obsahu dokumentů uvedených v žádosti o přístup k dokumentům může dotyčný orgán své rozhodnutí opřít o obecné domněnky uplatnitelné na určité kategorie dokumentů, vzhledem k tomu, že na žádosti o zpřístupnění týkající se dokumentů téže povahy lze použít podobné obecné úvahy. Co se týče řízení o kontrole státních podpor, mohou takové obecné domněnky vyplývat z nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88 ES], i z judikatury týkající se práva nahlížet do dokumentů obsažených ve správním spise Komise.

Pro účely výkladu výjimky stanovené v čl. 4 odst. 2 první odrážce nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, i když jsou dotčené dokumenty součástí správního spisu Komise v rámci řízení o kontrole státní podpory, nelze vycházet z domněnky, že zpřístupnění všech položek tohoto spisu by vedlo k porušení ochrany obchodních zájmů dotčené osoby. Taková obecná domněnka by byla v rozporu se sdělením o profesním tajemství v rozhodnutích o státních podporách, které ve svém bodě 17 odůvodnění stanoví, že za jiné důvěrné informace se obvykle nebudou považovat informace týkající se organizace a nákladů veřejných služeb.

(viz body 131–132, 135–136)

6. Komise má v rámci posouzení žádosti o přístup k dokumentům v souladu s článkem 287 ES povinnost nezpřístupnit zúčastněným stranám informace, na které se z důvodu jejich povahy vztahuje profesní tajemství, jako jsou zejména údaje týkající se interního fungování podniku příjemce.

Obchodní tajemství tvoří informace, u níž nejen zpřístupnění veřejnosti, ale i pouhé předání právnímu subjektu odlišnému od subjektu poskytujícího informaci může závažným způsobem poškodit jeho zájmy. Je nicméně třeba, aby zájmy, jež by mohly být zasaženy zpřístupněním informace, byly objektivně hodné ochrany. Posouzení důvěrné povahy informace tak vyžaduje zvážení oprávněných zájmů, které brání jejímu zpřístupnění, a obecného zájmu, který požaduje, aby činnosti orgánů probíhaly při co nejširším dodržování zásady otevřenosti.

Informace týkající se organizace a nákladů veřejných služeb nejsou obvykle považovány za důvěrné informace, jak vyplývá z bodu 17 odůvodnění sdělení o profesním tajemství v rozhodnutích o státních podporách. Takové informace mohou však být obchodním tajemstvím, jestliže se vztahují k podniku, mají aktuální nebo potenciální hospodářskou hodnotu a jejich zveřejnění nebo využití by mohlo mít hospodářskou hodnotu pro jiné podniky.

(viz body 140, 143–144)

7. Nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise stanoví, že uplatnění výjimek zakotvených v čl. 4 odst. 2 a 3 je vyloučeno, odůvodňuje‑li zpřístupnění dotčeného dokumentu převažující veřejný zájem. V tomto kontextu je třeba, aby orgán zvážil zvláštní zájem, jenž má být chráněn nezpřístupněním dotyčného dokumentu, a dále zejména obecný zájem na zpřístupnění tohoto dokumentu s ohledem na výhody vyplývající, jak je upřesněno ve druhém bodě odůvodnění nařízení č. 1049/2001, ze zvýšené transparentnosti, tedy lepšího zapojení občanů do rozhodovacího procesu, jakož i vyšší legitimity, účinnosti a odpovědnosti správních orgánů ve vztahu k občanům v demokratickém systému.

Zvláštní zájem, který může uplatňovat žadatel o přístup k dokumentu týkajícímu se jej osobně, nemůže však být zohledněn jakožto převažující veřejný zájem ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001.

(viz body 147–148)

8. Článek 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise se ani zdaleka netýká pouze dokumentů, jejichž autory jsou členské státy nebo které byly jimi vytvořeny, ale vztahuje se potenciálně na všechny dokumenty pocházející z členského státu, tj. na všechny dokumenty, které členský stát předá orgánu bez ohledu na to, kdo je jejich autorem. V projednávaném případě je jediným rozhodným kritériem kritérium původu dokumentu a to, že dotyčný členský stát vydal dokument, který byl v jeho držení.

Je neslučitelné s cíli sledovanými nařízením č. 1049/2001, aby byl uvedený čl. 4 odst. 5 vykládán tak, že členskému státu přiznává právo všeobecného a bezpodmínečného veta, na jehož základě by členský stát mohl pouze na základě svého volného uvážení a bez odůvodnění svého rozhodnutí bránit zpřístupnění jakéhokoli dokumentu drženého orgánem jen proto, že zmíněný dokument pochází z tohoto státu.

Různé okolnosti naopak svědčí ve prospěch takového výkladu zmíněného čl. 4 odst. 5, podle něhož výkon pravomoci, kterou toto ustanovení přiznává členskému státu, podléhá rámci danému hmotněprávními výjimkami vyjmenovanými v odstavcích 1 až 3 téhož článku, a členskému státu je přitom v tomto ohledu přiznána pouze pravomoc účastnit se na rozhodnutí Společenství. Z tohoto hlediska je třeba předchozí souhlas členského státu, na nějž odkazuje uvedený odstavec 5, posuzovat nikoli jako právo diskrečně uplatňovaného veta, ale jako určitý druh požadavku souhlasného stanoviska, že neexistují důvody pro výjimku vycházející z odstavců 1 až 3.

(viz body 188, 191–192)

9. Vzhledem k tomu, že provedení čl. 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise je svěřeno společně orgánu a členskému státu, který využil možnost poskytnutou tímto odstavcem 5, a že je proto takové provedení závislé na dialogu, který musí být mezi nimi navázán, jsou tento orgán a členský stát povinny v souladu s povinností loajální spolupráce uvedenou v článku 10 ES jednat a spolupracovat tak, aby zmíněná pravidla byla účinně použita.

Členský stát, který má po ukončení dialogu s orgánem Společenství ohledně případného použití výjimek stanovených v čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení č. 1049/2001 námitky proti zpřístupnění dotčeného dokumentu, je povinen odůvodnit své námitky s ohledem na zmíněné výjimky. Orgán totiž nemůže vyhovět námitkám vzneseným členským státem proti zpřístupnění dokumentu, který z tohoto státu pochází, jestliže tyto námitky nejsou nijak odůvodněny nebo neuvádí-li předložené odůvodnění odkaz na výjimky uvedené v čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení č. 1049/2001. Pakliže dotčený stát navzdory tomu, že k tomu byl orgánem výslovně vyzván, orgánu takové odůvodnění neposkytne, musí uvedený orgán požadovaný dokument zpřístupnit, má-li za to, že se nepoužije žádná ze zmíněných výjimek.

Povinnost uvést odůvodnění, která, jak vyplývá zejména z článků 7 a 8 zmíněného nařízení, přísluší orgánu, znamená, že tento orgán ve svém rozhodnutí uvede nejen námitky vznesené členským státem proti zpřístupnění požadovaného dokumentu, ale i důvody dovolávané tímto členským státem k učinění závěru, že se použije jedna z výjimek z práva na přístup stanovených v čl. 4 odst. 1 až 3 téhož nařízení. Takové údaje totiž žadateli umožňují seznámit se s původem a důvody odepření přístupu, které je vůči němu uplatněno a příslušnému soudu vykonat případně přezkum, který mu přísluší.

(viz body 193, 195–196)

10. Odůvodnění rozhodnutí musí být uvedeno v samotném textu rozhodnutí a pozdější vysvětlení předložená Komisí nemohou být, kromě výjimečných okolností, zohledněna. Z toho plyne, že rozhodnutí musí stačit samo o sobě a že jeho odůvodnění nemůže vycházet z písemných nebo ústních vysvětlení poskytnutých později, a sice v době, kdy je proti předmětnému rozhodnutí již podána žaloba před soudem Unie.

(viz bod 199)